1. Skokan lesní
Skokan lesní žijící v Severní Americe dokáže zmrznout až ze sedmdesáti procent.
Voda se z jeho buněk stáhne, orgány zaplaví glukóza a led se vytvoří pouze mezi buňkami, díky čemuž mu neprasknou životně důležité tkáně.
Během zimy přestane dýchat, srdce se zastaví a vypadá jako mrtvý. Jakmile však sníh roztaje, znovu ožívá a poskakuje, jako by se nic nestalo.

Zdroj obrázku: Creative commons, CC-BY, Brian Gratwicke
2. Pamlok sibiřský
V Rusku na Sibiři žije obojživelník zvaný pamlok sibiřský, jenž zvládne i teploty kolem -45 °C.
Jeho tkáně obsahují glycerol a speciální proteiny, které brání ledovým krystalkům v roztržení buněk.
Některé nálezy dokonce ukazují, že se vrátil k životu po více než dvaceti letech, které strávil zmrzlý v permafrostu.

Zdroj obrázku: Creative commons, CC-BY-SA, Малафеева Елен
3. Larvy arktické můry
Larvy arktické můry Gynaephora groenlandica tráví většinu života v mrazech. Mají v krvi speciální druh cukru, jenž je chrání před velmi nízkými teplotami a umožňuje jim tak přežít.
Jejich vývoj do dospělosti může trvat až sedm let, protože každou zimu upadají do dlouhé diapauzy. V tomto stavu dokážou přežít teploty klidně do -70 °C.
Každé jaro se krátce probudí, svléknou starou kůži a pak znovu zamrznou.

Zdroj obrázku: Creative commons, CC-BY, Oskar Liset Pryds Hansen
4. Aligátor
Aligátoři z amerických států jako Texas či Severní Karolína také dokážou zmrznout, aniž by zemřeli. Když se jezero nebo rybník, ve kterém žijí, zamrzne, dokážou prorazit led a tak dýchat.
Což znamená, že celé jejich tělo může být doslova zmrzlé na kost, ale jejich čenichy zůstanou nad ledem a budou schopny dýchat, dokud se vodní plocha neohřeje.

Zdroj obrázku: Wikimedia commons
5. Mláďata želvy ozdobné
Mláďata želv ozdobných zimují zahrabaná ve svých hnízdech a dokážou přežít i teploty pod bodem mrazu (přibližně -4 °C).
Jejich krev je sice nadále tekutá, ale některé části jejich těla, jako je kůže a svaly, se mění v led.
Přežívají právě díky kombinaci podchlazení a tolerance k částečnému zamrznutí.

Zdroj obrázku: Creative commons, CC-BY-SA, Oregon Department of Fish & Wildlife
6. Leguáni
Přestože se na první pohled může zdát, že leguáni jsou po zamrznutí mrtví, mnoho z nich se dokáže zotavit, jakmile teplota stoupne.
Když jeho tělesná teplota výrazně klesne, dostane se do stavu strnulosti, kdy se tělesné funkce drasticky zpomalí – tento stav jim umožňuje přežít krátká období chladného počasí.
Bohužel ne všichni jedinci přežijí, dlouhodobé vystavení chladu může být smrtelné.
Pohled na zmrzlého leguána padajícího ze stromů je například na Floridě běžným jevem během neočekávaných mrazivých období.

Zdroj obrázku: Creative commons, CC-BY-SA, 0x010C
7. Rosnička měnivá
I tento drobný obojživelník má rafinovanou strategii. Když přijdou mrazy, jeho tělo se naplní glukózou a vytvoří vnitřní ochranný „sirup“, který brání poškození buněk.
Rosnička zvládne několik cyklů opakovaného zmrazování a rozmrazování, což se hodí zejména při střídání teplot.
Tyto žabky jsou důkazem, že mrazuvzdornost nespočívá jen v jednorázovém přežití, ale i v dlouhodobé odolnosti.

Zdroj obrázku: Creative commons, CC-BY-SA, Bob Warrick
8. Želvušky
Tardigrady, neboli želvušky, jsou mikroskopičtí tvorové velcí pouhý milimetr.
Tito drobní, téměř neviditelní živočichové přesto dokážou přežít neuvěřitelný mráz, a to až do teploty téměř -200 °C. Přežijí dokonce i vystavení nebezpečnému záření nebo vaření.
Jejich tajemství spočívá ve stavu kryptobiózy, která jim umožňuje utlumit životní funkce na naprosté minimum, a pak se po zalití vodou vrátit do života.
Želvušky byly několikrát vzaty do vesmíru, kde přežily i vystavení vesmírnému vakuu. Jejich nezdolnost je fascinující a pro vědce stále velkou záhadou.

Zdroj obrázku: iStockphoto, fruttipics
Zdroje článku: www.themerge.in, a-z-animals.com, www.discoverwildlife.com, en.wikipedia.org, www.storicko.cz