Když vytáhl lahev z bahna, nevěřil vlastním očím
Stefan Panis se potápí už přes dvě dekády. Jako podvodní fotograf z Belgie zdokumentoval desítky vraků rozházených po dně Severního moře i Lamanšského průlivu. Jenže tohle bylo jiné. Když loni při jednom z ponorů opatrně zvedl skleněnou láhev z vraku staré bárky, netušil, že drží v ruce něco, co by mohlo přepsat dějiny pivovarnictví.
Hrdlo lahve bylo pokryté vrstvou chaluh a sedimentu. Teprve když se s ní vyhoupl zpátky na hladinu a omyl ji mořskou vodou, spatřil nápis vtlačený do skla: „Guinness Extra Stout London„.
„Vynořil jsem se a vrchní část lahve byla naprosto čitelná. Byl jsem opravdu ohromený. Říkal jsem si: Wow, to je neuvěřitelné.“
Spolu s kolegou Eddiem Huzziem, osmašedesátiletým veteránem hlubinných ponorů, vytáhli lahev z nákladního prostoru potopené lodi Mindoro – trojstěžníku, který zmizel pod hladinou 27. listopadu 1864 poté, co se v husté mlze srazil s plachetnicí Khersonese nedaleko Doveru.
Loď se potopila během své vůbec první plavby
Mindoro vyplula na svou panenskou cestu směrem do kanadského Vancouveru. V podpalubí vezla běžný dobový náklad – porcelán, svícny, láhve vína, nakládanou zeleninu a bedny s pivem. Srážka ji poslala ke dnu v hloubce zhruba třiceti metrů, tři míle od anglického pobřeží.
Panis s Huzziem nejsou první, kdo vrak navštívili. Jenže teprve oni si všimli dřevěných beden uložených dnem vzhůru, v nichž spočívaly skleněné lahve. Tlak mořské vody v takové hloubce podle vědců vytvořil přirozený hydraulický uzávěr – stlačil korky dovnitř a možná tak zabránil proniknutí slané vody.
„Když vidím velikost bedny, myslím si, že jde určitě o balení čtyřiadvaceti lahví.“
Vědci chtějí z lahve izolovat DNA a uvařit pivo znovu
Panis není zrovna fanoušek tmavého piva. Přesto poslal vzorek obsahu lahve do laboratoří výzkumné univerzity KU Leuven v Belgii. Mikrobiologové tam nyní zkoumají, zda se v tekutině zachovaly živé kvasinky nebo alespoň jejich kompletní DNA. Pokud ano, mohli by podle původní receptury z šedesátých let devatenáctého století pivo znovu uvařit.
„Vždycky existuje šance, že dokážeme získat kompletní DNA, a pak můžeme provést malé opětovné uvaření přesného piva, které bylo nalezeno v šedesátých letech devatenáctého století.“
Celý projekt dostal mezi výzkumníky i v médiích přezdívku „Project Jurassic Beer„.
Panis zatím čeká na výsledky analýz. Teprve pak se rozhodne, jestli si troufne lahev otevřít a ochutnat.
„Existuje možnost, že je pivo stále pitelné. Otázka zní, jestli se mořská voda dostala do lahví skrz korky.„
Pokud od vědců dostane zelenou, je připravený si přičichnout a případně zkusit i doušek. I když sám tmavé pivo běžně nepije.
O nález se zajímá i společnost Diageo, která dnes Guinness vyrábí. Mluvčí firmy uvedl:
Objevy jako tento poskytují fascinující okno do naší minulosti a pomáhají budovat hlubší porozumění našemu dědictví. Náš archivní tým Guinness je momentálně v kontaktu s potápěči, aby získal více informací a zhodnotil nález.
Lahev z vraku Mindoro je dnes jedním z nejstarších známých exemplářů Guinnessu na světě. A možná i tím nejlépe zachovaným. Pokud se potvrdí, že obsah přežil sto šedesát dva let pod mořskou hladinou bez kontaktu se slanou vodou, půjde o unikátní případ v dějinách archeologie i pivovarnictví.
Zdroje článku: nypost.com, irishtimes.com, smithsonianmag.com, dnyuz.com, nespechej.cz
Autor článku: Kateřina Urbanová