Stačí prasklina v naběračce a mikroplasty končí ve vaší omáčce: A vy nad tím jen mávnete rukou

| 2 min

Sdílet

Když vaříte oblíbenou omáčku a použijete plastovou naběračku či vařečku, málokoho napadne, že by právě skrze ni mohly končit v jídle mikroskopické plastové kousky, zkráceně mikroplasty. Přitom rostoucí množství vědeckých studií ukazuje, že opotřebené plastové kuchyňské náčiní, škrábance nebo praskliny na povrchu nemusí být jen estetickým problémem, ale reálným rizikem pro zdraví.

Plastové nádobí je v některých ohledech možná praktické. Jenomže mikroplasty z něj mohou velmi snadno skončit ve vašem jídle.

Zdroj: iStockphoto

Jak zacházet s plastovým nádobím, aby vám nehrozily zdravotní komplikace? Co přesně se může stát, pokud budete dlouhodobě konzumovat pokrmy, v nichž jsou mikroplasty přítomné? A jak se před situací chránit? Na tyto otázky přinášíme v následujícím článku odpovědi.

Mikroplasty nejsou jen odpad z oceánů

Domácí vaření může být překvapivým zdrojem mikroplastů. Analýza publikovaná v časopise MDPI upozorňuje, že časté používání plastového kuchyňského náčiní, tedy vařeček, lopatek, mís, mixérů a plastových prkének, může být významným zdrojem mikroplastů a nanoplastů v hotových jídlech.

Ve studii se uvádí, že například při krájení potravin na plastovém prkénku může dojít ke vzniku 100 až 300 mikroplastových částic na milimetr řezu a v případě poškrábaného povrchu až 3 000 částic na milimetr řezu. Pokud tak budete používat prkénka z plastu často, může to znamenat významné množství plastových částic v celkovém ročním příjmu. Mnoho lidí si tak myslí, že mikroplasty jsou pouze problémem oceánů, ale mýlí se.

Jak poškozené náčiní uvolňuje mikročástice?

Mechanické opotřebení, například škrábnutí, prasklina, tlakováním ohnutý plast. To vše je klíčovým spouštěčem uvolňování mikroplastů. Nejznámějším příkladem jsou nelepivé pánve s povrchem z PTFE (teflonu). Studie v minulosti zjistily, že i malý škrábanec na teflonové pánvi dokáže během 30 sekund vaření uvolnit do jídla tisíce mikročástic. V případě většího poškození až 2,3 milionu mikroplastů a nanoplastů.

To znamená, že stačí jen drobná trhlina či oděrka, která mnohdy může být i neviditelná, a domácí vaření se může stát zdrojem kontaminace. Podobným způsobem se uvolňují částice i z plastových misek, míchadel nebo mixérů při mechanickém tření, míchání, hnětení či jiné činnosti. Zvlášť rizikové jsou situace, kdy plast přichází do styku s horkou potravou, tukem, solí či kyselými složkami. To totiž urychluje degradaci plastu a uvolňování částic.

Platové nádobí může způsobit celou řadu problémů, pokud nevíte, jak ho správně využít.

━━ Platové nádobí může způsobit celou řadu problémů, pokud nevíte, jak ho správně využít. (Zdroj: Rodion Bondarenko / iStockphoto)

Kolik mikroplastů skutečně sníme?

Podle přehledové studie publikované v roce 2023 může průměrný člověk ročně pozřít mezi 74 000 a 121 000 mikroplastových částic jen z potravin, vody a vzduchu. Pokud připočteme i další zdroje jako zpracování potravin v plastu, kuchyňské náčiní, uskladnění, tření a vaření, reálné číslo může být mnohem vyšší.

Navíc přechod mikroplastů z potravy do těla je prokázaný. Částice menší velikosti mohou pronikat biologickými bariérami, dostat se do krve a mohou se i akumulovat v tkáních. Ačkoli přesné důsledky dlouhodobé konzumace mikroplastů pro lidské zdraví zatím nebyly definitivně prokázány, někteří vědci upozorňují na možná rizika. Patří k nim:

chronický zánět
narušení trávení
bolesti hlavy
problémy s klouby
psychické problémy

To dokazuje, že nejde jen o teoretické riziko. Mikroplasty z domácího vaření mohou reálně doplňovat celkovou kumulativní zátěž plastů, které za život sníme, pijeme či vdechneme. Je proto důležité zacházet s plastovým nádobím opatrně, při poškození ho vyměnit, nebo raději rovnou pořídit nádobí z jiných materiálů.