5 min

POLITICKÁ KORIDA: Jaký máte názor na plánovanou budovu SEFO v Olomouci?

Sdílet

Dennívýzva

V dalším díle Politické koridy předsedové politických klubů v olomouckém zastupitelstvu nebo jejich zástupci odpovídali na otázku: Jaký máte názor na plánovanou budovu SEFO v Olomouci, která nedávno získala stavební povolení? Patří moderní architektura do historické zástavby?

Zdroj: Hanácká Drbna | Zprávy z Olomouce a Olomouckého kraje

Odpovědi zastupitelů nejsou redakčně upraveny a jsou řazeny podle času doručení do redakce.

Josef Kaštil (ODS)

Moderní architektura podle mě do historické zástavby patřit může. Pokud je kvalitní, promyšlená a má jasný smysl. A právě kolem SEFO se dlouhodobě vede debata, která je podle mě naprosto legitimní. Dokážu pochopit jak lidi, kterým se návrh líbí, tak ty, kteří mají z výrazně moderní stavby v historickém centru Olomouce rozpaky.

Osobně jsem ale nikdy nebyl zastáncem toho, aby v Denisově ulici zůstala současná proluka, která sama o sobě rozhodně nepůsobí esteticky ani důstojně. SEFO má ambici stát se významnou kulturní institucí s evropským přesahem. A je logické, že podobná stavba vyvolává emoce. Architektura ostatně vždy odráží dobu, ve které vzniká. Podobnou debatu jsme v Olomouci vedli i při rekonstrukci Červeného kostela. Také tehdy část veřejnosti odmítala moderní přístavbu v historickém prostředí. Dnes už si ale většina lidí bez ní celý prostor umí jen těžko představit a ukázalo se, že moderní architektura může s historickým prostředím fungovat velmi dobře.

Budova SEFO získala stavební povolení. Neotřelý návrh v centru Olomouce budí vášně

Úterý, 12. května 2026, 14:02Zprávy Z kraje

Klíčový souhlas od stavebního úřadu získala dlouho připravovaná budova Středoevropského fóra Olomouc (SEFO), která svým architektonickým pojetím budí řadu diskuzí. Pro rozlehlý betonový objekt, který má sloužit jako výstavní prostor i důležité...

Neznamená to, že si každý musí SEFO zamilovat. Dobré město totiž nevzniká jen ze starých nebo nových budov, ale hlavně z toho, zda se v něm dokážeme navzájem vnímat, poslouchat a hledat společnou řeč. Pevně věřím, že až se SEFO jednou otevře veřejnosti, původní spory o podobu jeho zevnějšku postupně ustoupí tomu nejdůležitějšímu, zda se stane místem, které bude Olomouci dlouhodobě sloužit a přirozeně do jejího života patřit.

Pavel Grasse (Pro Olomouc a Piráti)

Začnu od druhé otázky, protože ta je podstatnější. Jsem toho názoru, že moderní architektura do historické zástavby patří. I ta moderní architektura bude jednou historická. Tedy pokud obhájí svoji existenci v čase a nebude demolována z důvodu, že ztratí svoji funkci a nebude schopna přestavby v něco ekonomicky využitelného či obhajitelného. A nebo se nestane součástí nějakého skanzenu. Stejně tak, jako ty dnešní historické stavby byly povětšinou v době svého vzniku také v tehdejším prostředí moderní. A to jak dispozičně, užitně, technicky, technologicky, ale i esteticky. Některé stavby zakládají svoji estetiku na prověřených a všeobecně přijímaných a třeba i normalizovaných principech, některé hledají nestandardní až šokující novou estetiku netypickou pro dané kulturní prostředí. Ta může být ale standardní třeba pro jiné kultury a klimatické regiony. Nakonec všechny vývojové epochy stavebnictví nesou prvky inspirace jiných kultur nebo epoch předešlých přetavené do nových estetických či kompozičních principů.

A teď k otázce první. Ta má asi trochu za cíl postavit proti sobě zastánce a odpůrce. Právě proto, že je to pro náš klimatický region stavba formou a estetikou dosti netradiční. Ta výrazná jinakost je umocněna zasazením do dochované okolní historické zástavby. Na tu jsme všichni zvyklí. Na každou novou, pokud tedy nebude eklektická a historizující, si budeme muset teprve zvykat. Zda se sama obhájí či nikoli, to nelze, jak dokazuje historie umění a architektury, v době jejího vznikání autoritativně prohlásit. Jsem toho názoru, že plánovaná budova SEFO urbanisticky narušuje historickou uliční zástavbu výrazně méně, než například solitérní objekty vestavované do historické uliční struktury v 2. polovině minulého století (např. v 80. letech nákupní středisko na ul. ČSA ve Šternberku). Ustoupení vstupního nádvoříčka za uliční čáru má paralelu např. v domě na 8. května 13 nebo ve starším na Uhelné 27. Výškově nevybočuje z nivelety hlavní okolní zástavby. Tedy urbanisticky v pořádku. A architektonická koncepce a kompozice, to je již věc osobního estetického cítění, preference a tolerance. Určitě bude stavba pro mnohé šokující jako třeba svého času Hundertwasserův dům ve Vídni.

POLITICKÁ KORIDA: Spolupráce s developerem na multifunkční hale v Olomouci? Pozitiva a rizika

Pondělí, 27. dubna 2026, 06:50Politika Olomoucko

V dalším díle Politické koridy předsedové politických klubů v olomouckém zastupitelstvu nebo jejich zástupci odpovídali na otázku: Město a kraj ladí parametry spolupráce se soukromým investorem o výstavbě multifunkční haly v Olomouci. Jaká vnímáte...

Co mě osobně na celém záměru od počátku vadí, jak už jsem dříve komentoval, že neproběhla architektonická soutěž, která by umožnila vybrat z více koncepčních přístupů k řešení takto významné stavby a jejího zasazení do historického bezprostředně navazujícího prostředí. A také by umožnila i veřejnosti více se ztotožňovat s tím či oním konceptem podle vlastních estetických preferencí, ale s konceptem ne jen verbálně teoretických, jak často zaznívá v diskuzích, ale s konceptem prověřeným v dispozičně provozním řešení, což je neodmyslitelná a nedělitelná součást každé stavby. V detailu architektury fasád, nejvíce podrobovaných internetovým diskuzím, mi asi nejvíce vadí ty zaoblené soklové části při styku s chodníkem, kde se podle mého názoru bude pořádek jen těžko udržovat. No, uvidíme.

Na závěr si dovolím takovou moudrost, kterou považuji za dosti pravdivou pro sebe jako profesního architekta a urbanistu, nebo chcete-li územního plánovače. Lepší je špatná stavba na dobrém místě, nežli dobrá stavba na špatném místě - takový stav lze totiž následně opravit. V místě a jeho urbanistickém řešení osobně problémy nevidím a k architektonickému řešení jsem se již vyjádřil. Ale abych nebyl špatně interpretován, ta moudrost nevylučuje stav, kdy je dobrá stavba na dobrém místě.

Marek Zelenka (STAN a Zelení)

Pan Kaplický navrhl v Praze stavbu národní knihovny - chobotnici. Vyhrál (byť sporně) mezinárodní architektonickou soutěž. Návrh byl kontroverzní a vlna odporu chobotnici zabila. Podle mě to byla promarněná příležitost. Inovativní architektura se nepostavila. Kulturní instituce se nevytvořila.

Pan Šépka navrhl SEFO. Muzeum umění vybralo jeho návrh po interní soutěži, protože komora architektů hodila do vypsání soutěže vidle. Návrh je kontroverzní a vlna odporu SEFO (zatím) ne-zabila. Nechci promarnit tuto příležitost pro Olomouc. Nervózně a s nadějí očekávám největší stavbu z 3D tisku snad dokonce na světě. A zejména s nadějí očekávám, že se díky SEFO Olomouc dostane na kulturní mapu střední Evropy, kam patřit má.

POLITICKÁ KORIDA: Jste pro přesun trhů na olomoucké tržnici na nové místo?

Úterý, 31. března 2026, 17:02Společnost Olomoucko

V dalším díle Politické koridy předsedové politických klubů v olomouckém zastupitelstvu nebo jejich zástupci odpovídali na otázku: Jste pro přesun trhů na olomoucké tržnici na nové místo a proč? Jaké další změny tržnice potřebuje?

Reklama

Další články z Hanácká Drbna

Tento článek byl publikován ze zdrojů Hanácká Drbna

Články z Hanácké Drbny přinášejí aktuální dění z Olomouce a celého Olomouckého kraje. Věnují se událostem, které přímo ovlivňují život v regionu – od komunální politiky, dopravy a školství až po kriminalitu, kulturu, sport nebo zajímavé osobnosti a iniciativy. Hanácká Drbna osloví čtenáře, kteří...

POLITICKÁ KORIDA: Jaký máte názor na plánovanou budovu SEFO v Olomouci?

Tentokrát Tünde Bartha Babišovi zavařila. Výsledkem může být kolaps péče o závislé

Oba víkendové dny přinesou bouřky, mapy ukazují jejich rozložení

Po dvaceti letech kývl. Matonoha fanouškům prozradil, proč nabídku do StarDance přijal

Zounar se sám nechal zavřít do léčebny. Dluhy, alkohol a krach manželství ho poslaly na dno, z něj ho vytáhla až dcera

Kristýna Hrušínská se po čtyřech letech vrátila do Playboye. Nafotila titulku výročního čísla