Zdroj: Shutterstock
Pojďme se vrátit do hodin biologie, kdy jsme se učili o lidské páteři. Tvoří ji více než třicet obratlů, z nichž většina je od sebe oddělena ploténkami. Ty fungují jako pomyslné tlumiče nárazů při pohybu, ať už jde o chůzi, běh nebo třeba seskoky. Umožňují nám hýbat se plynule. Stavba meziobratlových plotének je relativně jednoduchá. Z vnější strany je chrání vazivo a uvnitř je laicky řečeno "rosol" s vysokým podílem vody. Právě díky tomu dokážou plotýnky rozložit tlak mezi jednotlivé obratle. Zajímavostí je, že nemají žádné cévní zásobení. Vyživovány jsou okolní míšní tekutinou, vždy při stlačení a uvolnění při pohybu. Právě tady jsme u jádra pudla. Pokud se totiž hýbeme málo, nemají ploténky moc šancí na výživu a obnovu, což přispívá k jejich degeneraci.
Jak dochází k výhřezu
Výhřez ploténky zpravidla nevznikne ze dne na den. Pokud je páteř dlouhodobě zatěžovaná stejným způsobem, například při špatném držení těla nebo dlouhém sezení, začne se měkké jádro uvnitř ploténky postupně přesouvat. Vazivový prstenec je vystaven stále většímu tlaku, až může prasknout a část jádra se dostane mimo své původní místo. Na vzniku obtíží se podílí také přirozené stárnutí organismu, kdy ploténky ztrácejí pružnost. Riziko zvyšuje i nadváha, fyzicky náročná práce, časté řízení automobilu nebo kouření. Prudké zvednutí těžkého břemene či nečekaný pohyb pak bývá často jen posledním impulzem, který už oslabená ploténka nevydrží.
Bolest zad není jediným příznakem
Samotný výhřez nemusí člověku způsobovat žádné obtíže. Řada lidí o něm vůbec neví a zjistí se náhodně při vyšetření z jiného důvodu. Potíže se většinou objeví až ve chvíli, kdy vyhřezlá část začne tlačit na nerv. Typická je ostrá bolest, která se neomezuje jen na záda, ale šíří se dál do končetiny. U bederní páteře bývá nejčastější bolest vystřelující do hýždě a nohy, u krční páteře pak do ramen a paží. „Právě tento příznak může ukazovat na problém s ploténkou víc než samotná ztuhlost nebo únava po dlouhém dni. Je dobré zpozornit právě ve chvíli, kdy se bolest začne šířit dál než do místa původního přetížení. To už obvykle nepatří mezi potíže, které stačí rozchodit během víkendu,“ řekl Pavol Kostka, neurolog a vedoucí lékař Kliniky impedanční terapie, která se na léčbu plotének specializuje. Objevit se může také brnění, mravenčení nebo snížená citlivost postižené končetiny. Někteří lidé pociťují zhoršení při kašli nebo kýchnutí. Ve vážnějších případech se přidává svalová slabost, výjimečně i poruchy ovládání močového měchýře nebo střev. Takové příznaky vyžadují okamžitou lékařskou pomoc.
Jak lékaři zjišťují příčinu potíží
Pokud bolest neustupuje nebo člověka výrazně omezuje v běžném životě, měl by vyhledat odborníka. Neurolog při vyšetření hodnotí reflexy, svalovou sílu, citlivost i způsob chůze. Následně obvykle doporučí magnetickou rezonanci, která na rozdíl od rentgenu zobrazí nejen obratle, ale i samotné ploténky a případný útlak nervových struktur. Podle potřeby může být součástí diagnostiky také elektromyografické vyšetření, které pomůže zjistit, zda už došlo k poškození nervů.
Je nutná operace?
Přestože se lidé výhřezu ploténky často obávají kvůli možné operaci, chirurgický zákrok dnes bývá až poslední možností. Lékaři k němu přistupují hlavně tehdy, když konzervativní léčba nepřináší výsledky nebo se objeví závažné neurologické komplikace. Základem léčby bývá klidový režim, léky proti bolesti, přípravky na uvolnění svalů nebo lokální kortikosteroidy. Organismus má navíc značnou schopnost regenerace a u části pacientů se vyhřezlá tkáň během několika měsíců postupně vstřebá.
Významnou roli hraje také fyzioterapie.
„Fyzioterapeutické vyšetření analyzuje pohybový aparát, odhaluje příčiny bolesti a pomáhá nastavit individuální cvičební plán. Je jednou z klíčových součástí léčby vyhřezlé ploténky, podporuje a doplňuje proces regenerace k dosažení trvalého zdraví i odstranění bolesti,“ vysvětlila fyzioterapeutka Kristina Gašpercová.
Ploténkám nejvíce prospívá pohyb
Odborníci se shodují, že žádný univerzální cvik, který by výhřezu spolehlivě zabránil, neexistuje. Mnohem větší význam má to, jak se o svá záda staráme každý den. Pravidelný pohyb, střídání poloh během práce, správná technika při zvedání těžkých věcí nebo posilování hlubokého stabilizačního systému pomáhají udržovat páteř v dobré kondici. Stejně důležité je nenechat tělo celé hodiny bez pohybu. "I krátká procházka nebo protažení během pracovního dne může být pro meziobratlové ploténky větším přínosem než občasné intenzivní cvičení," doplňuje odborník.
zdroj: Myo Clinic, Healthline.com, My.clevelandclinic.org, vlastní dotazování
Související články