2 min

DRBNA HISTORIČKA: Ostravica granica. Poláci uspořádali invazi, dočkali se trestu

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

První polovinu 20. století doprovázel spor Československa a Polska o území Těšínska. Vyvrcholil podílem Polska na tragédii kolem mnichovské zrady, která je dnes dobře známou předehrou k vraždění během druhé světové války.

Polská armáda vjíždí do Těšína

Zdroj: Ostravská Drbna - zprávy z Ostravy a Moravskoslezského kraje

Na Těšínsku fungovalo vše v zaběhnutých kolejích, dokud byl region pevnou součástí habsburského soustátí. S trochou nadsázky lze říci, že Těšínsko bylo malou laboratoří celého státu. Ten pod erbem habsburských panovníků sdružoval na evropské poměry neobvyklou a mimořádně pestrou národní směsici.

„Mé národy,“ říkal jim císař František Josef a i na Těšínsku vedle sebe žili Češi, Poláci, Němci, Židé a taky směs všeho uvedeného, označovaná jako „Šlonzáci“. Se vznikem Československa však vypukl spor o to, komu specifické území připadne. Češi argumentovali historickou příslušností území k Českému království, jež tak trochu paradoxně zaniklo právě s Masarykovou republikou, a Poláci proti tomu stavěli národnostní většinu. Ta však byla velmi sporná. Podle posledního sčítání lidu zde sice žilo cca 52 % Poláků, ale mezi nimi byli započítáni i protipolsky orientovaní Šlonzáci.

Sedmidenní válka

Vše vyvrcholilo známou sedmidenní válkou, ale poměry se tím zcela neuklidnily. Ačkoliv Československo si polskou část Těšínska nikdy nenárokovalo, i když celé Těšínsko bylo od časů Lucemburků lénem českého krále, v opačném gardu to platilo přesně naopak.

Uvedené naladění obou států nemůžeme hledat jen v ideologicko-morální rovině. Zatímco v polské části Těšínska nebylo příliš co pohledávat, na české straně se nacházely kamenouhelné doly, významná železniční infrastruktura a těžký průmysl v čele s třineckou hutí.

Snaha připojit region s početnou polskou menšinou začala gradovat s nástupem nacismu v Německu.

Agresivně nacionalistická rétorika se v Evropě totiž nepěstovala jen prostřednictvím plamenných projevů Adolfa Hitlera. Po podpisu německo-polské dohody o neútočení z roku 1934 akcelerovaly snahy Polska získat československé území. Symbolizoval je slogan: „Ostravica granica,“ čili utvoření hranice na řece Ostravici, která tuto úlohu skutečně plnila v raném a vrcholném středověku.

Nacistický vzor

Polsko na svém plánu pracovalo podle nacistického vzoru. V roce 1938 začal v regionu operovat Svaz Poláků v Československu, což byla protistátní organizace řízená z Varšavy fungující obdobně jako Henleinova Sudetoněmecká strana (SdP) a s nacisty rovněž čile spolupracovala.

Význam obsazení československé části Těšínska po v Mnichově vynuceném odstoupení pohraničí dobře dokreslují statistické údaje. Polsko se rozšířilo o 277 399 obyvatel, jen 35 % z nich deklarovalo polskou národnost, k nim však získalo 16 černouhelných dolů, 4 koksovny a kromě nich také již zmíněnou huť v Třinci, která patřila k největším svého druhu. Výroba surového železa v Polsku tím vzrostla o 67 %, oceli o 38 %, koksu o 55 % a těžba uhlí stoupla o 20 %. Uvedená čísla tak celému sporu dávají poměrně hmatatelný rozměr. Z nabytého průmyslového bohatství se však Polsko neradovalo dlouho. Za spolupráci s nacisty a angažmá na mnichovské zradě si pak právě Poláci odpykali ten nejpřísnější trest.

Nacisté a sovětští komunisté vyhladili pětinu polské populace a země získala tragické prvenství v podílu obětí k celkové populaci během krveprolití 2. světové války.

Reklama

Další články z Ostravská Drbna

Pes v Havířově napadl dítě. Policie hledá jeho majitele

Řidičák do konce roku propadne čtvrt milionu lidí. Nový přijde i do výdejního boxu

Do konce roku skončí v Česku platnost přes 284 tisícům řidičským průkazů. Výměna se týká hlavně lidí nad 61...

Nezabíjejte naše zvířata, prosí ostravská zoo. Lidé nerespektují zákaz krmení

Ostravská zoologická zahrada se opakovaně potýká s neukázněnými návštěvníky, kteří nerespektují zákaz...

Černá kostka zvládne i tropické teploty. S chlazením pomůžou moderní technologie

Ani vysoké letní teploty by neměly být v nové ostravské Černé kostce důvodem k nepohodlí. Celou budovu bude...

Žena si kvůli falešné investici půjčila peníze. Podvodníkům poslala 1,7 milionu

Šedesátiletá žena z Havířovska uvěřila nabídce výhodného investování, která se objevila na sociální síti....

Tento článek byl publikován ze zdrojů Ostravská Drbna

Ostrava je syrová, upřímná a má svůj rytmus – a Ostravská Drbna to ví. Přináší zprávy, které jdou rovnou k věci: nehody, rozhodnutí města, protesty, kulturní dění i příběhy z ulic, které by jinde zapadly. Nehraje si na formality – mluví tak, jak se v Ostravě žije: na rovinu. Vedle zpravodajství...

DRBNA HISTORIČKA: Ostravica granica. Poláci uspořádali invazi, dočkali se trestu

Obří „moucha" nad zálivem a podivný trojúhelník. Pentagon zveřejnil další dokumenty o UFO

V Rusku rychle přibývá dětských „teroristů“. Nejmladšímu je sotva 14 let

Kvůli lásce k cizinci opustila Linda svůj život i zemi. Marocká pohádka se brzy změnila v noční můru

U pece zůstalo těsto, které nikdo neupekl. O 8.600 let později ukazuje, jak dávno jsme znali kváskování

Jaromír Soukup skončil po útoku v nemocnici. Útočníci měli použít pálku