Vyhoření jako lifestyle
Mileniálové nejsou jen unavení. Jsou doslova vyčerpaní už ve 25 letech, tedy v době, kdy předchozí generace teprve začínaly budovat kariéru.
Podle aktuálních dat z roku 2025 uvádí 66 % mileniálů střední až vysokou míru vyhoření, což je víc než u Generace Z, kde to bylo 56 %. Generace X měla výsledky 60 % a baby boomeři jen 39 %.
Nejde přitom jen o náročnou práci. Generace Y čelí doslova bouři komplikací: finanční tlak, péče o rodiče i děti současně, a především mentální zatížení z neustálého srovnávání se s ostatními na sociálních sítích.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Clay Banks
FOMO syndrom
FOMO (Fear of missing out) tedy strach z toho, že budeme z něčeho vynecháni, není jen módní fráze, ale reálný psychologický fenomén. Mileniálové jsou první generace, která vyrostla se sociálními sítěmi.
Ty jim 24 hodin denně 7 dní v týdnu ukazují, jak skvěle si vedou ostatní. Zatímco starší generace mohly ignorovat úspěchy sousedů, dnešní třicátníci vidí dokonalé životy stovek lidí denně.
Výzkumy ukazují, že FOMO vede k úzkosti, narušenému spánku a závislosti na sociálních médiích. Paradox? Přesně ty nástroje, které měly lidi spojovat, je izolují a způsobují, že se cítí nedostateční.

Zdroj obrázku: Unsplash+, LinkedIn Sales Solutions
Perfekcionismus jako generační prokletí
Generace Y vyrostla s mantrou „můžeš být čímkoli chceš“, což zní inspirativně, ale v praxi vytváří neudržitelný tlak.
Nemluvíme pouze o kariérním úspěchu, mileniálové se jednoduše snaží být dokonalí ve všem: v práci, ve vztazích, v rodičovství, v hobby i na Instagramu nebo TikToku.
A tento perfekcionismus je bohužel přímo spojen s úzkostí. Když nastavíte laťku nedosažitelně vysoko, každé selhání pak bolí víc.
A protože okolí (alespoň na sociálních sítích) vypadá dokonale, pocit vlastního neúspěchu narůstá.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Collabstr
Změna práce jako útěk
Mileniálové se často uchylují k job hoppingu, tedy změnám práce, které mají změnit také něco v jejich životě. Obvykle ale nejde o řešení, spíše o únik.
Pravda je, že 21 % lidí generace Y změnilo práci za poslední rok (oproti 7 % ostatních generací), nicméně důvody jsou obvykle spíše ty, že se jim původní práce nelíbila, nikoli že by se chytli nové a lákavé nabídky.
Mileniálové nemění práci pro kariérní růst, ale kvůli únavě, vyhoření a hledání smyslu. Když vnitřní nastavení zůstane stejné, nová práce přináší jen dočasnou úlevu. Za rok jste znovu na stejném místě a psychika se hroutí.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Resume Genius
Finanční tlak
Ekonomická realita je pro mileniály drasticky jiná než pro jejich rodiče. Ceny nemovitostí vzrostly neúměrně mzdám, studentské půjčky jsou často obrovské a důchodový systém je nejistý.
Podle průzkumů je finanční stres hlavním spouštěčem vyhoření u této generace. Zatímco baby boomeři mohli ve třiceti koupit dům a založit rodinu, mileniálové ve stejném věku často sdílejí byt a odkládají děti, protože jim finanční situace jiné jednání nedovolí.
Tento tlak vytváří pocit, že ať děláte cokoliv, nikdy to nebude dost. A ten pocit vede k chronickému stresu.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Towfiqu barbhuiya
Péče všemi směry
Mileniálové se stávají takzvanou sendvič generací. Musí totiž pečovat současně o stárnoucí rodiče, ale i o své malé děti.
Více než 60 % pracujících, kteří mají tyto duální povinnosti, se obávají vyhoření. Nejde totiž jen o fyzickou zátěž, ale především o tu mentální. Neustálé žonglování mezi prací, dětmi, rodiči a vlastními potřebami (které často končí na posledním místě) vede k pocitu, že nikdy neděláte dost pro nikoho.
A když to srovnáte s dokonalými rodinami na sociálních sítích, je jasné, proč je tato generace vyčerpaná.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Alexander Dummer
Sociální média: Spojení nebo izolace?
Paradox digitální éry: nikdy jsme nebyli víc propojení, a přitom se mnoho mileniálů cítí osaměle. Sociální sítě slibovaly komunitu, ale často přinášejí spíše povrchní vztahy a neustálé srovnávání se s ostatními.
Výzkumy potvrzují, že používání sociálních médií může způsobovat sociální úzkost. Znamená to, že čím víc času trávíte online, tím víc se můžete cítit odpojení od reality. Navíc doomscrolling (tedy nekonečné scrollování negativních zpráv) zvyšuje úzkost a depresi.

Zdroj obrázku: Unsplash+, dole777
Smysl práce X výplata
Generace Y je posedlá hledáním smyslu v práci. Průzkumy ukazují, že 72 % Generace Z a 66 % mileniálů zvažovalo změnu kariéry v posledních 12 měsících, zatímco u generace X to bylo 55 % a u baby boomeři jen 30 %.
Problém je, že hledání vysněné práce může být past. Když očekáváte, že vás práce naplní a dá vašemu životu smysl, jakákoliv pozice, která to nesplní, vede k frustraci. Předchozí generace pracovaly pro výplatu a smysl hledaly jinde. Možná to bylo zdravější.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Christin Hume
Konečně mluvíme o mentálním zdraví
Mileniálové jsou první generací, která otevřeně mluví o mentálním zdraví. Lidé se nebojí přiznat, že si někdy vezmou kvůli mentálnímu zdraví volno, udělali to tak v posledním roce 34 % pracujících ve věku 18-24 let, oproti 15 % lidí nad 55 let.
Je to pokrok, ale také odraz reality. Mladí lidé čelí bezprecedentnímu tlaku. Otázka je, zda společnost dokáže přizpůsobit pracovní prostředí a kulturní očekávání tak rychle, aby zabránila hromadnému vyhoření celé generace.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Emily Underworld
Změna musí přijít zevnitř
Vnější okolnosti jako ekonomika, pracovní trh, sociální média hrají roli, ale nejsou celým příběhem. Generace Y si musí přiznat, že část problému je v našem vlastním nastavení.
Neustálé srovnávání se s ostatními, perfekcionismus, FOMO, hledání smyslu v práci. To všechno jsou věci, které můžeme ovlivnit. Řešení není v další změně práce nebo v dalším self-help kurzu. Je v realistických očekáváních, v odpojení od sociálních sítí. Dokud se nebudeme schopni zastavit a přehodnotit vlastní priority, vyhoření bude naší stálou součástí.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Austin Distel
Zdroje článku: www.hr-brew.com, www.newsweek.com, www.gallup.com, fortune.com, www.storicko.cz