Kastrol, který dlouhá léta jen zabíral místo někde v koutě, dokáže dnes potěšit sběratele. O poctivé papiňáky z časů společného Československa je mezi lidmi nečekaná sháňka a za pěkně dochovaný kus jsou ochotní sáhnout hlouběji do kapsy.
Proč obyčejný papiňák znovu stoupl v ceně Za normalizace patřil tlakový hrnec skoro do každé domácnosti, po převratu ale rychle vyšel z módy. Rodiny přecházely na lehčí nerezové nádobí a těžké hliníkové kastroly putovaly do sběru nebo do popela. Právě proto dnes pěkně dochovaný kousek v inzerátech potkáte jen zřídka.
Zbytek vysvětluje móda. Nostalgie po věcech z druhé poloviny minulého století táhne už několik let a pod fotkami dobových kuchyní se scházejí davy pamětníků. Staré nádobí kupují dokonce i lidé, kteří federaci nezažili. Poptávka tak roste rychleji, než kolik zachovalých hrnců mezi lidmi zůstalo.
Přečtěte si také: Banány nezčernají ani po týdnu. Stačí udělat 1 věc, kterou zná málokdo
Kolik za něj dnes sběratelé dají Realita je střízlivější, než slibuje nadpis. Naprostá většina papiňáků z běžné domácnosti se prodá někde mezi 200 a 800 korunami a nad tuhle hranici se dostane málokterý. Hezčí retro kusy a hledanější tuzemské značky se v inzerátech drží kolem 1 000 až 1 500 korun.
Nahoru šplhají hlavně prémiové značky ze západní Evropy. Na bazarech narazíte třeba na německý WMF nebo prémiový Zepter s cenou kolem dvou až dvou a půl tisíce korun. Úplný vrchol pak patří bezvadně dochovaným kouskům s čitelnou ražbou, původním návodem a nejlépe i krabicí, za které se v aukci objeví nabídka blížící se třem tisícům.
Orientační ceny podle typu hrnce shrnuje následující tabulka:
Přečtěte si také: Babiččin trik na bábovku funguje pokaždé: stačí 1 lžíce do těsta a už vám nikdy neklesne
Jaký kus prodáváte Za kolik reálně mění majitele Obyčejný funkční papiňák z domácnosti 200 až 800 Kč Hezčí retro kus nebo hledaná tuzemská značka zhruba 1 000 až 1 500 Kč Prémiová západní značka (WMF, Zepter) kolem 2 000 až 2 500 Kč Bezvadně dochovaný sběratelský exemplář výjimečně až 3 000 Kč
Pozor ale na jednu věc. Ceny v inzerátech jsou jen představa prodávajícího a se skutečnou hodnotou se často míjejí. Za kolik se srovnatelné hrnce opravdu prodaly, líp napoví uzavřené aukce na Aukru nebo starší inzeráty na Sbazaru.
Podle čeho poznáte cenný kus Stáří hrnce prozradí jeho spodní strana. Když ho otočíte, měli byste najít vyraženou značku výrobce a zemi původu. Sběratelé cíleně hledají označení Made in Czechoslovakia nebo tři písmena ČSSR, protože jednoznačně dokládají dobu vzniku. Jakmile je ražba obroušená nebo úplně pryč, stáří se nedá doložit a nabídky rázem klesají.
Přečtěte si také: Zapomeňte na nakládání i sůl. Maso zůstane šťavnaté díky 1 kroku, který dělá každý řezník
O výsledné ceně pak rozhoduje hlavně zachovalost. Kupující ocení hrnec bez prasklin, s poklicí, která pořád těsně sedí, a s funkčním pojistným ventilem. Popraskané nebo ztvrdlé těsnění, promáčklé stěny a stopy koroze naopak srazí hodnotu na pár set korun. Náhradní díly ke konstrukci staré půl století totiž prakticky neseženete, takže se cení každý kompletní kus.
Kov, který přežije svého majitele Proč zrovna starý hliník? Tehdejší hrnce se lily ze silné slitiny a jejich stěny jsou znatelně mohutnější než u dnešního odlehčeného nádobí. Takový kov skvěle drží teplo a snese roky každodenního provozu, takže jeden hrnec v klidu obslouží tři generace jedné rodiny. Odtud pramení jeho pověst nezničitelného pomocníka.
Silné hliníkové stěny tehdejších hrnců vydržely desítky let každodenního vaření. Ilustrační foto. Zdroj: Magnific. Princip vaření pod tlakem je přitom starý staletí. Přišel s ním francouzský fyzik Denis Papin už v roce 1679 a po něm dostal papiňák i své jméno, tedy Papinův hrnec. V uzavřené nádobě vzroste tlak a voda se dostane do varu až kolem 120 až 130 stupňů namísto obvyklých sta. Vyšší teplota přípravu výrazně urychlí a i houževnaté hovězí se rozpadá zhruba po dvaceti minutách.
Přečtěte si také: Ani česnek, ani cibule. Michelinští šéfkuchaři přidávají do polévek tuhle 1 tajnou surovinu, díky které chutnají mnohem lépe
Na sporák ho radši nestavte Ještě poznámka na závěr. Staré hliníkové modely neměly tolik nezávislých pojistek jako dnešní hrnce. Pokud se u zanedbaného kusu zanesl ventil, pára neměla kudy unikat, po povolení pojistky tlak spadl naráz a horký obsah se rozletěl po kuchyni. Téhle příhodě se doma říkalo gulášový výbuch. Moderní nerezové papiňáky mají pojistek hned několik, u některých značek dokonce až šest.
Většina sběratelů proto starý hrnec bere spíš jako ozdobu poličky a na vaření sahá po novém modelu. Kdo ho přece jen chce postavit na sporák, měl by dodržet pár zásad:
nejdřív vyčistit ventily a vyměnit ztvrdlé těsnění, protože guma po letech popraská a přestane těsnit; hrnec neplnit nad rysku, jinak tlak roste příliš rychle; nasekané bylinky raději uvázat do gázy, aby se kousek nepřisál k pojistce; údržbu ventilů a výměnu těsnění zopakovat zhruba jednou za dva roky. Přečtěte si také: Ani sůl, ani pepř: pečené kuře bude mít kůžičku jako sklo, když ho před pečením potřete 1 věcí
Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Tlakov%C3%BD_hrnec, https://ostatni.bazos.cz/inzeraty/tlakovy-hrnec/, https://www.tescoma.cz/jak-spravne-vybrat-tlakovy-hrnec, https://www.marianne.cz/venkov-styl/tlakovy-hrnec-slavi-neuveritelne-347-let, https://www.poznatsvet.cz/historie/kuchyne-cssr-retro-trend/, https://www.tiscali.cz/kdo-mel-za-cssr-tenhle-tlakovy-hrnec-byl-v-kuchyni-kral-dnes-ho-sberatele-vykupuji-i-za-3-000-kc-715396