4 min

Klaus se raduje, hajlík na Černíně a Nohavica ministrem

Sdílet

Dennívýzva

PSÍ UŠI. Vyjednávání o vládě se zaseklo. Podle našich informací ztroskotalo na požadavku Filipa Turka, aby měl v Černínském paláci k dispozici soukromý hajlík. Pardon – hajzlík. Andrej Babiš má ale v záloze kvalitní jméno, podle zdrojů z kuloárů by měl na ministerstvo zahraničí nastoupit Jaromír Nohavica. Dává to smysl, s estébáky ve vládě si

profimedia-1049049509

Zdroj: Foto: Profimedia

Pokud si někdo dokázal ještě do posledních dní myslet, že volby před měsícem dopadly ještě jakž takž dobře, měl by si urychleně vyndat ruku z nočníku. Po počátečním váhání výsledek voleb a vznik vlády ANO, SPD a Motoristů Chladovi přivítal i exprezident Václav Klaus, který jako občan na vládní úrovni kvalitně zastupován nebyl už od listopadu 1997, kdy skončila druhá vláda Václava Klause. Čili má konečně zase radost.

„My jsme tomu rádi.“
(Václav Klaus při připomínce vzniku republiky, Aktuálně.cz, 28. října 2025)

Existuje staré dobré pravidlo politického marketingu a obecného vedení diskuse: Napadne-li tě příměr s nacistickým Německem, dej si facku a mlč. Václav Klaus se toho ovšem nebojí a zcela v souladu s moderní ruskou doktrínou si pohrává s vykreslováním Evropské unii jako spolku nacistů. Nádo denacifikovať.

„Evropská unie samozřejmě není nacistickým Německem ani komunistickým Sovětským svazem. Ale její – v posledních desetiletích provedená – transformace z ekonomické na politickou unifikaci vyvolává některé podobné důsledky.“
(tentýž, tamtéž)

Klaus má coby strážný maják svobody strach z centralizace rozhodování Bruselu, přejímání nám cizích, neautentických ideologií, zejména zelené, a také stále bojuje proti covidovým opatřením z dob pandemie. Jistě boj legitimní, proč ne. Menší problém je jen v tom, že „některé podobné důsledky“, které nacistickému Německu a jeho sovětskému protějšku způsobily ne zcela dobrou mezinárodní pověst, nesouvisely ani tak s přijímáním zelené ideologie a rouškami na obličeji, ale s vražděním milionů lidí a hvězdami na kabátě.

Článek reflektuje dění uplynulého týdne v citátech a výrocích politiků.

Ty samy o sobě nestačí, proto je HlídacíPes.org s jemným odstupem usazuje do patřičného kontextu.

Kam nás vznikající vláda soudní ochrany delikventů dovede, začíná být jasné třeba z reakcí ze sousedních zemí.

„Navzdory našemu rozdělení v roce 1993 společná cesta nadále existuje. (...) Jednoduše jsme odsouzeni k vzájemné spolupráci.“
(slovenský prezident Peter Pellegrini, iRozhlas.cz, 28. října 2025)

Pánko tak nějak navrhuje obnovit spolupráci zemí V4, to je vynikající nápad. Zejména Poláci, kteří mají Rusa za zadkem a jeho drony na obloze, budou vysloveně nadšení, že si můžou povykládat s Orbánem a sem tam si k nim přijede zahajlovat Filip Turek. Naše cesta na Slovensko tak bude mít nejspíš lidovější podobu, jak nevtíravě naznačila poslankyně SPD Marie Pošarová.

„Berňák nebo tak nějak.“
(Marie Pošarová si snaží vzpomenout na jméno možného ministra dopravy Ivana Bednárika, iDNES.cz, 30. října 2025)

Bude to dobré. Odkaz velikánek Okamurova hnutí, zejména Karly Maříkové a Terezy Hyťhové, zůstane i v novém volebním období zachován. A na Slovensko můžeme vyslat vzkaz, že máme vynikající protějšky pro jednání s jejich ministerkou kultúry Martinou Šimkovičovou.

Na Hradě se zase předávala státní vyznamenání a některým z toho zase praskaly cévky. Někdo šel, jiný ne, vůbec nejodvážnější postoj předvedl předseda strany PRO, poslanec Jindřich Rajchl. Ten nejen že odmítl zajít na chlebíčky, protože to neštymuje s jeho vnitřní integritou, ale dokonce si vědomě a statečně pošlapal svou budoucí ministerskou kariéru. Fakt frajer.

„Jsem si vědom, že tento můj postoj může vyústit v neochotu současného prezidenta jmenovat mne někdy v budoucnu ministrem. Avšak ani za tuto cenu nehodlám zradit důvěru, kterou ve mně vy všichni vkládáte.“

Je v tom hned několik zpráv. Ta první říká, že někde v politickém metaverzu existuje skupina lidí, kteří svůj světapostoj odvozují od důvěry, že Rajchl nezajde na Hrad na chlebíčky. Fajn, nic proti gustu... Ta druhá je zajímavější a říká, že doktor Rajchl živí představu, jak se do roku 2028 stává ministrem. Což je výzva hlavně pro Tomia Okamuru, který zrovna neprožívá nejlepší období. Volby nic moc, ministry mu do své vlády vybral Babiš, který se navíc nechal slyšet, že ho neškodná SPD bude ve vládě poslouchat na slovo.

Z 15 poslanců v klubu jich SPD má pouhých 10, zbytek připadá menším stranám. A teď má navíc Okamura v zádech zjevně rozjetého Rajchla. Jak tohle skončí? Vypadá to na popcorn.

Klidnou mysl.

Follow @malecak

Reklama

Další články z HlídacíPes.org

Tento článek byl publikován ze zdrojů HlídacíPes.org

Články z HlídacíPes.org přinášejí hloubkové zpravodajství, investigativní práci a datově podložené analýzy, které sledují fungování veřejné správy, justice, médií i moci jako takové. Důraz je kladen na transparentnost, odpovědnost veřejných institucí a kontrolu politických i ekonomických vlivů ve...

Klaus se raduje, hajlík na Černíně a Nohavica ministrem

„Jako proč?“ Juchelka se diví návrhu SPD na „potrestání“ Zelenského. Hřib to má za cirkus

Charlotte Gott narazila u Krajča. Kvůli tomuto jí zavřel dveře ke společnému duetu

Poslední sbohem plné slz: Rodina i kolegové se rozloučili s Bárou Tlučhořovou

Silné bouřky zasáhnou jen část Česka. Podívejte se na mapu.

Dalajlama neobvykle zblízka. Nový dokument ho zachycuje při meditaci i v posilovně