Kolem obce Borová u Náchoda, jen kousek od dnešních hranic s Polskem, je řada staveb vojenského opevnění z doby před druhou světovou válkou. Jeden z pěchotních srubů, NS 61 – Chata, si ale zaslouží speciální pozornost. Ani ne tak pro svou historii, jako pro svou problematickou současnost.
Ještě před sedmi lety byl pěchotní srub NS 61 – Chata doslova zarostlý v lese, v cenném území Nadregionálního biocentra Peklo. Dnes je ale les v okolí srubu kompletně vykácen.
Jak zjistil HlídacíPes.org, minimálně první a největší vlna kácení zde proběhla nelegálně.
Městský úřad v Náchodě, který je pro tuto lokalitu příslušným orgánem státní správy, žádné povolení k odstranění zhruba 2000 metrů čtverečních lesa nevydal.
To však stejnému úřadu o dva roky později nebránilo v tom, aby vše zpětně schválil a zlegalizoval.
Udělali jsme nějaké těžby...
Les v okolí pěchotního srubu patří spolku Pěchotní srub N-S 61 Chata. Jeho předsedou a jedinou ovládající osobou se v roce 2018 stal Josef Cach, člen Českého svazu ochránců přírody a vedoucí zavedené Záchranné stanice Pasíčka pomáhající poraněným a hendikepovaným živočichům.
Josef Cach má ve spolku rozhodující vliv: je jeho předsedou a stanovy mu svěřují výhradní pravomoc rozhodovat o přijímání i vyloučení členů. Ve spolku je dnes pouze on, jeho matka a jeho právník.
V roce 2019 nechal les nad srubem zcela vykácet. Povolení na to ale neměl, jak plyne z odpovědi Městského úřadu v Náchodě.
Ten podle zákona 106 o svobodném přístupu k informacím sdělil, že od roku 2017 eviduje pouze dvě ohlášené a schválené těžby: nahodilou ze dne 17. 1. 2024 a úmyslnou z 27. 6. 2025 (i k nim se níže dostaneme).
Printscreen z odpovědi MěÚ Náchod na žádost dle zákona 106 o svobodném přístupu k informacím:
Z odpovědi MěÚ Náchod tedy plyne, že úřad pro kácení z roku 2019 neeviduje žádné ohlášení ani schválení.
„Udělali jsme nějaké těžby, nějaké prořezávky, snažíme se to dělat podle toho, co zákon umožňuje, ale asi ne vždy je všechno úplně ideální,“ připouští Josef Cach, byť říká, že veškerá těžba dřeva byla legální.
„Na kácení jsem měl povolení,“ tvrdí, přestože – jak zmiňujeme výše – úřad eviduje pouze kácení v letech 2024 a 2025, nikoli toto, v roce 2019.
„Ta firma, co to dělala, to mohla udělat šetrněji, to jsem úplně neuhlídal. Ta horní partie tam měla zůstat. Les stoprocentně plánujeme obnovit,“ slibuje Josef Cach.
Podle Milana Čecha, který žije na samotě na okraji obce Borová a je nejbližším sousedem pěchotního srubu, je to ale v rozporu s realitou.
„Tady zcela všude byl hustý smíšený les. Smrky, modříny, buky, břízy…“ ukazuje u pěchotního srubu kolem sebe. „Jenže na téhle zhutněné ploše už nic růst nemůže. Naopak, tahle navážka má zajistit, aby se zde neujaly ani náletové stromy a nemusely se pracně každý rok ničit,“ poukazuje na holý a zpevněný terén v okolí srubu.
Faktem je, že facebooková stránka samotného spolku Pěchotní srub N-S 61 Chata obsahuje řadu ukázek toho, jak úprava okolí srubu probíhala:
[gallery columns="4" size="medium" ids="149291,149292,149293,149294"]
Co (ne)dělat v biocentru
Starosta obce Borová Aleš Jakubec připouští, že vykácení lesa kolem srubu lze považovat za problematické: „S tím lesem nevím, co si myslet. Je to tam vykácené nějakým způsobem podivně. Lesa určitě vykáceli daleko víc než měli, prořízkou se to nazvat nedá. Pokuta by to asi neřešila, les to nevrátí, ale to si bude muset vyřídit pan Cach.“
Lesní pozemek nelze libovolně užívat k jinému účelu, například pro zpevněnou plochu, příjezd či stavbu. Právě proto zákon upravuje odnětí pozemku z plnění funkcí lesa. Předmětný les u obce Borová navíc spadá do oblasti vzácného Nadregionálního biocentra Peklo.
„Jde o území s mimořádným biologickým významem, které slouží jako přirozené útočiště a centrum genofondu pro vzácná společenstva rostlin a živočichů v orlickohorském bioregionu,“ píše o oblasti na svém webu například sousední městys Nový Hrádek.
V nadregionálním biocentru je ze zákona zakázána mimo jiné „činnost měnící krajinný ráz“, jakékoliv terénní úpravy, které by mohly narušit migraci zvěře nebo hydrogeologické podmínky místa.
„Ochránce přírody Cach se ale na sociálních sítích chlubí třeba tím, jak jezdí do nejcennějšího chráněného biocentra sekat trávník,“ diví se Čech.
Co je biocentrum a proč se chrání
Nadregionální biocentrum (NRBC) je nejvyšší úroveň Územního systému ekologické stability (ÚSES) – velké, ekologicky klíčové území. Jeho cílem je zachovat genofond a biodiverzitu, umožnit migraci živočichů a udržovat ekologickou stabilitu krajiny. ÚSES je ze zákona veřejným zájmem. V biocentru mohou být zásahy přípustné jen tehdy, pokud nenaruší jeho ekologickou funkci a projdou příslušnými povolovacími a posuzovacími procesy. Veřejný zájem na ochraně má přednost i před soukromým vlastnictvím.
Když Milan Čech na problém s vykácením lesa už před několika lety poprvé upozornil úřady, věci se daly do pohybu. Ovšem neočekávaným směrem.
Zatímco Milana Čecha úřad jako účastníka řízení – navzdory jeho výzvám – nepřipustil, Josef Cach na jaře 2021 zažádal o dočasné odnětí části již vykácené lesní parcely z plnění funkcí lesa (PUPFL).
A úředníci odboru životního prostředí města Náchod mu obratem vyhověli. Zdůvodnili to rekonstrukcí někdejšího pohraničního opevnění a vybudováním zázemí naučné stezky.
Printscreen z originálního dokumentu MěÚ Náchod
Odnětí plnění funkce lesa (vydané dva roky poté, co les reálně zmizel), je nyní platné až do roku 2036. Příslušné dokumenty získal autor tohoto textu na základě informačního zákona, k prostudování jsou ZDE.
Přestože úředníci odboru životního prostředí, který má na ochranu přírody dohlížet, stav na místě prokazatelně znali, kácení tím zlegalizovali.
O tom, že jde o oblast Nadregionálního biocentra, se v rozhodnutí nezmínili – v opačném případě by si museli vyžádat stanovisko nadřízeného Krajského úřadu Královéhradeckého kraje a Agentury ochrany přírody a krajiny.
Ve svém rozhodnutí z 5. května 2021 úředníci sami popsali, že „pozemek je již odlesněn a příjezdová cesta a plocha před objektem je zpevněna štěrkem“.
Místo toho, aby zahájili řízení o přestupku za nelegální kácení a zábor lesa, použili to jako argument pro vynětí z funkce lesa, protože „k dalšímu poškození významného krajinného prvku lesa“ už nyní dojít nemůže.
Printscreen z příslušného dokumentu MěÚ Náchod:
Zajímavé je i předchozí souhlasné stanovisko náchodského Odboru výstavby a územního plánování z 13. dubna 2021.
To mimo jiné zcela přehlíží, že oprava kulturní památky (právě tou se vynětí z funkce lesa zaštiťuje), vyžaduje stavební povolení i závazné stanovisko památkářů. Jak dokládáme níže, ani jedno vydáno nebylo.
Podle lesního zákona se navíc s kácením nesmí začít dříve, než stavební rozhodnutí nabudou právní moci. Tady už ale bez povolení vykáceno bylo.
„Pokud kácení a terénní úpravy proběhly v roce 2019 a rozhodnutí o odnětí bylo vydáno až v roce 2021, byl postup v rozporu se zákonem bez ohledu na to, jaký účel byl pro odnětí následně uveden,“ komentuje to jednoznačně právník Michal Kuk, vedoucí právní poradny Frank Bold.
Jak dodává, lesní zákon vyžaduje, aby odnětí z funkce lesa bylo odůvodněno jiným veřejným zájmem, který převažuje nad zájmem na zachování lesa: „Tento zájem musí existovat a musí být doložen předem, nikoli odvozen z toho, že les už byl fakticky zničen.“ Michal Kuk zdůrazňuje i to, že lesní zákon, na rozdíl od stavebního zákona, ani nezná žádný institut „dodatečného“ odnětí.
Památkáři se diví
Jak jsme již zmínili, pěchotní srub N-S 61 Chata je kulturní památka a stavební úpravy, které na něm dosud proběhly, měly mít souhlas stavebního úřadu. Jenže neměly.
„Odbor výstavby a územního plánování Městského úřadu Náchod, jako příslušný stavební úřad (…) neeviduje žádný správní či jiný spis k úpravám N-S 61 Chata,“ odepsal na dotaz podle zákona 106 o svobodném přístupu k informacím Městský úřad Náchod.
A o provedených úpravách nic nevědí ani památkáři. „Rozhodně se nás na to nikdo neptal a znamená to, že se ani neptal výkonného orgánu památkový péče, čili v Náchodě na stavebním úřadě. Tam je památková péče, oni dávají kulatý razítko, my dáváme vyjádření k tomu a dáváme návod, jak by se ty práce měly či neměly dělat,“ konstatuje Jiří Slavík z Národního památkového ústavu v Josefově, kam oblast spadá.
Při nedávné obnově nedaleké národní památky Dobrošov památkáři vyžadovali historicky věrné postupy. U N-S 61 se naopak na střeše objevila moderní fólie, kačírek a nerezový komín – bez předchozí konzultace s památkáři.
Jak dokazují fotografie pořízené přímo na místě:
[gallery size="medium" ids="149300,149301,149302"]
„V té původní stavbě by nic takového být nemělo,“ komentuje to památkář Jiří Slavík. Stejně tak by podle něj na střeše neměla být plastová fólie, ani kačírek.
„Je to zatím jen provizorní řešení,“ tvrdí nyní Cach o nové střeše srubu. „Neumím posoudit, zda je všechno úplně pintlich. Chceme, aby to vyschlo a pak to chceme udělat tak, jak to má být. Za památkáři se chystám,“ říká.
Zároveň sám vysvětluje, proč mu podle něj úřad povolil vynětí části jeho lesního pozemku z plnění funkce lesa: „Kácení nebylo kvůli rekonstrukci srubu. Bylo to hlavně kvůli kůrovci a aby tam šlo slunce.“
Tím však sám zpochybňuje důvod, jímž náchodští úředníci celou akci zpětně posvětili.
Pošlete to do Náchoda
Druhá fáze kácení kolem srubu začala koncem loňského roku na dalších asi dvou tisících metrech čtverečních. Na to, jak dokazují dokumenty města Náchod, již povolení existovalo.
[caption id="attachment_149311" align="alignleft" width="343"]
Miloš Martínek (vlevo) a Milan Čech. Snaha upozornit na nezákonnost byla dosud marná. Foto: Robert Břešťan / HlídacíPes.org[/caption]
Právě tehdy se ale majitel lesa bezprostředně navazujícího na vykácené plochy, Miloš Martínek, obrátil na náchodské úředníky: kácení se mu s ohledem na vlastní les nelíbilo, žádal nahlédnout do spisu a chtěl i písemné zdůvodnění, proč zde úřad již dříve rozhodl o odnětí pozemků plnění funkcí lesa (PUPFL).
Úřad mu spis odepřel s tím, že nebyl účastník řízení. „Přitom vykácená je celá hranice s mým pozemkem. Podobné holiny by šly zdůvodnit jen kůrovcem a ten tam s jistotou nebyl,“ říká.
Josef Cach trvá na tom, že stromy musely vloni dolů kvůli kůrovci. Česká inspekce životního prostředí, na niž se Martínek obrátil, ale konstatovala, že stopy po kůrovci nezaznamenala.
Printscreen ze zprávy České inspekce životního prostředí
Právě Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) při šetření posledního kácení zjistila i to, že plocha vykácená již v roce 2019 je dokonce o dost větší, než původně „odňatých“ 1190 m²: vykáceno bylo tehdy asi 2200 m², tedy téměř dvojnásobek.
Inspekce to ale uzavřela s tím, že řešení není v její kompetenci a věc předala Městskému úřadu Náchod. A ten došel k závěru, že vše je v pořádku.
Stejně jako ve všech ostatních případech, které se týkají lesa a srubu spolku Josefa Cacha.
„Všechny složky státu, které mají přírodu chránit, vždy udělali stejný krok: vše předaly úředníkům v Náchodě. Ti nikdy žádná pochybení nenašli, i když zmizení nejcennějšího lesa ve prospěch parkoviště vojenské techniky vidí každý na vlastní oči,“ diví se Milan Čech.
Redakční návštěva přímo na místě, u pěchotního srubu Chata, skutečně ukazuje, že plocha vykáceného lesa na obě strany od stavby je rozsáhlá, část nad srubem je zpevněná a žádná nová výsadba patrná není.
„Pořád mi to přijde neuvěřitelné. Bunkry má ve vlastnictví spousta lidí, tady v okolí jich je opravdu hodně. Jak by to asi vypadalo, kdyby si každý vykácel kolem toho svého pár tisíc metrů čtverečních?“ zlobí se i Miloš Martínek.
S turismem se tu nepočítá...
Celý problém teď ale směřuje k nečekanému vyústění. Nelegální vykácení lesa by mohl zahladit nový územní plán obce Borová.
Ten počítá s tím, že by z 2120 m² vykáceného lesa (v předchozím, nyní upraveném, návrhu z roku 2023 byla dokonce i varianta na celých 5600 m²) udělal plochu OX: občanské vybavení jiné.
[caption id="attachment_149304" align="alignleft" width="373"]
Výřez z chystaného nového územního plánu obce Borová u Náchoda.[/caption]
To by les de facto přeměnilo na parcelu, kde je možné za určitých okolností stavět a vše tak uzavřít ve prospěch Josefa Cacha, respektive jeho spolku. Návrh územního plánu nejprve počítal s tím, že na pozemku vznikne „památník a expozice historie vojenství a vlastenectví“. Explicitně psal, že se počítá „s obnovou vojenské chaty, vojenský srub bude součástí areálu“.
Sám Josef Cach ale v rozhovoru s HlídacíPes.org ujišťuje, že tu žádný památník či muzeum nechce.
„Původně tam (do územního plánu jako občanské vybavení, pozn. red.) architekt dal celý pozemek. My jsme řekli, že tak to nechceme, tak to zmenšil. Chceme to vlastně jen kolem bunkru: deset metrů sem, deset metrů tam. Nechci tam nic stavět, chci tam mít klid, maximálně altán a kůlnu na nářadí,“ říká Josef Cach.
Ani starosta Borové u Náchoda Aleš Jakubec prý v souvislosti s pěchotním srubem s žádným masovým turismem nepočítá. „Není to myšleno jako stavební plocha, je to plocha občanského vybavení. V návrhu jsou maximálně nějaké přístřešky, nepočítá se, že tam vznikne třeba cihlový dům,“ ujišťuje.
Jenže podle Michala Kuka, právníka společnosti Frank Bold plocha „OX – občanské vybavení jiné“ patří mezi zastavitelné plochy:
„Umožňuje umístění staveb občanského vybavení, byť s funkčním omezením na určitý typ využití. Skutečnost, že původní verze návrhu ÚP výslovně popisovala „obnovu vojenské chaty a areál se srubem“, potvrzuje, že plocha byla od počátku koncipována jako zastavitelná.“
Plán jako plošná amnestie
Předpisy navíc vyžadují, aby k objektům občanského vybavení vedla cesta vhodná pro příjezd požární techniky. To zde přitom za stávající situace není možné. „Cesta není určena pro auta, maximálně nějaké zásobování a spíše by se chodilo pěšky,“ říká starosta Jakubec.
Jak upozorňuje právník Michal Kuk, v zásadě každá stavba přístupná veřejnosti musí mít zajištěn přístup odpovídající požárně bezpečnostním požadavků: „Za neudržování volných příjezdových komunikací a nástupních ploch pro požární techniku hrozí podle zákona o požární ochraně pokuta až 500 000 Kč.“
Větší část polní cesty směřující k pěchotnímu srubu je z poloviny ve vlastnictví Cachova spolku a z poloviny Milana Čecha. „Jediná možnost, jak by se přes můj nesouhlas mohli k cestě dostat, je tedy vyvlastnění. Pasovat ale občanské vybavení a infrastrukturu takto na ryze soukromé zájmy je zrůdnost,“ říká Čech.
Za pravdu mu dává i právo. „Obec by teoreticky mohla vyvlastnit pozemek ve prospěch skutečně veřejně prospěšné stavby řádně vymezené v územním plánu, o kterou žádá ona sama. Nemůže ale vyvlastnit jen proto, aby soukromý spolek získal přístup ke svému areálu – to zákon i judikatura z vyvlastnění vylučují," upozorňuje právník Michal Kuk.
Starosta Jakubec zdůrazňuje, že dění kolem pěchotního srubu „je sotva tisícinou nového územního plánu“, který obec nutně potřebuje. Územní plán by proto rád stihl prosadit ještě před podzimními volbami, před koncem svého prvního a, jak sám říká, zároveň posledního funkčního období. Sám už znovu kandidovat nehodlá.
„Chtěl bych to schválit ještě letos, měli jsme tam poslední připomínky, čekáme na vyjádření památkářů, pak vyhlásíme veřejné projednávání.“ Zda přeměna lesa na plochu občanského vybavení v novém územním plánu zůstane, by se tedy mělo ukázat poměrně brzy.
Milan Čech čte záměr jednoznačně: „Změna má zafungovat hlavně jako plošná amnestie nelegálního vykácení lesa a povinnosti zničený les znovu obnovit.“
