6 min

Francouzi varují Němce: Ruský dům v Berlíně je útočištěm agentů

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Francouzské ministerstvo vnitra vydalo příkaz k vyhoštění bývalé šéfky francouzské pobočky ruské státní televizní stanice Russia Today (RT) Xenie Fedorovové. Varovalo zároveň německou protistranu, že Fedorovová usilovala o pozici ředitelky Ruského domu v Berlíně. Podle dopisu, z nějž citovala dvě německá média, mělo francouzské ministerstvo navíc varovat, že tato instituce je využívána ke krytí ruských

profimedia-1122725009

Zdroj: Ruský dům vědy a kultury v Berlíně. Foto: Profimedia

Minulý týden vyšlo najevo, že ministerstvo vnitra v Paříži vydalo příkaz k deportaci 45leté Xenie Fedorovové a že její majetek bude úřady na šest měsíců zmrazen. Ačkoli se bývalá šéfka RT France proti rozhodnutí odvolala, francouzský soud již rozhodnutí úřadů potvrdil.

Příkaz k vyhoštění Fedorovové viděli novináři německých deníků WDR a Süddeutsche Zeitung (SZ). Podle nich dokument uvádí, že bývalá šéfka Russia Today „nyní pracuje i pro pravicová francouzská média, šíří válečnou propagandu pro Kreml, a tím přispívá k dezinformacím a destabilizaci v Evropě“.

Přestože oficiálně se instituce označuje pouze jako kulturní centrum, kritici ji vnímají jako propagační centrum a nástroj ruské informační války a požadují její uzavření.

Francouzské ministerstvo vnitra podle novinářů dále napsalo dopis, v němž uvedlo, že se Fedorovová také „nedávno ucházela o pozici ředitelky Ruského domu vědy a kultury v Berlíně“. Tato instituce má podle ministerstva zajistit, aby ruská diaspora schvalovala politiku Moskvy, a zároveň je „ruskými tajnými službami využíván jako krytí“.

Fedorovová vedla francouzskou Russia Today do roku 2023. Ta je nyní zakázána ve Francii i Německu.

Ruský dům vědy a kultury v Berlíně byl otevřen v létě 1984. Provozuje ho ruská vládní agentura Rossotrudničestvo, která patří pod ruské ministerstvo zahraničí a od roku 2022 je na seznamu sankcí EU. Ruský dům spadá pod tyto sankce, jak vyplývá z rozhodnutí správního soudu v Mnichově z roku 2025, které získala stanice Euronews.

Přestože oficiálně se instituce označuje pouze jako kulturní centrum, kritici ji vnímají jako propagační centrum a nástroj ruské informační války a požadují její uzavření. Tuto diskusi nyní v Německu oživilo zveřejnění informací od francouzského ministerstva.
Zde můžeme vyvlastňovat, milí levičáci!
Média na kontroverzní akce v Ruském domě upozorňovala již dříve. Například v listopadu 2022 byl v kině Ruského domu promítán ruský propagandistický film s názvem „Holocaust: Nitky vzpomínek“, jak tehdy uvedl Berliner Kurier. Film natočil ruský kanál RT a bylo v něm poukazováno na Ukrajince jako na nacisty. „Všechno, co se děje na Ukrajině nebo v Evropě, je děsivé,“ citoval deník úryvek z filmu.

V květnu 2025 údajně propagandisté v Ruském domě oslavovali válku na Ukrajině, jak na svém instagramovém účtu zveřejnila ukrajinská aktivistka Olga Filipová. Ta zveřejnila fotografie z večírku během oslav výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Na fotografiích byli lidé v tričkách s tváří ruského prezidenta Vladimira Putina a muži ve vojenském oblečení. Na akci měly být vidět také transparenty s nápisy „Oděsa je ruská“ a „Krym je ruský,“ řekla aktivistka deníku Bild.

Uzavření Ruského domu požadují již od invaze Ruska na Ukrajinu někteří němečtí politici.

Steffen Krach, současný kandidát sociálních demokratů (SPD) na primátora Berlína pro zářijové volby, zveřejnil na Instagramu svou fotografii před Ruským domem, na níž držel transparent s nápisem: „Zde můžeme vyvlastňovat, milí levičáci! Jste pro?“ Krach k tomu napsal: „Tato instituce je primárně využívána k propagandě, bez jakékoli přidané hodnoty pro volnou kulturní a vědeckou výměnu, a měla by být bojkotována.“

Německé bezpečnostní orgány dosud Ruský dům veřejně nespojovaly s ruskými zpravodajskými službami. Na rozdíl od velvyslanectví a konzulátů, kde jsou podle tajných služeb rozmístěni ruští zpravodajští důstojníci, často maskovaní jako diplomaté.

Poslanec Bundestagu za CDU Roderich Kiesewetter a europoslankyně za FDP Marie-Agnes Strack-Zimmermannová vyjádřili pro televizi Die Welt podezření, že budova slouží jako centrum pro technický průzkum a koordinaci kybernetických útoků.

Podle Kiesewettera v komplexu žije přes sto osob s nejasnou identitou a nadměrně vysokou spotřebu energie. „Vzhledem k tomu předpokládáme, že se tam nacházejí technicky sofistikovaná zařízení,“ uvedl pro Die Welt. V budově se podle deníku Tagesschau nachází byty s celkovou užitnou plochou kolem 30 tisíc metrů čtverečních.

Strack-Zimmermannová konstatovala, že „přímo v srdci Berlína sedí nepřítel svobody – a my jen přihlížíme. To je netolerovatelné.“ Po zveřejnění dopisu francouzského ministerstva vyzvala německou vládu, aby ukončila mezivládní kulturní dohodu s Ruskem, na které je Ruský dům založen.

Berlínská AfD, jejíž členové mají silné vazby na Rusko a opakovaně se účastní propagandistických akcí Kremlu bez ohledu na ruskou agresi na Ukrajině, považuje naopak zákaz provozování Ruského domu za „kontraproduktivní“.
Aby Moskva nezavřela Goethe instituty
Německé bezpečnostní orgány dosud Ruský dům veřejně nespojovaly s ruskými zpravodajskými službami. Na rozdíl od ruského velvyslanectví a generálních konzulátů, kde jsou podle Federálního úřadu pro ochranu ústavy (BfV) rozmístěni ruští zpravodajští důstojníci, často maskovaní jako diplomaté, a působí pod ochranou diplomatické imunity.

Celkově si německá vláda dosud dávala pozor, aby vůči této instituci na veřejnosti nezaujala příliš kritický postoj. Pravděpodobně proto, aby nevyprovokovala Kreml k přijetí protiopatření proti německým institucím. Moskva by mohla reagovat uzavřením zbývajících Goetheho institutů v Rusku, uvádí německá veřejnoprávní televize Tagesschau.

V Praze sídlí instituce označovaná jako Ruský dům v pražských Dejvicích poblíž ruské ambasády. Oficiální název zní Ruské středisko vědy a kultury (RSVK) a v provozu je od roku 1971.

Navzdory sankcím získává Ruský dům nadále podporu z německého federálního rozpočtu, konkrétně na úhradu daně z nemovitosti. Ta má v roce 2026 činit 70 tisíc eur. Tato podmínka vyplývá z německo-ruské kulturní dohody pro Ruský dům v Berlíně a Goethův institut v Moskvě, která byla podle německého ministerstva zahraničí podepsána v roce 2011. Kromě toho existuje další smlouva, která upravuje majetkovou otázku kulturních institutů. Tato smlouva má platnost 99 let a jednostranné ukončení není možné, vysvětluje Tagesschau.

Ovšem od chvíle, kdy se Ruský dům dostal na sankční seznam EU, nesměl volně používat svůj účet u německé banky. Převody musí schvalovat německá centrální banka, která požaduje důkazy o tom, na co se peníze používají, například placení účtů za elektřinu. Provozovatelé Ruského domu loni tato omezení žalovali, ale neuspěli.
Rusové neuspěli se žalobami ani v Praze
Ruský dům v Berlíně provozuje ruská vládní agentura „Rossotrudničestvo“, která patří pod ministerstvo zahraničí v Moskvě. Podle vlastních prohlášení Rossotrudničestvo provozuje 87 zahraničních misí (Ruských domů) v 71 zemích světa.

V Praze sídlí instituce označovaná jako Ruský dům v pražských Dejvicích poblíž ruské ambasády. Oficiální název zní Ruské středisko vědy a kultury (RSVK) a v provozu je od roku 1971.

Jak zjistil loni v listopadu iROZHLAS.cz, budovu coby nástroj kremelské státní propagandy zablokoval Finanční analytický úřad. Jeho krok následně potvrdilo ministerstvo financí. Moskva následně na ministerstvo podala žalobu.

Plomba od Finančního analytického úřadu (FAÚ) visí na objektu už téměř rok, instituce ho zablokovala 14. listopadu 2024. Rusko budovu nesmí prodat, pronajmout ani zastavit. Zmrazení se týká i dalších zhruba 70 nemovitostí v Česku, které jsou ve vlastnictví Ruska.

FAÚ konal na základě rozhodnutí Evropské rady, která na provozovatele centra, agenturu Rossotrudičenstvo, uvalila v červenci 2022 sankce. V listopadu 2023 byl ruský státní podnik zapsán i na český sankční seznam.

Podnik kvůli tomu podal stížnost k Ústavnímu soudu, ten ji odmítl loni v prosinci. Letos v lednu pak byla Městským soudem v Praze zamítnuta také žaloba Moskvy na ministerstvo financí.

Reklama

Další články z HlídacíPes.org

Volá Londýn z pražských hospod: muž bez internetu už 23 let prodává vlastní časopis

Investor Brůna: Nejlepší investice ve dvaceti? Zkušenost v zahraničí

KOMENTÁŘ. Když se mě dnes mladí lidé ptají, do čeho by měli ve dvaceti investovat, většina čeká odpověď...

Dubaj vydala irského bosse podsvětí. Spolupracoval s Rusy i Hizballáhem

Daniel Kinahan, irský dědic jednoho z nejmocnějších evropských zločineckých kartelů, patřil deset let mezi...

Máme republiku. Ale není důvod zapomínat na Habsburky, dědice trůnu

POLEMIKA. V pátek 7. srpna zveřejnil Aleš Rozehnal svůj komentář, v němž se vyjádřil k nedávnému výroku...

AfD po Okamurovi kárá i polskou krajní pravici. Vyčítá jí „provokaci pro pár lajků“

KOMENTÁŘ. Když se v květnu Tomio Okamura rozhádal s partnerskou AfD kvůli sudetoněmeckým dnům v Brně, mohlo...

Tento článek byl publikován ze zdrojů HlídacíPes.org

Články z HlídacíPes.org přinášejí hloubkové zpravodajství, investigativní práci a datově podložené analýzy, které sledují fungování veřejné správy, justice, médií i moci jako takové. Důraz je kladen na transparentnost, odpovědnost veřejných institucí a kontrolu politických i ekonomických vlivů ve...

Francouzi varují Němce: Ruský dům v Berlíně je útočištěm agentů

„Drastický propad.“ Moravec reaguje na ostrou kritiku nového pořadu. Mluví o úspěchu

V Alpách zemřela česká expertka na kyberbezpečnost, spadla při svlékání bundy

Eva Pavlová nenávidí důchodce a nakupuje šperky ze státního rozpočtu. Tak zní kampaň, které někteří věří

Meteorologové zveřejnili první předpověď na září 2026: Podobné počasí na začátku podzimu jsme dlouho nezažili

Léčba na vysoký cholesterol mimoděk odstranila z krve PFAS i mikroplasty. Má to ale jeden háček