Češi u bramboráků automaticky sáhnou po hladké mouce a vejci. Poláci připravují své placki ziemniaczane celé generace jinak a jsou přesvědčeni, že vyjdou křupavější a víc cítit po bramborách. Nejzajímavější na tom je, že rozhodující surovina nic nestojí. Většina lidí ji přitom bez přemýšlení vylije do dřezu.
Co končí ve dřezu, přitom drží placku pohromadě Když nastrouhané syrové brambory pořádně vymačkáte, vyteče z nich zakalená voda. A právě v ní se ukrývá bramborový škrob, tedy ta jediná surovina, na které celý trik stojí. Poláci tekutinu nevylévají hned. Za pár minut klesne škrob ke dnu a vytvoří bělavou usazeninu. Horní vrstvu vody opatrně slijí a zbylý hustý škrob zamíchají zpět do bramborové hmoty.
Existuje i rychlejší varianta. V polské kuchyni patří bramborový škrob, tamní mąka ziemniaczana, mezi základní zásoby ve spíži a do těsta se přidá jedna až dvě lžíce. Efekt je stejný. Kvůli tomu se dá mluvit o přísadě, kterou tam do placek dávají odjakživa.
Přečtěte si také: Babiččin trik na palačinky funguje dokonale: stačí 1 lžička do těsta a už se vám nikdy nepotrhají
Škrob zastane práci mouky i vajec Škrob v bramborách funguje jako přírodní pojivo. Jakmile se zahřeje na pánvi, sváže těsto dohromady a placka se nerozpadne, přestože v ní není ani lžíce mouky a žádné vejce. Zároveň dodá povrchu tu vytouženou křupavost.
Vynechání mouky má ještě jednu výhodu. Placka pak víc chutná po samotných bramborách a je lehčí. Mouka s vejcem totiž chuť spíš zjemní a přidá kalorie, takže polská verze vyjde s menším podílem sacharidů.
Sáhněte po moučných a starších bramborách Aby v bramborách bylo škrobu dost, hodně záleží na jejich druhu. Nejlépe poslouží moučné, škrobnaté odrůdy, které se v Polsku značí jako typ C. Starší, dobře odležené hlízy mají škrobu víc než čerstvě sklizené brambory, takže těsto lépe drží a placky jsou pevnější.
Přečtěte si také: Ani mouka, ani vejce: řízky budou křupavé i druhý den díky 1 surovině, kterou Rakušané přidávají odjakživa
Škrobnaté a dobře odležené brambory drží těsto pohromadě, mladé a voskové pouštějí do placek příliš vody. Ilustrační foto. Zdroj: Chatham172 / Shutterstock. Mladé a voskové brambory se pro tenhle recept nehodí. Pouštějí spoustu vody a málo škrobu, takže by se placky na pánvi rozjížděly a nasákaly tuk.
Vhodné a nevhodné brambory pro tenhle recept přehledně shrnuje následující tabulka:
Druh brambor Obsah škrobu Výsledek na pánvi Moučné, škrobnaté odrůdy (typ C), starší odležené hlízy více škrobu těsto lépe drží a placky jsou pevnější Mladé a voskové brambory málo škrobu pouští spoustu vody, placky by se rozjížděly a nasákaly tuk
Křupavost se rozhoduje u pánve Přečtěte si také: Ani mouka, ani jíška: polévku zahustí surovina, kterou máte ve spíži celý rok a přehlížíte ji
Sám škrob nestačí, hodně záleží na postupu:
Nastrouhané brambory co nejlíp vymačkejte a osušte. Čím míň vody v těstě zůstane, tím křupavější placka bude. Těsto navíc nenechávejte dlouho stát, protože znovu pouští šťávu, a ta se na pánvi mění v páru, která placku změkčí. Tuk pořádně rozpalte. Do vlažného oleje se placka doslova napije a bude mastná. Smažte spíš tenčí a menší placky, ty se snáz otočí a rovnoměrně zezlátnou. Někdo do těsta zamíchá lžičku octa, se kterým placky nasáknou méně tuku. Ocet nebo pár kapek citronu má ještě druhou funkci, brání totiž tomu, aby strouhané brambory při přípravě zešedly. V Polsku mají bramboráky pevné místo u stolu Placki ziemniaczane nejsou v Polsku žádná novinka. Odjakživa patřily k levným a sytým jídlům a dodnes se objevují na domácích stolech i ve stáncích s rychlým občerstvením. Servírují se nejčastěji se zakysanou smetanou, nasladko s dušenými jablky nebo cukrem, případně jako vydatnější oběd s houbovou či gulášovou omáčkou.
Ať už škrob získáte usazením z vody, nebo sáhnete po sáčku mąki ziemniaczané, princip zůstává stejný. Placka pak drží pohromadě a zezlátne do křupava po celém povrchu, aniž byste do ní přidali jedinou lžíci mouky.
Přečtěte si také: Sběratelé z celého světa shánějí tuhle sifonovou láhev z dob ČSSR a platí za ni až 5 000 Kč. Češi ji mají po babičce ve sklepě
Zdroje: https://pysznosci.pl/placki-ziemniaczane-jak-u-babci-sa-oblednie-chrupiace-dzieki-jednemu-skladnikowi-i-nie-pija-tluszczu,7226376933071584a, https://kuchnia.przyslijprzepis.pl/artykul/chrupiace-placki-ziemniaczane-robie-starym-sposobem-babci-dodaje-1-lyzke-czegos-ekstra-i-nie-chlona-tluszczu-jak-gabka2608, https://www.toprecepty.cz/clanky/2620-placki-ziemniaczane-polske-bramboraky-se-podobaji-tem-ceskym-ale-casto-se-jedi-i-nasladko/, https://beszamel.se.pl/przepisy/dania-glowne-bezmiesne/placki-ziemniaczane-bez-maki-zrobisz-je-z-2-skladnikow-i-kilku-przypraw-re-VJLY-2h59-f4pM.html, https://cooky.cz/polsky-trik-bramboraky-bez-mouky-a-vajec-recept/