Skleněná baňka omotaná drátem, která kdysi bublala v každé druhé kuchyni, dnes většinou tiše čeká někde v koutě. Mezi milovníky retro předmětů ale zažívá návrat a za povedený kousek dokážou zaplatit sumu, jakou byste od staré láhve nečekali. Vyplatí se proto vědět, jak rozeznat obyčejný sifon od toho, po kterém sběratelé skutečně jdou.
Ne každý sifon je poklad Rovnou na začátku krotím nadšení. Většina dochovaných lahví má hodnotu spíš symbolickou a za odřený kus, který roky nasával vlhko, vám nikdo velké peníze nedá. Zajímavé částky se pojí jen s exempláři, které půlstoletí přečkaly téměř bez úhony. U náhodného nálezu z půdy proto nečekejte zázrak.
Prohlídka i tak smysl má. O hranici mezi bezcenným a žádaným kouskem rozhoduje pár detailů, které laik snadno přehlédne.
Přečtěte si také: Ani sůl, ani pepř: kuřecí řízek bude šťavnatý i po vychladnutí díky 1 kroku, na který Rakušané nikdy nezapomenou
Detaily, které rozhodují o ceně Prvním vodítkem je hlavice s ventilem. Když pochází z původní výroby a pořád funguje, jde o slušného kandidáta na vyšší cenu. Provizorně dodělaná náhrada naopak hodnotu stlačí. Cenné jsou i láhve, kterým zůstalo celé kovové pletivo bez chybějících ok.
Napoví i samotné sklo. Starší výroba bývá znatelně masivnější a leckdy má do zelena zabarvený tón. Pod opletem by neměly být praskliny ani rez. Zkontrolujte i dno a hlavici, jestli tam není vyražená značka nebo logo výrobce. Podle ní se dá zpětně určit dílna i přibližné stáří kusu.
Cenu naopak srazí každý pozdější zásah. Stopy po vrtání nebo čerstvý lak většinu zájemců odradí. Vyleštěná renovace má u znalců menší kredit než přirozené stopy stáří, které se na láhvi usadily během desetiletí.
Přečtěte si také: Ani strouhanka, ani mléko: karbanátky se nerozpadnou, když do masa přidáte 1 surovinu
Kolik za starou láhev dostanete Trh se zhruba dělí podle materiálu a zachovalosti. Nejlevněji vyjdou hliníkové kousky z konce socialistické éry, u kterých se ceny drží v řádu set korun. O patro výš stojí zachovalé sklo s neporušeným drátěným opletem, kde částka šplhá do tisíců. Na vrcholu jsou perfektně dochované rarity, u nichž nabídky přeskočí pět tisíc korun a u naprostých unikátů vystoupají ještě výš.
Orientačně to shrnuje následující tabulka:
Typ láhve a stav Cenový odhad hliník z konce socialismu několik set korun sklo s neporušeným opletem jednotky tisíc korun výjimečně dochovaná rarita nad 5 000 Kč
Zajímavý je i vývoj hodnoty. Kdysi šlo o obyčejné levné spotřební zboží. Během pár desetiletí se z něj stal artikl, který v dražbě přeplatí i leckterý nový kuchyňský spotřebič.
Přečtěte si také: Ani smetana, ani olej. Do marinády na kuře patří 1 tekutina, kterou Italové používají po generace
Sklo v drátěné kleci i hliníkový Sandrik Tuzemský trh znal dvě provedení a každé má dodnes své příznivce. Skleněnou verzi obalenou charakteristickou drátěnou klecí měl na starosti děčínský výrobní podnik Kovočas. Kdo chtěl něco odolnějšího, sáhl po hliníkovém kusu z eloxovaného kovu, který dodával podnik Sandrik ze svého provozu v Moravské Třebové.
Kovové pletivo kolem baňky plnilo bezpečnostní roli. Voda uvnitř byla pod tlakem, a když sklo povolilo, klec z drátů posloužila jako past na ostré střepy, aby nikoho v okolí nezasáhly. Česká produkce sifonů se zastavila v roce 2005, takže co dnes najdete v obchodech, pochází většinou od zahraničních výrobců.
Od lékárenské kuriozity po symbol paneláku Sifon má za sebou delší historii, než by člověk čekal. Snahy sytit vodu oxidem uhličitým sahají až na přelom 18. a 19. století a umělá sodová voda se zprvu prodávala v lékárnách jako nápoj s údajně léčivými účinky. Do běžných domácností se láhve dostaly až koncem 19. století, kdy se rozšířily po celé Evropě.
Přečtěte si také: Ani smetana, ani jogurt. Do bramborového salátu přidávají Rakušané po generace 1 surovinu, kterou máte v lednici
V českých kuchyních zažil sifon největší slávu během sedmdesátých a osmdesátých let. Tehdy ho mělo doma skoro každé stavení. S příchodem devadesátých let ho vytlačily plastové lahve a nakonec i domácí výrobníky perlivé vody typu SodaStream. Právě ta nostalgie dnes žene sběratelský zájem nahoru.
Kde láhev prodat a nechat ocenit Jestli tušíte, že máte doma nadprůměrný kousek, podívejte se nejdřív na inzertní bazary a do sběratelských skupin na sociálních sítích. Rychle zjistíte, za kolik se srovnatelné láhve reálně prodávají a jestli je o tu vaši zájem.
Reálnou cenu láhve nejlépe napoví inzertní bazary a bezplatné ocenění ve starožitnictví. Ilustrační foto. Zdroj: Beyzaa Yurtkuran / Pexels. Pokud si na odhad netroufáte, zajděte do starožitnictví nebo aukční síně. Ocenění tam většinou dostanete na počkání a zdarma. Než starou láhev vyhodíte, věnujte jí chvíli. Snadno se ukáže, že vám doma roky ležel malý poklad.
Přečtěte si také: Babiččin trik na bramboráky funguje vždycky: stačí 1 lžíce do těsta a už vám nikdy nenasáknou olej
Zdroje: https://www.tiscali.cz/nemate-ve-sklepe-starou-sifonovou-lahev-z-cssr-za-zachovaly-kus-dnes-sberatele-plati-i-5-000-kc-703732, https://cs.wikipedia.org/wiki/Sifonová_láhev, https://muzeumricany.cz/sifonova-lahev/, https://www.toprecepty.cz/clanky/10249-pribeh-sifonove-lahve-z-lekaren-na-jidelni-stoly-aneb-jak-se-perliva-voda-stala-soucasti-kazdodenniho-zivota/, https://www.tiscali.cz/tenhle-skleneny-sifon-na-sodovku-mela-v-cssr-kazda-druha-kuchyne-dnes-za-nej-sberatele-zaplati-klidne-i-5-000-kc-703813