3 min

Akce 1+1 zdarma může být past. Finty obchodníků, které vás obírají o peníze

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Když v regálu zahlédneme ceduli s magickým slovem „zdarma“, většina z nás zbystří. Nabídky typu 1+1 nebo „druhý kus zdarma“ vypadají na první pohled jako jasná úspora. Jenže samotné slovo zdarma ještě neznamená, že nakupujete nejvýhodněji.

Akce 1+1 zdarma může být past. Finty obchodníků, které vás obírají o peníze

Zdroj: Pexels

Slovo „zdarma“ umí změnit naše rozhodování

Náš mozek má zvláštní slabost pro nabídky, za které nemusíme nic zaplatit. Výzkum spotřebitelského chování tento jev označuje jako efekt nulové ceny. Experimenty ukázaly, že když se jedna z možností stane zdarma, lidé k ní začnou přikládat nepoměrně větší hodnotu, než kdyby mezi sebou porovnávali dvě placené varianty.

A právě toho využívají nejrůznější marketingové akce. „Druhý kus zdarma“ zní psychologicky úplně jinak než „zaplatíte 100 korun za dva kusy“. Přitom matematicky může jít o velmi podobnou nabídku.

Navíc ve chvíli, kdy máme pocit, že něco získáváme zadarmo, se často přestáváme soustředit na otázku, zda danou věc vůbec potřebujeme. Může se stát, že koupíme dvě balení jogurtů, masa nebo pečiva a pak to druhé nestihneme spotřebovat. Část „úspory“ tak skončí v koši.

Mohlo by vás zajímat: HOSPODSKÝ KVÍZ: Tady končí machrování a začíná boj o každý správný tip

Něco navíc nemusí znamenat nejlevnější nabídku

Další past se skrývá v samotném porovnávání cen. Člověk vidí velkou ceduli „1+1 zdarma“, ale už si nepřepočítá, kolik skutečně zaplatí za kilogram, litr nebo jeden kus.

Přitom právě jednotková cena může nabídku rychle odhalit.

Řekněme, že dvě balení kávy po 250 gramech stojí v akci 200 korun. Na první pohled to vypadá skvěle – jedno balení máte přece zdarma. Ale vedle může stát balení 500 g za 350 korun. Po přepočtu na kilogram zjistíte, že „zdarma“ nemusí být nejvýhodnější způsob, jak kávu nakoupit. Obchod se chce třeba jen zbavit menších balení, které nejdou tak rychle na odbyt.

Podobně to funguje u pracích prostředků, kapslí do myčky, kosmetiky nebo trvanlivých potravin. Velká cedule upozorňuje na výhodu, zatímco malá čísla na cenovce ukazují skutečnou cenu.

Pozor na „běžnou cenu“

U klasických slev má český obchodník povinnost uvádět nejnižší cenu, za kterou výrobek prodával během předchozích 30 dnů. To má spotřebitelům pomoci odhalit situace, kdy je sleva prezentována z uměle zvýšené původní ceny.

U akcí založených na zakoupení určitého množství je ale situace jiná. Česká obchodní inspekce například uvádí, že pravidlo o nejnižší ceně za posledních 30 dnů se nevztahuje na nabídky typu „2+1 zdarma“ nebo „sleva při koupi tří kusů“.

To samozřejmě neznamená, že každá taková akce je nekalá. Znamená to pouze, že se na ni nevztahuje stejné pravidlo jako na klasickou procentuální slevu.

Proto se vyplatí nespoléhat pouze na přeškrtnutou cenu nebo velký nápis „ZDARMA“, ale podívat se na skutečnou cenu za kus, kilogram či litr.

Mohlo by vás zajímat: Co se stane, když dáte horký hrnec přímo do lednice. Hygienička vysvětlila, kde Češi dělají největší chybu

Nejlepší trik: Na chvíli nabídku ignorujte

Existuje přitom jednoduchý způsob, jak zjistit, zda vás akce opravdu zajímá.

Položte si jednu jedinou otázku:

„Koupil/a bych si to i tehdy, kdyby na ceduli nebylo napsáno zdarma?“

Pokud je odpověď ano, má smysl začít porovnávat cenu s ostatními výrobky.

Pokud je odpověď ne, je dost možné, že vás nezlákala potřeba, ale samotná nabídka.

A právě v tom spočívá síla slova „zdarma“. Nemusí nás přimět koupit něco drahého. Stačí, když nás přiměje koupit něco, co jsme původně vůbec kupovat nechtěli.

Nejdřív potřeba, potom sleva

Akce 1+1 tedy rozhodně nemusíme automaticky obcházet. U výrobků s dlouhou dobou trvanlivosti může být velmi výhodná, zvlášť pokud jde o něco, co používáme pravidelně.

Jen je dobré změnit pořadí rozhodování. Nejprve si říct, co skutečně potřebujeme, a teprve potom hledat, jestli je na to nějaká výhodná akce.

Protože pokud jsme do obchodu přišli pro jeden výrobek a odešli se dvěma jen proto, že druhý byl „zdarma“, nemuseli jsme právě ušetřit. Možná jsme jen utratili peníze, které jsme původně utratit vůbec nechtěli.

Zdroje článku: personizely.net, thedecisionlab.com, Co byste měli vědět o výprodejích, coi.gov.cz, nespechej.cz

Autor článku: Barbora Jelínková

Reklama

Další články z NESPECHEJ.cz

Proč v Německu zakrývají trávníky kartonem. Nová chytrá metoda dobývá i Česko

Jsem žena v domácnosti a je mi úplně jedno, že mi stát nedá žádný důchod

Když jsem se před sedmi lety rozhodla zůstat doma s dětmi, všichni mi říkali, že dělám chybu. Že budu...

Dnes ve 20:15 vypukne u obrazovek euforie: Prima vytahuje nejsledovanější českou komedii posledních let

Představte si, že plánovaná oslava zlaté svatby se během vteřiny promění v otevřenou válku mezi muži a...

Tento hrneček s kytičkami po babičce je tak obyčejný, že by vás nenapadlo, že má cenu 5 000 Kč. Sběratelé vám urvou ruce

Možná jste z něj jako děti pili voňavý lipový čaj u babičky na chalupě, nebo jen tiše obdivovali jeho...

V obchodě byste si jich ani nevšimli. Pro sběratele mají ale cenu přes 20 000 Kč. Nezůstaly vám po babičce?

Možná jste je jako děti vídali za sklem starého příborníku u své prababičky. Jemně zdobené šálky, ze...

Tento článek byl publikován ze zdrojů NESPECHEJ.cz

Nespechej.cz je pozvánka zpomalit – a znovu si všimnout věcí, které běžně přehlížíme. Web nabízí inspiraci k jednoduššímu, vědomějšímu životu, který není o výkonech, ale o rovnováze. Témata se točí kolem zdraví, duševní pohody, rodiny, vztahů i smysluplného využití času. Namísto radikálních změn...

Akce 1+1 zdarma může být past. Finty obchodníků, které vás obírají o peníze

Autonomní lovec s doletem do Moskvy. Inženýři z F1 vymysleli noční můru pro Putina

Gabriela Soukalová těsně před porodem: Nafotila odvážné fotky v plavkách!

Charlotte čeká první dítě, místo gratulace přišla rána. Monika Binias vytáhla bolestivou minulost

Ptáci, kteří umějí počítat: matematika v ptačím mozku

Vědci prověřili populární „omlazovací“ zákroky. Ze 34 studií neprošla jejich testem ani jedna