Zapomenutý hrdina Ludvík Očenášek. Na Bílé hoře vypouštěl rakety a v soukromí ničil mocnářství

Sdílet

Ludvík Očenášek odpálil v březnu 1930 na Bílé hoře sérii raket a snil o vesmíru. Příběh zapomenutého genia, který odposlouchával i tajné linky císařů.

Přípravy na start Očenáškovy rakety.

Zdroj: FOTO:Public domain, Wikimedia Commons

2. března 1930 zažila Praha událost, která se svou odvahou vymykala tehdejším středoevropským poměrům. Ludvík Očenášek, nenápadný majitel mechanické dílny, vypustil z plošiny na Bílé hoře sérii raket vlastní konstrukce. Tento muž představoval vzácnou kombinaci vizionáře a precizního řemeslníka, jemuž k dobytí stratosféry chyběly pouze dostatečné finance a pochopení státních úředníků.

Rakety na Bílé hoře

2. března 1930 se nad pražskou plání rozlehl řev, který tehdejší obyvatelé metropole znali nanejvýš z letiště v Kbelích. Ludvík Očenášek, muž s vizáží přísného pedagoga a rukama umazanýma od kolomazi, tehdy vypustil k nebi sérii 8 raket. Tyto stroje, poháněné tuhým palivem, dosáhly výšky přes 2 kilometry a technický svět na okamžik zatajil dech nad odvahou českého konstruktéra.

Praha se tak na pár hodin stala centrem raketového výzkumu, přestože tehdejší úřady hleděly na tyto pokusy spíše s lehkou nedůvěrou a obavami o bezpečnost pasoucích se koz.

Rakety před zkouškami dne 2. března 1930 v Praze na Bílé hoře. FOTO: Autorem této fotografie je neznámá osoba., Public domain, Wikimedia Commons

Odposlech císařské linky

Očenášek disponoval i jiným druhem talentu, který prokázal už během 1. světové války, kdy se mu podařil kousek hodný špionážních románů. V hloubi vinohradského činžáku se napojil na tajný telefonní kabel spojující Berlín s Vídní, kudy proudily ty nejpřísněji střežené informace mocnářství.

Celé měsíce seděl u aparátu a pečlivě zapisoval zprávy o pohybech vojsk i zoufalém stavu rakouského zásobování, čímž podstatně ulehčoval práci rodícímu se domácímu odboji. Tato riskantní hra s osudem mu vynesla uznání budoucích státních špiček, byť on sám se raději vracel k rýsovacímu prknu a fyzikálním zákonům.

Stroje a křídla

Jeho dílna na Smíchově produkovala věci, které tehdejší společnost vnímala jako čiré sci-fi. Už v roce 1910 sestrojil letadlo s rotačním motorem, které se sice odlepilo od země jen na krátký okamžik, ale i to stačilo k potvrzení jeho teorie o aerodynamickém vztlaku. Očenášek věřil v mechaniku a fortel, odmítal se smířit s myšlenkou, že by české země měly v technickém pokroku zaostávat za zbytkem Evropy.

Soustředil se rovněž na konstrukci motorových člunů a monoplánů. Jeho technická řešení často předbíhala dobu o celá desetiletí. Raketová pošta, o které mluvil s naprostou vážností, se měla stát revolučním způsobem doručování zpráv mezi kontinenty. Vizi, že zásilka z Prahy do Paříže dorazí během pár desítek minut, sice mnozí považovali za bláznovství, ale Očenášek už tehdy propočítával křivky letu a spotřebu paliva s přesností hodináře.

Osud českého vizionáře

Po 2. světové válce se politická situace změnila a pro lidi Očenáškova formátu už v novém režimu nezbývalo příliš mnoho prostoru. Jeho vazby na sokolské hnutí a demokratické struktury 1. republiky z něj udělaly postavu, kterou bylo lepší nechat upadnout v zapomnění. Přestože jeho jméno znali vědci v Americe i v Německu, doma se o jeho březnových pokusech z roku 1930 začalo mluvit jen v úzkých kruzích nadšenců do kosmonautiky.

Zemřel v roce 1949 v obci Dražeň, daleko od hluku raketových motorů a slávy, kterou si za svou celoživotní práci bezpochyby zasloužil. Zanechal po sobě desítky patentů, od speciálních tlumičů až po konstrukce podzemních spojů, které dodnes udivují svou funkčností a jednoduchostí. V archivech zůstaly ležet plány na stroje, které měly vynést člověka ke hvězdám mnohem dříve, než se to nakonec podařilo velmocem v rámci studené války.

Ludvík Očenášek patřil k té generaci mužů, pro které byla překážka pouze výzvou k nalezení lepšího technického řešení. Dnes na jeho počest nese jméno jeden z kráterů na odvrácené straně Měsíce, což je možná ta nejvhodnější pocta pro muže, který se celý život díval vzhůru k obloze.

Zapomenutý hrdina Ludvík Očenášek. Na Bílé hoře vypouštěl rakety a v soukromí ničil mocnářství

Nečekaný vítěz íránské války. Chaos otevírá Putinovi cestu ke dvěma klíčovým cílům

Civilizaci možná nestvořil oheň ani chleba, ale pivo. Vědci zvažují, že právě kvůli němu lidé začali pěstovat obilí

První velká láska Karla Gotta: Uhrančivá zpěvačka, kterou stihl krutý osud, ho okouzlila už v 19 letech

Škodovka mlží zbytečně. Cenu nejlevnějšího elektromobilu prozradila, i když nechtěla

Den, jenž ochromil Británii žalem. Slavný tenista přežil, masového vraha dobře znal