Pět menších porcí denně, aby se „nastartoval” metabolismus. Tuhle radu slyšel skoro každý, kdo řešil váhu nebo zdravější jídelníček. Novější výzkumy s ní ale zamíchaly. Pro tělo přitom není zdaleka nejdůležitější, kolikrát za den usednete k talíři. Rozhoduje něco, co spousta lidí nesleduje.
Pět jídel denně metabolismus nenastartuje Představa, že čím častěji jíme, tím rychleji nám běží metabolismus, patří k nejrozšířenějším výživovým mýtům. Něco pravdy na ní je. Samotné trávení totiž spotřebuje trochu energie, čemuž se říká termický efekt jídla. Jenže tenhle výdej řídí celkové množství snědeného jídla, počet porcí na něm nic nemění.
Když sníte tři jídla, nebo je rozdělíte do šesti menších o stejné celkové energii, tělo spálí na trávení stejně. Několik studií navíc porovnávalo časté malé porce s menším počtem větších a žádný rozdíl v rychlosti metabolismu ani v úbytku tuku nenašlo. Pětkrát denně tedy nikoho samo neztenčí.
Přečtěte si také: Trik na svíčkovou, který v restauracích nikdo neprozradí. Stačí 1 lžíce navíc a omáčka bude sametová
O váze rozhoduje celkový příjem energie za den. Dodáte-li tělu víc, než stihne spálit, zbytek se uloží, ať k jídlu sedáte dvakrát, nebo pětkrát. Frekvence jídel je až za množstvím a skladbou toho, co máte na talíři.
Víc než počet jídel rozhoduje pauza mezi nimi Právě tady lidé chybují. Rozhodující je délka pauzy mezi jídly. Během ní tělo dokončí trávení, srovná hladinu cukru v krvi a přepne z ukládání energie na její využívání.
Čtyř až pětihodinová pauza mezi hlavními jídly dává tělu čas srovnat hladinu cukru v krvi. Ilustrační foto. Zdroj: Magnific. Právě rozkolísaný cukr v krvi za většinou pocitů hladu stojí. Když hladina glukózy prudce spadne, přijde chuť si něco zobnout. Čím vyrovnanější glykémii udržíte, tím delší pauzu vydržíte bez mlsání. Kdo sází na méně častá, zato vydatnější jídla, mívá cukr v krvi v průměru klidnější než ten, kdo pořád něco zobe.
Přečtěte si také: Za socialismu stál 10 Kčs a měl ho v kuchyni každý. Dnes je z tohohle kráječe na vejce sběratelská rarita
Jako rozumný rozestup mezi hlavními jídly se osvědčuje zhruba čtyři až pět hodin. Jíst každé dvě hodiny naopak nemá smysl. Hranice mezi snídaní, obědem a večeří se pak setřou, den se scvrkne na nepřetržité uzobávání a přehled o snědeném se vytrácí.
Dopřejte tělu dvanáct hodin bez jídla Ještě důležitější než pauzy přes den je ta noční. Odborníci se shodují, že tělu prospívá souvislé období bez jídla dlouhé alespoň deset, ideálně dvanáct hodin. Stačí k tomu dřívější večeře a snídaně o něco později, žádné hladovění navíc není potřeba.
Během delší pauzy se v těle děje několik věcí: – zažívání dostane volno a tělo se pustí do vnitřní údržby; – rozjede se proces zvaný autofagie, při kterém buňky opravují a recyklují své poškozené části; – klesá hladina inzulinu, takže se tělo snáz dostane k uloženým tukovým zásobám; – tělo pak lépe reguluje i hladinu cukru v krvi.
Přečtěte si také: Ani sůl, ani ocet. Fazole se nenadýmají díky 1 surovině, kterou přidávají Mexičané po generace
Kdy jíst? Většinu porcí spíš dopoledne Vedle rozestupu hraje roli i načasování. Výzkumy naznačují, že větší část energie je lepší přijmout spíš přes den než večer. Pozdní jídlo totiž tělo zpracovává hůř. Na vině je melatonin. S příchodem tmy se spouští kvůli spánku, ale zároveň přibrzdí inzulin, takže pozdní porci cukrů tělo zvládne hůř.
Na tuhle stopu upozornil i profesor sportovních věd Antonio Paoli, podle jehož dat brzká večeře a delší půst zlepšují kontrolu hladiny cukru v krvi. Tělu svědčí, když hlavní příděl energie dostane, dokud je aktivní, a večer už jen zlehka.
S první snídaní se ale nemusíte honit. Podle části výzkumů klidně vydržte s prvním soustem tak hodinu nebo dvě po vstávání.
Přečtěte si také: Kdo má doma po babičce tenhle porcelánový hrnek s modrým pruhem, ať ho neprodává. Sběratelé dávají až 19 000 Kč
Dvě až tři jídla a hlavně to, co vydržíte Kam se tedy poděl zažitý model pěti jídel? Dnešní většinový názor zní vlastně jednoduše: dvě, nanejvýš tři hlavní jídla a k tomu pořádně dlouhá noc bez jídla. Svačiny nejsou povinné. Hlavní jídla vynechávat nemusíte, ale ke svačině sáhněte, jen když máte skutečně hlad.
Neplatí to ale pro každého stejně. Kdo je na výkyvy cukru citlivý nebo má náročnou fyzickou práci, tomu může pět menších porcí sedět líp. Škodí ale i opačný extrém. Jediné jídlo za den zase podle části výzkumů zvyšuje glykémii nalačno, a s ní i dlouhodobé riziko cukrovky druhého typu.
Jednu věc má tělo rádo vždycky, a tou je pravidelnost. Jezte den co den v podobných časech a tělo se na příjem naladí dopředu, takže s ním naloží hospodárněji. Nejlepší je nakonec režim, který vám vyhovuje a udržíte ho i za půl roku. Pokud řešíte cukrovku, inzulinovou rezistenci nebo jinou zdravotní potíž, změny v jídelníčku vždy zkonzultujte se svým lékařem.
Přečtěte si také: Ani strouhanka, ani vejce. Bramborák drží pohromadě díky 1 surovině, kterou Slováci přidávají odjakživa
Zdroje: https://www.denik.cz/zdravi/kolik-jidel-denne-snist/, https://nutrim.cz/blog/vyziva/kolikrat-denne-jist-kdyz-chci-zhubnout-myty-vs-realita/, https://www.stob.cz/cs/kolikrat-denne-jist, https://perfectbalance.cz/metabolismus-potrebuje-pauzu-jak-dlouhe-prestavky-mezi-jidly-meni-hru/, https://www.vlasta.cz/clanek/jidlo-jak-zhubnout-snidane.html, https://magazin.aktualne.cz/mozna-cely-zivot-jite-spatne-kolik-jidel-denne-je-opravdu-zdrave/r~aaa29343ef3d7a4e9cd46aced447caf3/