Má sousedka paní Anežka (81 let) je vdova. Manžel jí zemřel už před dvanácti roky, a tak je zvyklá postarat se o sebe sama. Zvládá nejen domácnost, ale i drobné opravy v bytě. Příliš jí ale nejde užívat si naplno svůj volný čas. To se však Anežka letos rozhodla změnit a pozvala svého kamaráda do kina.
Výběr filmu a nákup vstupenek Prvním nelehkým úkolem byl pro paní Anežku výběr filmu. Nikde v okolí domu totiž nenašla plakát, který by inzeroval, co hraje místní kino. Plakátovací plochy z měst zmizely a stejně tak z města paní Anežky zmizelo i klasické kino. Nahrazeno bylo moderním multikinem.
Jelikož ani v místních novinách se paní Anežka o aktuálně promítaných filmech nic nedočetla a internet používat neumí, vyrazila přímo ke zdroji – do multikina.
V multikině však Anežka nebyla o nic moudřejší, proto se nakonec rozhodla požádat o radu obsluhující personál a ten jí doporučil novou českou komedii „V dobrém i zlém“. Tak paní Anežka rovnou koupila dva lístky na sobotu večer. Hodně jí překvapilo, že jí nestačila dvousetkorunová bankovka. Z peněženky musela vytáhnout rovnou pětistovku. Pěkná drahota, pomyslela si.
Foto: Unsplash.com Den D a návštěva kina V sobotu večer se paní Anežka hezky oblékla a vyrazila se svým přítelem Josefem do kina. Anežka i Josef byli nepříjemně překvapeni, že se v kině nenachází žádná šatna, a že si nemají kam odložit kabáty. Protože přišli s předstihem, chtěli si před filmem dát něco dobrého. Co si však objednat? Popcorn s coca colou za dvě stovky? Nebo snad jakési nachos, o kterých Anežka s Josefem ani nevěděli, co to je? Nevybrali si, a tak se šli posadit do sálu.
Foto: Unsplash.com Promítání filmu Sál byl krásný, všude na sedačkách se však válel popcorn. Anežka s Josefem se přesto usadili a prohlíželi si přicházející diváky. Většina jich vcházela v teplákách a mikinách. Zvláštní. Nikdo nebyl hezky oblečen. Konečně začal film, nebo spíše čtvrthodinový reklamní blok, který Anežku a Josefa vůbec nezajímal. To už si rovnou mohli pustit doma televizi. A film? Ten se ničem nepodobal komediím, na které byli Anežka s Josefem zvyklí. Bylo v něm až příliš sexu a řečí o něm.
Po skončení promítání měli oba jasno jasno. Žádné další kino už nebude. Lepší a levnější je televize, která se dá navíc kdykoliv vypnout. Film v televizi navíc Anežka s Josefem nebudou nuceni sledovat se zimním kabátem na kolenou a uvařit si k němu budou moci třeba kávu nebo čaj.
Stalo se vám něco podbného? Diskutujte v komentářích
Zdroj:
Autorský text – Petra Müllerová, rozhovor s paní Anežkou (81 let)