Jen málokterý český kuchyňský výrobek se dokázal rozšířit tak daleko za hranice své země. Přitom kdysi stál pouhých 180 Kčs a dnes ho má mnoho lidí spojený hlavně s kuchyněmi svých babiček. Jednoduchý , praktický a překvapivě nadčasový vynález si postupně získal oblibu po celém světě, a dodnes neztratil své kouzlo. Řeč je o remosce .
Kde se remoska vzala? U jejího začátku byl elektrotechnik Oldřich Homuta . Nápad si přivezl po cestě do Švédska v 50. letech a doma se do něj pustil s kolegy Uherem a Tyburcem. První prototyp dostal jednoduché jméno podle počátečních písmen jejich příjmení, tedy HUT . Do sériové výroby se remoska dostala v roce 1957 . Základní princip se od té doby vlastně moc nezměnil: hliníková nádoba, nahoře víko s topnou spirálou a teplo, které sálá shora. Od stěn se pak vrací zpátky k jídlu, takže se pokrm prohřívá ze všech stran a nepřipaluje se ode dna tak snadno jako v běžném hrnci, uvádí Český rozhlas.
Když byla Homutova dílna znárodněna, výrobu převzal státní podnik REMOS . Odtud také pochází název, pod kterým ji známe dodnes. Do začátku 90. let sjely dle Wikipedie z výroby miliony kusů a remoska se usadila v kuchyních po celém Československu . Dvoulitrový model tehdy vyšel na 180 Kčs , větší čtyřlitrový na 210 Kčs. Po roce 1989 se výroba přesunula do Frenštátu pod Radhoštěm , kde značka pokračuje i dnes.
Británie ji přijala překvapivě nadšeně Na britský trh se remoska výrazněji dostala na přelomu tisíciletí. V roce 2001 tam kolem ní vypukla doslova remoskománie. Britové ji brali jako chytrý a trochu neobvyklý kuchyňský vynález z kontinentu, který ale opravdu funguje. Jeden kus se tehdy dostal i jako narozeninový dárek k princi Charlesovi . Podle vzpomínek lidí kolem výroby byl zájem větší, než si kdo předem troufal odhadnout. V Anglii se z remosky stal prodejní hit a do zahraničí se vyváží pořád.
Foto: Cooky.cz, Český kuchyňský vynález za 180 Kčs si zamilovali lidé po celém světě. Babičky ho ještě mají doma Co se v ní peklo dřív a co se v ní dělá dnes Asi největší stálicí bylo a zůstává pečené kuře . Kdo remosku zdědil po babičce, často k ní zdědil i tuhle vzpomínku: kuře , brambory , vůně po bytě a víko, na které se raději nesahalo holou rukou. Díky uzavřenému prostoru a teplu shora zůstává maso šťavnaté, takže kuře se v ní jen tak nevysuší. Jenže u kuřete to nekončí, ani zdaleka.
Vepřové a hovězí maso – při pomalejším pečení v uzavřené nádobě si lépe drží šťávu i chuť Francouzské brambory a lasagne – zapékání, při kterém se vrstvy pěkně spojí dohromady Kynuté buchty a bublaniny – kynutí bývá pomalejší, výsledek ale často vyjde vláčnější než z trouby Ovocné koláče a bábovky – sladká klasika, která se hodí doma stejně jako na chalupě Rýžové nákypy a domácí housky – uzavřený prostor překvapivě dobře svědčí i pečivu Ryby a zeleninové směsi – všechno v jedné nádobě a bez hromady špinavého nádobí kolem Najdou se i lidé, kteří v remosce zavařují menší dávky kompotů nebo v ní narychlo rozpékají pizzu . Mladší domácnosti do ní zase dávají brownies nebo zapékané těstovinové speciality . Není to žádná velká věda. Remoska toho snese víc, než by člověk čekal při pohledu na tak obyčejný spotřebič.
Ptali jsme se na Facebooku: Máte ji doma? Na naší facebookové stránce jsme nedávno položili docela prostou otázku: „Máte doma remosku a ještě ji používáte?“ Odezva byla živější, než jsme čekali. Přes 62 % respondentů napsalo, že remosku doma mají a běžně v ní vaří nebo pečou. Dalších 21 % uvedlo, že ji zdědili po babičce a možná ji někdy vezmou na milost. Pouze 17 % přiznalo, že ji vůbec nemají. I u těchto odpovědí se ale objevovaly poznámky typu: „Zní to ale docela zajímavě…“ Takže úplně zapomenutý kus nádobí to zjevně není.
Proč se vrací na kuchyňskou linku Jedním z hlavních důvodů je spotřeba . Remoska potřebuje výrazně méně elektřiny než klasická trouba, protože nevyhřívá velký prostor, ale jen menší uzavřenou nádobu. V létě navíc nerozpálí kuchyň tak jako trouba. Dá se snadno odnést na chatu, do kempu nebo do malé kuchyně, kde se s místem počítá na centimetry. A ovládání? Žádné složité displeje, programy ani návody na půl odpoledne. Zapojit, péct, pohlídat . Možná i proto přežila tolik módních kuchyňských novinek, které se chvíli tvářily nepostradatelně a pak zmizely ve sklepě.
Šunkofleky z remosky: Česká klasika s uzeným masem, po které se doma vždycky zapráší
Jablková buchta z remosky: Jednoduchý moučník z obyčejných jablek, ořechů a kakaa Zdroj: Autorský text redakce Cooky.cz na základě informací z webů Wikipedie , Český rozhlas