Severní Čína se dlouhodobě potýká s nedostatkem vody. Leží zde přitom některá z největších měst včetně Pekingu a také rozsáhlé zemědělské oblasti. Naopak jih země má díky řece Jang-c'-ťiang vody dostatek. Rozdíl mezi oběma částmi země vedl ke vzniku ambiciózního projektu známého jako South–North Water Transfer Project, tedy převod vody z jihu na sever.
Voda putuje přes dva a půl tisíce kilometrů
Projekt tvoří tři hlavní trasy – východní, střední a plánovaná západní. Dvě z nich už fungují a dohromady měří přes 2 700 kilometrů. Voda putuje historickými i nově vybudovanými kanály, podzemními tunely, akvadukty i soustavou čerpacích stanic.
Nejdůležitější je střední trasa, která začíná u přehrady Danjiangkou a vede až do Pekingu. Díky ní získala čínská metropole nový zdroj pitné vody a výrazně se snížil tlak na přetěžované podzemní zásoby.
Po dokončení všech částí by měl systém každoročně převést až 45 miliard kubických metrů vody. To odpovídá přibližně osmnácti milionům olympijských plaveckých bazénů.
Stavba za stovky miliard
Práce začaly v roce 2002 a pokračují dodnes. Náklady už přesáhly 130 miliard amerických dolarů, což z projektu dělá jednu z nejdražších staveb v historii.
Nešlo přitom jen o budování kanálů. Inženýři museli razit tunely pod řekami, stavět akvadukty, modernizovat historický Velký kanál a vybudovat desítky čerpacích stanic, které dopravují vodu na velké vzdálenosti.
Obrovský přínos, ale i vysoká cena
Gigantický projekt si vyžádal i velké oběti. Kvůli zvýšení hladiny přehrady Danjiangkou muselo být přesídleno více než 330 tisíc obyvatel. Desítky vesnic zmizely pod vodou a mnoho lidí přišlo o domovy i zemědělskou půdu.
Odborníci upozorňují také na ekologická rizika. Odběr velkého množství vody mění průtoky řek na jihu země a může ovlivnit místní ekosystémy. Další výzvou je udržení kvality vody během její cesty dlouhé tisíce kilometrů.
Vodou už zásobuje 180 milionů lidí
Přes všechny kontroverze projekt plní svůj hlavní účel. Podle čínských úřadů už přivedl do severní části země více než 70 miliard kubických metrů vody a zajišťuje zásobování přibližně 180 milionů obyvatel. Vodu využívají domácnosti, průmysl i zemědělství.
Západní větev projektu zatím zůstává ve fázi plánování. Pokud se ji podaří postavit, půjde o technicky nejnáročnější část celé soustavy, protože má vést přes horské oblasti Tibetské náhorní plošiny.
Může podobný projekt vzniknout i jinde?
S rostoucím suchem a změnami klimatu sledují čínský projekt i další státy. Ukazuje totiž, že moderní inženýrství dokáže přesouvat obrovské objemy vody mezi různými povodími. Zároveň ale připomíná, že podobná řešení mají vysokou finanční, ekologickou i společenskou cenu.
Největší vodní dílo světa tak není jen ukázkou technické vyspělosti. Je také důkazem toho, jak daleko je člověk ochoten zajít, když se snaží vyřešit jeden z nejcennějších problémů současnosti – nedostatek vody.
Zdroje článku: China’s $70BN Megaproject Moving Rivers Across the Country, China spent decades moving water across a continent. The world's largest diversion project now serves 185 million people, economictimes.indiatimes.com, nespechej.cz
Autor článku: Kateřina Urbanová