6 min

Apokalypsa nás nechce strašit, ale proměnit náš pohled na svět

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

6. díl série Zjevení Anglický spisovatel, novinář, básník, literární kritik a jeden z nejvlivnějších křesťanských myslitelů první poloviny 20. století G. K. Chesterton jednou napsal: „Ačkoli Jan ve svém vidění…

Apokalypsa nás nechce strašit, ale proměnit náš pohled na svět

Zdroj: Proboha!

6. díl série Zjevení

Anglický spisovatel, novinář, básník, literární kritik a jeden z nejvlivnějších křesťanských myslitelů první poloviny 20. století G. K. Chesterton jednou napsal: „Ačkoli Jan ve svém vidění spatřil mnohé podivné obludy, nespatřil tak příšerná stvoření, jakými jsou někteří z jeho vykladačů.“ Svým trefným bonmotem ukazuje, že problém není v Janově vidění, ale ve vykladači, který do textu promítá vlastní fantazii.

Přiznejme si, že novozákonní kniha Zjevení je pro křesťany často jako podivín v koutě, se kterým si nikdo nechce hrát. A to potom přitahuje skutečné podivíny. Všímám si, že mezi křesťany ke knize Zjevení existují dva extrémní přístupy. První je absolutní nezájem o knihu Zjevení a druhý je přehnaně nezdravý zájem. Snad se mi podaří oslovit tu velkou množinu zbývajících mezi těmito dvěma póly, kteří vlastně neví, co si s knihou mají počít.

Symboly, ne fotografie

Aby si tato kniha získala naši důvěru a zájem, potřebujeme vnímat její bohatou nadsázku a symboliku. Už na začátku knihy „stojí Beránek jako zabitý“ (Zj 5,6) – jak může zabitý beránek stát? „Má sedm rohů a sedm očí“ – asi nikdo z nás si doslovně nemyslí, že Ježíš je beranem se sedmi očima. Jak navíc může Ježíš mluvit, když má v puse meč (Zj 1,16)? Už jste někdy mluvili s mečem, který vám vycházel z úst?

Kniha zjevení (neboli Zjevení svatého Jana či Apokalypsa) je poslední knihou Nového zákona křesťanské Bible. Jedná se o jedinečné prorocké dílo plné bohaté symboliky, mystických obrazů a vizí o konci světa, konečném soudu a vítězství dobra nad zlem.

Jak mohou starci (Zj 5,8) hrát na strunný nástroj, a přitom držet kadidelnici? A navíc u toho ještě zvládají padat před Beránkem. Janovi zjevně nejde o to, aby popsal realistickou scénu. Pomocí symbolických obrazů chce čtenáře přivést k hlubší skutečnosti. Symbol však není opakem skutečnosti. Je způsobem, jak vyjádřit skutečnost, kterou by pouhý doslovný popis vystihl jen velmi obtížně.

Beránek není jediná mluvící bytost v knize Zjevení. Mluví tu také drak, šelmy, roh šelmy, dokonce obraz šelmy, oltář nebo orlice. Několikrát zde různí škůdci vystupují z „bezedné propasti“ (Zj 9,1–2). Když někdo vystupuje z bezedné propasti, člověk se neubrání otázce: odkud se vlastně odrazil, když je bezedná? Nakonec v propasti skončí i ďábel – duchovní bytost je svázána fyzickým řetězem na tisíc let (Zj 20,1–3).

Hvězdy padají na zem jako zralé fíky (Zj 6,13). Ve skutečnosti, kdyby se žár nějaké hvězdy třeba jen více přiblížil k Zemi, přestali bychom existovat. Tady však hvězdy prostě padají na Zem a na to přicházejí další katastrofy a jede se dále. Teolog Gordon Fee upozorňuje, že tyto obrazy jsou pro větší dramatický účinek: například slunce, které zčernalo jako žíněný pytel, a hvězdy padající jako pozdní fíky pravděpodobně nic „neznamenají“. Jednoduše přispívají k větší působivosti celého obrazu zemětřesení.

Můžeme se také dočíst, že Boží věrní budou učiněni „sloupy v Božím chrámu“ (Zj 3,12). Dále si ale čteme o tom, při popisu nového stvoření, že „chrám už tam nebude“ (Zj 21,22). Takže počkat. My máme být sloupy v chrámu (cokoli to znamená), ale chrám už tam nebude? To znamená, že tam nebudeme ani my? Ti, kteří zdůrazňují, že musíme číst Bibli „doslova“, by nám tu mohli poradit jen těžko. Otázka totiž nejspíš nestojí tak, zda číst Zjevení doslovně nebo nedoslovně. Správnější otázka je: Jakým způsobem chtěl Jan, aby jeho první čtenáři jeho vidění četli?

Napsáno jazykem Starého zákona

Jan nepíše jako moderní autor, který chce předat přesné informace, ale jako prorok, který své poselství skládá z obrazů, symbolů a narážek, kterým jeho první čtenáři rozuměli. Apokalyptický jazyk tedy nefunguje jako popis budoucích událostí v našem smyslu slova. Funguje spíše jako jazyk prorocké imaginace, který vytváří význam pomocí symbolů a připomínek známých příběhů. Abychom mu porozuměli, musíme vstoupit do světa, ze kterého Jan vychází – především do světa Starého zákona.

Zjevení neobsahuje prakticky žádnou jednoznačnou přímou citaci Starého zákona. Obsahuje však přibližně 400–500 odkazů a narážek na Starý zákon. Jan místo přímého citování Starý zákon doslova „vetkává“ do svého vyprávění a vytváří z nich tapisérii. Zjevení má pouze 404 veršů. Jsou to narážky a parafráze, které jeho čtenáři mají rozluštit. Jan kombinuje postavy i kreatury z různých apokalyptických vizí starozákonních proroků. Zcela zásadní význam pro Zjevení má kniha Ezechiel, podobně Daniel a další proroci. Jan tedy nemluví pouze o vzdálené budoucnosti. Jeho obrazy vyrůstají z minulosti Božího lidu, ale zároveň promlouvají do konkrétní situace jeho současníků.

Podobné narážky totiž v knize Zjevení najdeme i na dobové události. Zmínka o „veliké ohnivě planoucí hoře“ (Zj 8,8) mohla připomenout tehdy ještě živou vzpomínku na výbuch Vesuvu. „Pustošení svatého místa pohany“ (Zj 11,2) zase mohlo narážet na zničení jeruzalémského chrámu. Podobně Jan využívá i některé řecko-římské legendy.

Když tedy chceme Zjevení správně číst, nestačí si všímat pouze toho, jaké obrazy Jan používá. Důležité je také sledovat, jakým způsobem jsou tyto obrazy v samotném vidění odhalovány.

Co Jan slyší a co vidí

V tomto smyslu stojí za zmínku, že něco jiného ve svých vizích Jan slyší a něco jiného vidí. Jan například slyšel počet označených služebníků – „sto čtyřiačtyřicet tisíc“ (Zj 7,4). Když se ale po chvíli otočil, viděl „nespočetný zástup“ (Zj 7,9). Podobně slyšel od starce o „Lvovi z Judy“, ale když se podíval na vlastní oči, uviděl Beránka (Zj 5,5–6). Stejně důležité je sledovat, kdo v knize promlouvá. Mluví stařec, anděl nebo Beránek? Možná bychom si řekli, že to je přece jedno, ale není, protože Jan sám někdy vidí něco jiného, než od někoho slyší. Právě kontrast mezi očekávaným Lvem a spatřeným Beránkem patří k nejdůležitějším interpretačním klíčům celé knihy: tam, kde čekáme vládce, který zvítězí silou, Jan místo toho spatří toho, kdo zvítězil obětí. Celá kniha nás pak učí vidět tímto způsobem i všechno ostatní.

Beránek, ne obluda

Kniha Zjevení nás tedy možná nechce naučit především rozpoznávat, co přesně se stane v budoucnosti. Chce nás naučit vidět realitu jinýma očima. Jan neodhaluje tajný plán, který bychom měli rozluštit, ale odkrývá skutečnost, kterou často nevidíme – za mocí šelem stojí omezená a dočasná síla, zatímco skutečná vláda patří Bohu a Beránkovi.

Největší výzvou knihy Zjevení tedy zřejmě není pochopit všechny její symboly, ale dovolit jejím symbolům, aby proměnily naše chápání světa. Uprostřed podivných tvorů, katastrof a soudů totiž nestojí žádná obluda ani šelma, ale Beránek jako zabitý.

A právě zde se ukazuje největší paradox celé knihy. Ten, který vítězí, nevypadá jako vítěz podle našich představ. Nevítězí silou šelmy, ale cestou oběti. Jan nás tedy nezve pouze k tomu, abychom se dívali do budoucnosti, ale abychom se naučili vidět Krista uprostřed přítomnosti. Teprve tehdy se podivné obrazy přestávají stávat hádankou a začínají ukazovat na Ježíše.

Sedm dopisů ze Zjevení mluví především k nám samým, nehledejme za nimi vzkazy pro naše hříšné přátele

Foto: Lightstock

Reklama

Další články z Proboha!

Bůh je větší než naše dogmata. O čem je doopravdy ekumenický dialog

Ukrajina si připomněla Den nezávislosti. Její boj za svobodu ale trvá celá staletí

Představte si, že by sousední stát prohlásil, že český národ ve skutečnosti neexistuje. Že naše kultura,...

Apokryfy ukazují, že rané křesťanství mluvilo o genderu pestřeji, než si myslíme

Debaty o tom, co Bible říká o LGBTQ+ lidech, často končí v patové situaci a zanechávají za sebou hluboké...

Když se společnost rozpadne na osamělé jednotlivce. Proč je kultura autonomie destruktivní?

„Zatímco si vyprávíme příběhy o pokroku a ve školách se učíme hrdinské příběhy o zrušení nevolnictví v...

Má rakovinu a usmál se. Co řeším? Vždyť žiju a jsem zdravá

Šla jsem ráno do práce. No, šla. Spíš jsem se vlekla. Nějak se mi do ničeho nechtělo. Měla jsem špatnou...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Proboha!

Proboha.cz otevírá témata, která nejsou jen pro neděli. Věnuje se otázkám víry, hodnot, etiky, společnosti i mezilidských vztahů – ale nikoli způsobem, který káže nebo moralizuje. Nabízí dialog, přemýšlení, kontext. A často klade otázky, na které si odpovídáme každý trochu jinak. Najdete tu...

Apokalypsa nás nechce strašit, ale proměnit náš pohled na svět

Neobvyklé jméno a vlna emocí: Gabriela Soukalová se pochlubila novorozenou dcerkou

Zamilovaný Jiří Ployhar ukázal sebe i o téměř třicet let mladší partnerku v plavkách

Babiš vyčetl zpravodajcům, že se o dezinformacích o Polsku dozvěděl až z médií

Naprosto vědecký pohled na zcela lidskou potřebu: Proč prdíme – a co s tím má společného obyčejná chůze

Blíží se pikantní přestup? Krejčí může jít za Součkem do West Hamu