Dnes je to 250 let, kdy Spojené státy americké vyhlásili Deklaraci Nezávislosti (United States Declaration of Independence) . Bylo to 4. července 1776 . V ní stálo, že kolonie jsou „svobodné a nezávislé státy“. Dokument také formuloval slavnou myšlenku, že „všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni“ a mají nezadatelná práva, například na život, svobodu a usilování o štěstí. Pro Američany je od té doby 4. červenec tím hlavním státním svátkem, který zdůrazňuje svobodu, demokracii a národní identitu .
Samotné deklaraci předcházelo zhoršení vztahů mezi třinácti britskými koloniemi v Severní Americe a britskou vládou ve druhé polovině 18. století. Kolonisté protestovali proti novým daním a omezením, které zaváděl britský parlament, přestože kolonie neměly v britském parlamentu žádné zastoupení. Spor postupně přerostl v ozbrojený konflikt – začátek americké revoluční války (1775–1783) , která byla ozbrojeným konfliktem mezi třinácti britskými koloniemi v Severní Americe a Velkou Británií.
Ode dne vyhlášení nezávislosti před čtvrtstoletím ušly Spojené státy obrovským technologickým vývojem, které probíhaly ve sledu několika velkých vln inovací, které postupně měnily ekonomiku, společnost i globální postavení země.
1. Raná industrializace (konec 18. – polovina 19. století) Po vyhlášení nezávislosti v roce 1776 se mladý stát rychle zapojil do průmyslové revoluce. Rozvíjela se mechanizovaná výroba, textilní průmysl a nové zemědělské stroje. Klíčovou roli hrála standardizace výroby a systém vyměnitelných dílů. Velký dopad měly vynálezy jako telegraf od Samuela Morse nebo mechanické zemědělské stroje od Cyruse McCormicka.
V první polovině 19. století také Samuel Colt navrhl svůj první revolver a patent na něj získal v roce 1836. Myšlenku otočného válce, který umožňuje několik výstřelů bez znovunabíjení, dostal Colt údajně kolem roku 1830, když pracoval jako námořník. První jeho model se jmenoval Colt Paterson. Coltovy zbraně byly použity i v americké občanské válce. V ní byla použita i první válečná ponorka na světě: H.L. Hunley byla dokončena v roce 1863 na straně Konfederace (jihu) a jejím účelem bylo prorazit blokádu Unie u přístavů v Jižní Karolíně. Byla to první ponorka v historii, která zničila válečnou loď v boji, během této operace však také byla výbuchem zasažena a celá posádka zahynula.
2. Druhá průmyslová revoluce (cca 1870–1914) Toto období přineslo masivní rozvoj elektřiny, chemie a ocelářství. Inovace urychlily urbanizaci a vznik velkých průmyslových podniků. Mezi nejdůležitějšími vědci nové Ameriky patřili Thomas Alva Edison a zejména pak Nikola Tesla , jehož vize střídavého proudu zcela vytlačila původní myšlenku využití stejnosměrného proudu od jeho bývalého zaměstnavatele Edisona. Ten si mimochodem také patentoval fonograf . Rozvoj železnic a vynález telefonu od Alexandra Grahama Bella výrazně zrychlily komunikaci i dopravu.
U železnic nemůžeme opominout revoluční vynález brzdového systému u vlaků, který nahradil do té doby velmi nebezpečnou práci brzdařů a umožnil strojvedoucímu vlaku ovládat brzdy všech vozů z přímo lokomotivy. Za tím stál George Westinghouse a jeho firma Westinghouse Air Brake Company. Samozřejmě brzdy nebyly jediné jeho dílo. O jeho přínosu pro Ameriku a potažmo pro celý svět jsme psali už dříve .
Tomuto období se také říkalo Pozlacený věk, nebo-li Gilded Age „gilded“ (pozlacený) naznačuje, že společnost působila bohatě a leskle na povrchu, ale pod ním se však skrývaly velké sociální problémy. Zajímavý seriál Pozlacený věk , vystihující tuto dobu, běží i na HBO.
3. Éra masové výroby a mobility (1910–1945) Období mezi lety 1910 a 1945 bylo pro Spojené státy americké obdobím dramatických technologických pokroků, které změnily průmysl, vědu i každodenní život. Masová výroba, zdokonalená Henry Fordem, umožnila dostupné automobily a efektivní průmyslovou výrobu. V letectví se z jednoduchých dřevěných strojů stala kovová letadla schopná vojenských operací i civilní dopravy. Masivně se rozšiřovala elektřina, telekomunikace a rádio, což transformovalo komunikaci, zábavu i životní standard.
V letech 1931–1935 během Velké hospodářské krize se stavěla Hooverova přehrada. Ta byla dokončena o dva roky dříve, než původně plánovali. Písek na stavbu byl v počátcích stavby dovážen ještě koňskými povozy ze 400 km vzdáleného pobřeží, v druhé polovině jej pak vystřídaly první nákladní automobily. Při stavbě Hooverovy přehrady šlo o přechodnou dobu, kdy starý svět koňských povozů koexistoval s novou automobilovou technologií. První beton do základů byl zalit 6. června 1933 Přehrada slouží k regulaci řeky Colorado, výrobě elektřiny a zásobování vodou. Díky ní později kousek dál na západ od této přehrady vzniklo město Las Vegas.
Hooverova přehrada byla vybudována z tří a půl milionu kubických metrů betonu, odstraněno bylo osm milionů tun skály. Přehrada byla pojmenována podle prezidenta Herberta Hoovera, který o stavbu jevil velký zájem. Foto (2x): René Pajurek Ve vojenské oblasti došlo k mechanizaci armády, včetně tanků, kulometů a přesnějšího dělostřelectva. Zlomovým okamžikem byl Manhattan Project během druhé světové války za kterým stal Robert Oppenheimer . Tento tajný projekt spojil nejlepší americké a evropské vědce a inženýry s cílem vyvinout atomovou bombu. Úspěch projektu nejen rozhodl o rychlém ukončení války, ale nastolil i novou éru energetiky a technologie: jaderná energie se stala reálnou a otevřela cestu pro civilní využití i průlomové vědecké objevy.
Projekt Manhattan symbolizuje, jak kombinace výzkumu, průmyslu a státního financování může urychlit technologickou revoluci. Období 1910–1945 tak nejen vybudovalo základy moderního průmyslu a vojenské technologie, ale připravilo scénu pro poválečnou vědeckou a energetickou transformaci, která definovala druhou polovinu 20. století.
4. Vědecko-technologická supervelmoc (1945–1980) Po roce 1945 se Spojené státy staly jedním z hlavních center světového technologického vývoje. Pokud vezmeme 50. léta, tak jde o velmi specifické období: Amerika byla po druhé světové válce ekonomicky extrémně dominantní. Velká část průmyslu v Evropě a Japonsku byla zničená, zatímco USA zůstaly nedotčené a průmyslově velmi silné. V USA se v té době vyrábělo více než 80 % všech automobilů na světě. Dominovaly firmy General Motors, Ford a Chrysler, kde si dělníci vydělali přes 100 dolarů týdně. Nový Ford v té době stál 1 600–2 000 dolarů a dělníci si jej mohli dovolit koupit už po půl roku práce.
Městečko Abilene (čte se ebilín) v Kansasu je známé tím, že tady vyrůstal Dwight D. Eisenhower (*1890 - †1969) – klíčový americký pětihvězdičkový generál, vrchní velitel spojeneckých sil invazi v Normandii během 2. světové války a 34. prezident USA. Foto: René Pajurek Za prezidenta Dwighta Eisenhowera (byl prezidentem v letech 1953–1961) se spustil největší dálniční projekt v historii USA – Interstate Highway System (mezistátní dálnice) . Důvod byl zřejmý: vojenská logistika, obrana a ekonomika. Generál Eisenhower měl zkušenost z armády a inspiroval se i německými dálnicemi (autobahn). Během období studené války se kromě toho výrazně investovalo také do vědy, výzkumu a armádních technologií. Vznikaly nové počítače, polovodiče a začaly se rozvíjet komunikační sítě – například projekt ARPANET, předchůdce dnešního internetu. Velký pokrok nastal také v kosmickém výzkumu, který vyvrcholil misí Apollo 11 v roce 1969.
Technologický rozvoj silně ovlivnil i armádu. Moderní armády začaly využívat radar, řízené střely, jaderné zbraně a pokročilou elektroniku. Námořnictvo rozvíjelo velké letadlové lodě, které se staly klíčovou součástí vojenské síly. V 70. letech byly do námořnictva zaváděny moderní letadlové lodě jako třeba USS Midway, schopné nést desítky letadel. Technologie tak zásadně proměnily průmysl, dopravu i vojenskou strategii USA.
USS Midway (CV-41) je letadlová loď Námořnictva Spojených států (US Navy), která působila ve službě v letech 1945–1992. Spuštěna na vodu byla 20. března 1945. Dnes je z ní muzeum v přístavu v kalifornském San Diegu. Foto: René Pajurek 5. Digitální revoluce (1980–2000) V období 1980–2000 se USA staly centrem globální technologické revoluce. Dominoval rozvoj osobních počítačů, software a sítí. V roce 1976 vznikla firma Apple Inc., která uvedla osobní počítače Macintosh s grafickým rozhraním, zatímco v roce 1975 začal Microsoft vyvíjet operační systém MS-DOS a později Windows, čímž zásadně ovlivnil masovou informatiku.
Internet, původně vojenská síť ARPANET , se v 90. letech rozšířil komerčně, umožnil vznik webových prohlížečů, e-mailu a e‑commerce. Technologie polovodičů, mobilní telefony a digitální média proměnily průmysl i každodenní život. Ve vědě a medicíně se prosadily zobrazovací metody a genetické výzkumy. Tato éra znamenala přechod k informační společnosti, kdy software a elektronika začaly určovat ekonomickou i kulturní dynamiku USA.
Herní průmysl explodoval s herními počítači Atari nebo konzolemi jako Nintendo Entertainment System, což vytvořilo první masovou digitální zábavu. Mobilní telefony se začaly prosazovat díky menším a levnějším tranzistorům. Vědecké inovace zahrnovaly sekvenování lidského genomu, zahájené v roce 1990, a výrazný pokrok v medicíně díky zobrazovacím technologiím MRI a CT. Filmový průmysl začal masivně využívat digitální efekty, např. v Jurassic Park, což změnilo vizuální storytelling.
Kultura internetu se formovala s prvními webovými stránkami, e‑maily a vyhledávači, čímž se položily základy moderní digitální ekonomiky a sociálních sítí, jež definovaly život na přelomu tisíciletí. V roce 1994-95 vznikla po úspěšných investicích od 20 "andělských investorů" společnost Amazon, v roce 1998 pak Google. V tomto období se položily základy nové ekonomiky postavené na internetu.
6. Internetová a datová éra (2001–současnost) Od počátku tohoto století do současnosti se USA staly globálním centrem digitální, biologické a vesmírné inovace. V technologické oblasti dominují internetové služby, mobilní aplikace a cloud computing. Apple přišel v roce 2007 na trh s chytrými telefony bez fyzických tlačítek, kde tento revoluční koncept dnes již zesnulého Steva Jobse. Následovaly chytré hodinky od Apple se zdravotními senzory jako EKG s důrazem na zdraví a fitness. Rozšířil se tak koncept nositelné technologie.
V návštěvnickém centru společnosti Apple v kalifornském Cupertinu si návštěvníci můžou, s pomocí rozšířené reality, prohlédnout slavné sídlo firmy zvané Apple Park, sídlící na ulici Infinite Loop. Průměr této impozantní stavby je ve skutečnosti 461 metrů a rozprostírá se na 71 hektarech. Rozvoj sociálních sítí – Facebook, Twitter (dnes X) , LinkedIn a další – změnil komunikaci i marketing. Pokročilé zobrazovací metody, umělá inteligence a strojové učení zlepšily diagnostiku a léčbu nemocí. Robotika a autonomní technologie našly uplatnění v průmyslu, dopravě i domácnostech. V kosmonautice USA prosazují komerční spolupráci s firmami jako SpaceX a Blue Origin, zatímco NASA plánuje návrat lidí na Měsíc prostřednictvím programu Artemis.
Právě díky překotnému rozvoji umělé inteligence v době po Covidu se energetika stává ještě zásadnější než tomu bylo v minulém století: kromě rozvoje obnovitelných zdrojů, právě největší technologičtí hráči, kterým se v Americe říká Magnificent 7 (Úžasná sedmička) potřebují pro svůj vývoj a provoz umělé inteligence obrovské množství energie. Úžasná sedmička zahrnuje firmy Apple, Microsoft, Amazon, Alphabet, Meta, Nvidia a Tesla a jejich souhrnná tržní kapitalizace přesahuje 20 bilionů dolarů, což je přes 400 bilionů korun. A jen tak na okraj: hrubý federální dluh Spojených států je dnes na dvojnásobné úrovni jako hodnota těchto 7 firem – 40 bilionů dolarů.
Americké Ministerstvo energetiky(DOE) si je zvýšeného apetitu po elektřině vědomo a vloni vytvořilo strategii Fusion Science & Technology Roadmap s cílem dosáhnout komerční fúzní energie do poloviny příští dekády a chce tak koordinovat veřejné i soukromé aktivity v oblasti fúzních technologií. Výrazných proměn se dostává také americkým ozbrojeným silám v souvislosti s využitím umělé inteligence v armádě, kde si vláda slibuje podstatné zvýšení tempa inovací .
Pro Ameriku není AI a všechno kolem ní jen další z mnoha technologií – chápou to jako nástroj ekonomické prosperity, vojenské bezpečnosti a mezinárodního vlivu. Někteří dokonce hovoří o nástupu nové éry nazvané technofeudalismus ve smyslu vlastnictví dat, algoritmů a výpočetní infrastruktury velkými technologickými korporacemi, kde menší firmy a jednotlivci jsou na jejich ekosystému závislí.
Celkově tato první čtvrtina 21. století Ameriku charakterizuje rychlá digitalizace, personalizovaná medicína, autonomní technologie, masivní investice do umělé inteligence a fúzních energií, jejiž výše nemá v historii obdoby a samozřejmě také vesmírné mise, přičemž USA zůstávají lídrem globální technologické a vědecké inovace, propojující ekonomiku, kulturu a vědu v digitální éře.
Vrcholem nynějších oslav 250 let USA měla být šestnáctidenní přehlídka na washingtonském National Mall, která je však podstatně menší, než Trumpova administrativa původně zamýšlela. Bílý dům měl v plánu zorganizovat "obrovskou a nádhernou" akci ve stylu světové výstavy EXPO, která se loni konala v Japonsku a příští (2030) se bude konat v Saudské Arábii. Řada amerických států akci ji však bojkotuje nebo se jí neúčastní kvůli vysokým nákladům, velké politické polarizaci či nedostatku sponzorů. Navíc několik hudebníků na poslední chvíli zrušilo svá vystoupení a areál zůstává z velké části prázdný. Kritiku vyvolává i skutečnost, že organizaci oslav převzala pro-Trumpovská iniciativa Freedom250 namísto původně zamýšlené nestranické komise America250 . Odpůrci prezidenta tvrdí, že se z výročních oslav stává spíše politická a osobní propagace Donalda Trumpa než připomínka americké historie.
René Pajurek
