Seriál Boží plán pochází od tvůrců hitu Jedna rodina a jeho fanoušci to mohou poznat celkem bezpečně. Vizuálně dokonce vytváří podobnou atmosféru. Jen vyměňuje spíše maloměstské prostředí za kulisy Prahy. Místo sestavy tří funkčních rodin, vytvářejících dohromady jednu velkou a netradiční, ukazuje skupinu tvořenou osobnostmi, jimž se život naopak rozpadl. V obou případech ale platí, že hrdinové vytvořili sice místy chaotické, ale ve výsledku podivně funkční společenství z trosek zkrachovalých životů.
Pojivem všech figur je mimořádně inteligentní a dobrosrdečný tramvaják Mirek (Tomáš Jeřábek), majitel sdíleného bytu. V něm přebývají namachrovaný bývalý vrcholový manažer Adam (Marek Lambora) a lehkovážný taxikář Lukáš (Václav Matějovský). Během prvního dílu doplní sestavu příliš hodný Hynek (Filip Březina) a arogantní Julie (Michaela Petřeková). Společně musí vymyslet, jak se svými rozpadlými životy pokračovat dál. Ani jeden z nich ale netuší, že Mirek zrovna uzavřel dost sebejistou sázku s cynickým revizorem (Jan Vondráček). Nehraje se o nic menšího než o jejich byt.
Seznámení s problémovými postavami
První díl funguje jako celkem funkční ustavující moment, který představuje všechny postavy. Přestože hrdinové jsou napsáni tak, aby nepůsobili jako sympaťáci, zároveň první epizoda zohledňuje jejich kvality, což je hlavně vzájemná soudržnost. Jinak by se měl divák připravit na to, že bude sledovat záměrně problematické protagonisty.
Adam je povýšený a mstivý, Lukáš je prakticky slovníková definice opaku odpovědnosti, Hynek je tak hodný a submisivní, až se to mění v zásadní charakterovou vadu, Julie nemá problém urážet lidi, kteří jí právě pomohli v nejhorší situaci, a Mirek je tak trpělivý a empatický, až to začíná hraničit s destruktivitou. Seriál nicméně celkem nadějně kreslí mapu způsobů, jakými se rozpadají dlouhodobé vztahy. Každý se totiž rozhodne svou situaci řešit jiným způsobem. Protože si každý vybere způsob, z něhož je patrné, že není správný, můžeme očekávat, že seriál tím právě určil cestu, jak nechat své postavy vyvíjet.
První díl rozvíjí své hrdiny hlavně situačně. Na ploše 55 minut vystaví několik podzápletek a jednorázových, uzavřených situací, z nichž vyplynou komické a zároveň tragické následky, a epizoda to udrží jako funkční celek. Tyto snahy se nerozpadnou do skečů, nejde jen o vtipnou situaci pro vtipnou situaci, ale slouží k tomu, abychom poznávali postavy a jejich vývoj. I když tedy díl skáče od gagu ke gagu, stále máme pocit, že příběh jde dopředu a hrdinové s ním. Zároveň úvod velmi balancuje na hranici mezi komickou a tragickou rovinou.
Humor vs. tragické situace
Nejde jen o motiv rozvodu, který je dost obtížné převést do komedie, aby nezůstal nepříjemným. Seriál používá jako zdroj humoru také sebevražedné tendence nebo nezodpovědnost ohrožující bezpečí dětí. Ne vždy se mu přitom povede zůstat na hranici, která odděluje „ještě černohumorně vtipné“ od „už docela znepokojivé“, tím spíš, když tvůrci občas podléhají tendenci vytvářet humor z toho, že jsou ke svým postavám krutí.
Scény zabránění sebevraždě nebo zjištění nevěry tím nejvíce zraňujícím možným způsobem mohou být – a jsou – natočeny vtipně. Současně je ale zvláštní vidět hrdinu dost autenticky trpět a zároveň to přijmout jako komický moment. Nicméně seriál vnímá obě roviny a snaží se divákovi zprostředkovat příběh o nelehkém období skrze komediální optiku, což se mu celkem daří. Otázkou zůstává, jak moc mohou publiku vadit příliš nesympatické postavy. Adam dělá naschvály, jimiž zřetelně ubližuje své rodině, a i když si to má asi uvědomit později, v první epizodě je celkem nekomplikovaně čitelný jako hajzl.
Lukáš je nezodpovědný flákač a Hynkova důstojnost je v záporných hodnotách do té míry, že začíná působit jako nechtěná karikatura podpantofláka. Postavy jsou ve svých vadách přehnané, aby byly divácky čitelné a komediálně funkční. Pořád jsou to ale značně nadsazené figury, které tím přicházejí o značnou civilnost a diváka připravují o pohodlnější možnost se na ně napojit.
Podívejte se také na nejlepší komediální seriály podle Kinoboxu.