Hardwarové prvky Zen 6, které budou mít více či méně pozitivní dopad na herní výkon, jsme shrnuli ve článku:
- Herní výkon Zen 6 bude 15-18 % nad Zen 5, na úrovni Zen 5 X3D
Stručně to jsou:
- taktovací frekvence přes 6 GHz (Zen 5 takty nezvyšoval)
- 48MB L3 cache na procesorový čiplet (Zen 5 měl 32MB a poroti Zen 4 ji nezvyšoval)
- +10-12 % IPC (nárůst IPC je jako jediný nižší oproti Zen 5)
- náhrada SERDES přímým spojením křemíku (snížení latencí)
- nový IOD (centrální čiplet) s lepším DDR5 řadičem (vyšší takty nebo nižší latence)
- vyšší počet jader (12 na čiplet oproti 8)
Všechny tyto body ale se ale týkají toho, jaký hardware je, nikoli jak (efektivně) je využíván. Podle informací, které poskytl autor softwaru Hydra OC, 1usmus, se chystá ještě dalších pět novinek, jež lze řadit pod řízení spotřeby. V souhrnu pro ně platí, že spíše než průměrné FPS zlepší jejich stabilitu, herní minima, a dále se všechny nemusejí objevit na všech procesorech s touto architekturou, ale jen v určitých segmentech.
Soubor rozšířených funkcí pro řízení spotřeby nazvaný CPPC (Collaborative Processor Performance Control) představila AMD s generací Zen 2. Následují novinky, které byly vyvinuté pro Zen 6:
CPPC Performance Priority
Tato funkce určuje, která jádra jsou klíčová pro výsledný výkon a která nikoli. Namísto toho, aby procesor v zátěži zvyšoval boost všech jader, může určit, která jádra mají na výsledný výkon zásadní vliv a která nikoli (běží na nich např. systémové úlohy, aplikace na pozadí ap.). Druhé skupině může tato funce takty omezit a ušetřenou energii využít pro vyšší boost první skupiny jader.
CPPC FloorPerf
Stanovuje minimální výkon garantovaný pro jednotlivá jádra. V případě, že CPU dosáhne teplotního nebo energetického limitu, je jednotlivým jádrům redukován energetický rozpočet tak, aby byla primárně odebrána energie těm jádrům, která mají nastavený nižší garantovaný výkon.
CPPC HighestFreq
Toto rozhraní informuje operační systém, která jádra jsou nejrychlejší a jaké konkrétní takty jednotlivá jádra zvládají. Operační systém tak může sám rozlišovat, kterým jádrům má přidělit vlákna s nejvyšší výkonnostní prioritou a naopak úlohy na pozadí nebo systémové procesy přiřadit pomalejším jádrům nebo Zen-LP jádrům (ta v této generaci nebudou součástí standardních /čipletových/ desktopových Ryzenů).
Per-core EPP Boost
Jde o řešení situace, kdy klíčové vytížené jádro vypadne na krátký okamžik z boostu (např. v situaci, kdy se limit výkonu ocitne na straně grafické karty), ale vzápětí je na dané jádro opět delegována vysoká zátěž. V důsledku výpadku však nějaký čas trvá, než najede na vyšší takty, čímž dochází k výkonnostní ztrátě. Funkce vytížené jádro na krátký časový interval přepíná do režimu vysokého výkonu, během kterého nedochází k vypadnutí z boostu.
- Patch pro řízení výkonu zvyšuje minimální FPS na Steam Deck až o třetinu
Jde o obdobu funkce, která byla nedávno otestována v Linuxu na platformě Steam Deck a způsobila o více než 30 % vyšší minima FPS (viz odkaz výše).
PQOS Global Bandwidth Enforcement
Tato funkce se nezaobírá takty jednotlivých jader, ale zásobování daty. V tandemu s vylepšeným IBS Memory Profiler může vláknům úloh na pozadí omezovat dostupnou datovou propustnost. Operační systém tak může sledovat, které úlohy na pozadí mají negativní dopad na výkon u kritických vláken a příslušným úlohám na pozadí omezit prostředky ve prospěch klíčových procesů.
Jak bylo řečeno již úvodem, využitelnost funkcí je závislá jak na podpoře u konkrétních modelů (modely bez LP-jader samozřejmě nemohou delegovat úlohy na pozadí na LP jádra) a podpoře operačního systému. Víme například, že Per-core EPP Boost není problém zprovoznit v Linuxu, ale zatím nejsou zprávy, jak to bude s Windows (11). I zde lze ale očekávat, že většina z uvedených funkcí bude zprovozněna.
Některé funkce také budou mít vyšší dopad v mobilním segmentu (konkrétně v případě CPPC FloorPerf nelze očekávat, že by měl významnější dopad v desktopu, když řeší situaci, kdy je výkon procesoru omezen energetickým nebo teplotním limitem; k takové limitaci dochází typicky na mobilních zařízeních). Naopak Per-core EPP Boost nebo CPPC Performance Priority se mohou projevit globálně bez ohledu na charakter platformy.
Vydání Zen 6 pro desktop a mobilní procesory se očekává postupně v prvním pololetí roku 2027, v letošním roce se na trh dostanou pravděpodobně jen profesionální (serverové) modely postavené na 2nm 12jádrových a 32jádrových čipletech. Vydání pro desktop se očekává v kontextu lednového CES, ale v jakém pořadí přesně novinky půjdou na trh, zatím není známo.