3 min

Vyhoďte stará prkénka. Češi neví, že po 2 letech obsahují víc bakterií než záchod

Sdílet

Dennívýzva

Zdroj: Bruneta v kuchyni

Internetem koluje strašák, že obyčejné prkénko na krájení hostí víc bakterií než záchodové prkénko. Zní to děsivě a člověk dostane chuť vyklidit celý kuchyňský šuplík. Skutečnost je o poznání klidnější, jedno na tom ale sedí. Staré, zaryté prkénko opravdu může být v kuchyni tím nejšpinavějším místem. Kdy ho vyhodit a proč na dřevo nesahat tak rychle, jak si možná myslíte?

Co je pravdy na srovnání se záchodem

Okřídlené tvrzení o víc bakteriích než na záchodě vychází ze starších amerických měření a od té doby žije vlastním životem. Když si ale server Vitalia nechal v nezávislé laboratoři otestovat pět běžně používaných prkének z české domácnosti, žádná hrůza se nekonala. Salmonela vyšla na všech vzorcích negativní a jen jediné prkénko mělo vyšší celkový počet mikroorganismů.

Srovnání se záchodem tak berte s velkou rezervou. Záchodové prkénko se navíc pravidelně drhne dezinfekcí, kdežto to kuchyňské leckdo jen opláchne vodou. A právě tady začíná skutečný problém.

Přečtěte si také: Ani teflon, ani litina. Češi v roce 2026 pořizují 1 pánev za 1 490 Kč, kterou skoro nelze poškodit

Hluboké rýhy jsou jasný signál k výměně

Nože časem vyryjí do povrchu drobné zářezy a právě ty dělají potíže. Usazují se v nich zbytky jídla, tuk i vlhkost a běžné umytí je nevyplaví. Bakterie typu Listeria monocytogenes v takových rýhách přežijí klidně několik dní, i když prkénko vypadá čistě.

Kalendář je tu jen pomocné vodítko. Plastová prkénka je rozumné obměnit zhruba po roce nebo dvou, dřevěná vydrží i několik let. Rozhoduje ale stav povrchu. Jakmile má prkénko hluboké vrypy, mastný film nebo zápach, který nejde vymýt, je čas ho poslat do koše.

Proč staré dřevo bakteriím nesvědčí

Spousta lidí věří, že porézní dřevo musí být špinavější než hladký plast. Výzkumy ukazují pravý opak. Dřevo obsahuje přírodní taniny a polyfenoly, které na mikroby působí jako jed.

Přečtěte si také: Pokud používáte plastovou obracečku na pánvi, hrozí 1 reakce s teflonem. 7 z 10 Čechů to dělá denně

Dřevěné prkénko obsahuje přírodní taniny, které mikrobům škodí a zvyšují tak hygienickou laťku oproti plastu. Ilustrační foto. Zdroj: cottonbro studio / Pexels.

Klasický laboratorní pokus pustil na dřevěné i plastové prkénko salmonelu, listerii i bakterii E. coli. Ze dřeva bakterie zmizely během pár minut, na plastu jich většina přežívala dál. Mikrobi, kteří se dostanou do pórů dřeva, navíc rychle hynou. U poškrábaného plastu to chodí obráceně, vlhkost i bakterie se drží v rýhách.

Věda zatím nemá jasno. Některé studie našly víc bakterií na dřevě, jiné na ojetém plastu. Co rozhoduje pokaždé, je údržba.

Plast navíc pouští do jídla mikročástice

Druhý důvod, proč se Češi vracejí ke dřevu, souvisí s mikroplasty. Každý řez nožem odře z plastového povrchu nepatrné částečky, které ulpí na potravině a doputují do těla. Podle studie z časopisu Environmental Science & Technology jich člověk kvůli plastovému prkénku spolyká až kolem 50 gramů ročně.

Přečtěte si také: Plechový hrníček s puntíky po dědovi je víc než vzpomínka. Za 1 typ z roku 1962 dá sběratel klidně i 4 500 Kč

Tvrdší zelenina uvolní víc částic než měkké suroviny. Vědci zatím nedokážou říct, jak moc nám to škodí, řada lidí proto raději sahá po dřevě nebo skle.

Pár minut péče a prkénko vydrží roky

Aby vám prkénko sloužilo dlouho a zůstalo hygienické, dodržujte pár jednoduchých zásad:

po každém krájení ho omyjte horkou vodou se saponátem a kartáčkem,
pořádně ho usušte a nechte stát nastojato, ať oschne, protože mokré prkénko nacpané v šuplíku je pro bakterie ráj,
nedávejte dřevo do myčky ani na dlouhé máčení, jinak popraská a zkroutí se,
jednou za měsíc mu prospěje vetření trochou potravinářského oleje,
na občasnou dezinfekci dobře poslouží roztok octa s vodou, jedlá soda nebo citron,
pokud doma krájíte syrové maso, vyhraďte mu vlastní prkénko, ať šťáva neskončí na zelenině do salátu.

Přečtěte si také: Tahle 1 omáčka chutná po celé Evropě. V Česku ji vaří 1 z 50 hospodyň a stojí 65 Kč na 4 porce

Mikrobiolog Vladimír Špelina ze Státního zdravotního ústavu připomíná, že bakterie se na prkénku neobjeví samy od sebe. „Dostávají se na tyto povrchy z kontaminovaných, téměř vždy syrových potravin,” uvedl pro server Vitalia. Čistá surovina a suché prkénko proto zaberou víc než panika z čísel o záchodě.

Zdroje: https://www.kupi.cz/magazin/clanek/39237-kuchynska-prkenka-bakterie, https://zeptejsevedce.cz/dotazy-a-odpovedi/jsou-plastova-kuchynska-prkenka-hygienictejsi-nez-drevena/, https://www.tiscali.cz/klasicka-plastova-prkenka-mizi-cesi-sahli-po-1-materialu-za-400-kc-ktery-odpuzuje-bakterie-667753, https://www.apetitonline.cz/tipy-triky/pece-drevne-prkenko-hygiena-lazen, https://www.vitalia.cz/clanky/prkynka-plna-bakterii-pomluvy-nebo-realita/

Reklama

Další články z Bruneta v kuchyni

Tento článek byl publikován ze zdrojů Bruneta v kuchyni

Web nabízí autentický pohled na mateřství, rodinu, vztahy i každodenní radosti a chaos, které k životu s dětmi patří. Najdete tu články o výchově, zdraví, jídle, domácnosti i o chvílích, kdy je potřeba na chvíli vypnout a zasmát se. Styl psaní je osobní, otevřený a blízký – bez přetvářky a...

Vyhoďte stará prkénka. Češi neví, že po 2 letech obsahují víc bakterií než záchod

Další rána pro Leoše Mareše. Jeho krásná asistentka byla nalezena mrtvá

Co víme o tragické plavbě Čechů. Srážka s větším plavidlem, jeden je stále nezvěstný

Čech bude pilotem kosmické lodi. Málokdo ví, jaký unikátní výzkum ho tam čeká

Budoucí tchyně nám zkazila svatbu. Ztropila strašnou scénu kvůli knedlíčkům v polévce

(Nejen) díky Edenu je královnou české hudební scény: Důvody, proč milujeme Ewu Farnou