Pamatujete si na ni?
Ještě před dvaceti lety jste ji mohli potkat téměř všude. Sytá oranžová, meruňková nebo lososová na stěnách, k tomu borovicový nábytek, teplé žluté světlo a nejlépe ještě několik dalších odstínů stejné barevné rodiny.Tehdy to působilo moderně a útulně.
Dnes už taková ložnice často připomíná spíš katalog z roku 2002. A pokud má místnost sloužit především ke spánku, výrazná oranžová není zrovna barvou, kterou bychom volili jako první. Ne proto, že by věda dokázala, že oranžová zeď automaticky připraví člověka o hodinu spánku. Tak jednoduché to není. Barva ale může ovlivnit, jak prostor vnímáme, a v ložnici je právě pocit klidu důležitější než jinde v bytě.
Barva vám spánek přímo neukradne
Kolem barev ložnic vzniklo překvapivě mnoho tvrzení, která znějí vědecky, ale při bližším pohledu už tak přesvědčivá nejsou. Často se například tvrdí, že některé barvy zvyšují tep, jiné snižují krevní tlak a další přímo ovlivňují tvorbu melatoninu. Poslední tvrzení je potřeba brát s velkou rezervou.
Melatonin, hormon důležitý pro načasování spánku, je především součástí našeho cirkadiánního systému. Jeho tvorbu výrazně ovlivňuje světlo dopadající na sítnici. Proto je večer problémem především jasné osvětlení, obrazovky telefonů nebo počítačů a další zdroje světla.
Modrá zeď ale není totéž co modré světlo z displeje.
Pokud tedy někde narazíte na tvrzení, že stačí vymalovat ložnici určitou barvou a tělo začne vyrábět více melatoninu, berte ho s rezervou. Přesto barvy nejsou úplně bez významu
Barvy ovlivňují naši psychologickou reakci na prostor. Výrazné odstíny mohou působit energicky, teplé barvy mohou vytvářet pocit tepla a útulnosti, zatímco tlumené odstíny bývají vnímány jako klidnější.
A právě proto může být problémem sytá oranžová nebo meruňková. Ne proto, že by náš mozek dostal příkaz „nespi“, ale proto, že taková místnost může být vizuálně mnohem aktivnější než pokoj v tlumených neutrálních nebo přírodních odstínech.
Pokud navíc přidáte výrazné povlečení, těžké závěsy, několik dekorací, teplé osvětlení a tmavý nábytek, může se z ložnice stát místnost, která působí spíš nabitě než odpočinkově. A před spaním přitom chceme přesný opak.
Travelodge vyhlásil svého vítěze
Jedním z nejčastěji citovaných průzkumů na toto téma je studie britského hotelového řetězce Travelodge. Společnost před lety zjišťovala, jak dlouho podle vlastního vyjádření spí lidé v ložnicích různých barev. Výsledky tehdy vzbudily značnou pozornost.
Nejlépe dopadla modrá, u níž lidé uváděli průměrně 7 hodin a 52 minut spánku. Následovala žlutá s 7 hodinami a 40 minutami a zelená se 7 hodinami a 36 minutami. Na opačném konci žebříčku se objevila fialová s 5 hodinami a 56 minutami, následovaná hnědou a šedou.
Jenže pozor. Nešlo o kontrolovaný vědecký experiment. Z průzkumu proto nemůžeme vyvodit, že člověk, který si vymaloval ložnici fialově, začne kvůli tomu spát o téměř dvě hodiny méně než člověk s modrými stěnami. Mohly působit další faktory a samotná barva nemusela být příčinou rozdílu.
Přesto je výsledek zajímavý. Ukazuje totiž, že lidé vnímají prostředí ložnice různě a že pocit, který v ní máme, může být důležitou součástí večerního rituálu.
Proč se tedy zbavit právě meruňkové?
Pokud bychom měli vyhlásit jednu barvu za nejhoršího kandidáta do české ložnice, sytá meruňková by si svůj titul zasloužila hlavně z estetického a psychologického hlediska. Je výrazná, teplá a poměrně dominantní. V malé místnosti může být její působení ještě silnější. A právě proto je rozdíl mezi starou meruňkovou ložnicí a dnešními oblíbenými tlumenými odstíny tak výrazný.
Šalvějová zelená, zaprášená modrá, šedozelená, lomená bílá nebo velmi jemné béžové odstíny neupoutávají tolik pozornosti. Místnost díky nim může působit vzdušněji a klidněji.
To ovšem neznamená, že šalvějová zelená léčí nespavost. Pokud v ní ale máte příjemný pocit a ložnice vás po zhasnutí světel nijak neruší, může být jednoduše lepším prostředím pro odpočinek.
A co ta slavná modrá? Tady přichází trochu paradox. Modrá se často doporučuje do ložnic a Travelodge ji ve svém průzkumu označil za barvu spojenou s nejdelším spánkem. Jenže večer nechceme v místnosti modré světlo. To je právě důvod, proč je důležité rozlišovat mezi barvou předmětu a světlem, které do očí skutečně dopadá. Tmavě modrá stěna osvětlená tlumenou lampou je úplně jiná situace než jasná modrá obrazovka telefonu několik centimetrů od obličeje.
Takže pokud jste si právě vzpomněli, že máte modrou ložnici a zároveň před spaním hodinu scrollujete na telefonu, není potřeba přemalovávat stěny.
Největší nepřítel může být úplně jinde
A tím se dostáváme k nejdůležitější části celého příběhu. Neexistuje jedna kouzelná barva, která vám zajistí osm hodin spánku. Stejně tak neexistuje odstín, který by každému člověku spánek spolehlivě ukradl. Pokud ale chcete ložnici skutečně přizpůsobit odpočinku, dává smysl odstranit z ní zbytečnou vizuální i světelnou stimulaci.
Tlumené barvy mohou být příjemnější než výrazné odstíny. Méně dekorací může působit klidněji. A večer je mnohem důležitější dostatek tmy než to, zda máte stěnu modrou, zelenou nebo meruňkovou. Takže jestli máte doma onu pověstnou meruňkovou ložnici z roku 2002, není důvod propadat panice.
Ale pokud se vám už dávno nelíbí, možná nastal správný čas ji přemalovat. Ne proto, že by vám věda spočítala, kolik minut spánku vám ukradla. Prostě proto, že ložnice má být poslední místností dne, která vás uklidní – ne první, která vás po otevření dveří znovu probere.
Zdroje článku: houzz.com, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, sleepfoundation.org, nespechej.cz
Autor článku: Anna Marková