2 min

V roce 2015 bylo objeveno Bílé město opičího boha v Hondurasu. Senzační odhalení pradávné historie

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Badatelé se po celá staletí snažili odhalit polohu ztraceného Bílého města opičího boha v hlubinách amazonského deštného pralesa. Teprve nedávno však byly učiněny prvotní objevy, které pomůžou vědcům lépe pochopit, za jakým účelem toto sídlo vzniklo.

V roce 2015 bylo objeveno Bílé město opičího boha v Hondurasu. Senzační odhalení pradávné historie

Zdroj: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Historie Bílého města

La Ciudad Blanca je jiný název pro Bílé město opičího boha. Jméno tomuto místu dali španělští objevitelé, a to na základě legend vyprávějících příběh o bájném sídle postaveném z bílých kamenů. Slavný conquistador Hernán Cortés údajně řekl, že sám příběhům věří. Jeho snahy o nalezení bájného chrámu však skončily neúspěchem. Cortése totiž hnala zejména vidina zlatého dolu, který se měl ve městě nacházet. Toto místo tak bylo často přezdíváno také jako El Dorado. Od snah Španělů město najít však již příliš dochovaných zmínek o jeho hledání nemáme.

Video k článku ZDE

V průběhu minulého století se objevilo několik útržkovitých zpráv od cestovatelů, kteří údajně Bílé město opičího boha našli, důkazy však stále chyběly. Teprve v 90. letech 20. století napsal jeden z autorů a archeologů nejen knihu o ztraceném městě, ale i o jeho poloze. V roce 2000 byla k nalezení těchto ruin použita moderní technologie, a město se tak dostalo do hledáčku mnoha dobrodruhů.

Ztracené opičí město již není ztracené

National Geographic v březnu 2015 publikoval článek, který vyprávěl o objevech týmu, který se vydal do honduraského deštného pralesa. Na základě těchto nálezů pak později vznikl i dokument popisující výpravu do hlubin Amazonie a o nálezech vědců. Závěry ukázaly, že džungle toho možná ukrývá víc, než se na první pohled může zdát.

Po vybudování základního tábora začal tým specialistů prozkoumávat okolní džungli, přičemž poměrně rychle začal nacházet indicie, které odkazují k bájnému městu. Mezi stromy se nacházely nejrůznější artefakty a pozůstatky civilizace, která zde před staletími žila.

Specialisté začali zjišťovat, že jejich nálezy se do jisté míry shodují s nálezy ze Střední Ameriky. Pozoruhodné však například bylo, že byly nalezeny také kovové přilby, přestože Inkové, Aztékové, Mayové ani Toltékové kovové zbroje nepoužívali. Pravděpodobně se tak jednalo o oddělenou civilizaci, která se vyvíjela nezávisle na ostatních. Je však možné, že její původ zůstane i nadále záhadou.

Americký cestovatel Theodore Morde sedí u svého stolu v honduraském deštném pralese při průzkumu Mosquitie v roce 1940 | Zdroj: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Důkazy o městě postupně mizí

Původní článek z roku 2015 se nevěnoval přílišným detailům, postupně však výprava odkrývala další tajemství. Začaly se objevovat zprávy o nemoci , která požírá lidské maso a kvůli které dva členové týmu málem přišli v nemocnici o život. Vědci také trpěli kvůli bodavému hmyzu, který jim mnohdy způsobil mokvavé rány.

Ani po tolika letech od objevu města se příliš mnoho nových důkazů neobjevilo. Je snad Bílé město chráněno prastarou magií? Skutečností zůstává, že džungle postupem času ničí všechny důkazy, a my se tak možná o této záhadné lokalitě nestihneme dozvědět více, než budou bájné bílé kameny navráceny Amazonii zpět. Po zkušenostech poslední výpravy pak je otázka, zdali se do této oblasti ještě někdy nějaká velká expedice vůbec odváží.

V roce 2015 bylo objeveno Bílé město opičího boha v Hondurasu. Senzační odhalení pradávné historie

Dívka postřelená při okupaci získala po 50 letech identitu. Hledá se druhý muž z fotografie. Neznáte ho?

Ohlédnutí za unikátním festivalem: Vystupovat tady je pocta, musí přijít pozvání, říká účinkující

Starala se o Artura jako o vlastního. Dnes ji syn Ivety Bartošové nechce ve svém životě

Oteklý obličej Josefa Maršálka vyděsil fanoušky. Za všechno mohla jedna nešťastnice

Co se šeptalo v hospodách během normalizace. Vtipy o Husákovi, Brežněvovi i prázdných obchodech