Letošní léto houbaře nešetřilo. Týdny sucha a veder nechaly lesní půdu vyprahlou a košíky prázdné. Po vydatných deštích z posledních dnů se ale předpověď obrací a mapa Českého hydrometeorologického ústavu se místo červené barvy začíná zelenat. Zelená ovšem nesvítí všude stejně, takže než popadnete košík, vyplatí se vědět, kam vyrazit.
Nejzelenější místa leží v horách a podhůří Největší naději mají letos houbaři ve vyšších polohách. Model totiž nepočítá jen spadlé srážky, ale koriguje je teplotami posledního týdne, a v chladnějších horách se voda z půdy odpařuje pomaleji. Sytě zelenou barvu, tedy velmi vysokou pravděpodobnost růstu, ukazuje mapa na konci srpna hlavně v pohraničních horách. Patří mezi ně Šumava, Krkonoše, Krušné i Lužické hory, Orlické hory a Hrubý Jeseník.
Nejlepší podmínky pro růst hub panují v pohraničních horách, kde se voda z půdy odpařuje pomaleji než v nížinách. Ilustrační foto. Zdroj: Magnific. Slušné podmínky panují i v nižších polohách pod těmito hřebeny. Zelená se rozlévá do středních Čech v pásu mezi Poděbrady, Kolínem a Benešovem, do podhůří Krkonoš a Jizerských hor i na Jesenicko a do severní části Olomouckého kraje. Vydatné srážky, místy 60 až 90 mm, spadly hlavně v Čechách. Na Moravu a do Slezska jich dorazilo méně, dobré podmínky tam proto zůstávají hlavně na severu, v Hrubém Jeseníku a na Jesenicku. Nejhůř dopadly jižní Morava, Plzeňsko a sever středních Čech, kde zůstává pravděpodobnost nízká.
Přečtěte si také: Češi vůbec neví, že praní prádla na 40 °C ničí oblečení a spotřebuje více elektřiny. Opakují chybu pořád dokola
Šance na růst hub podle jednotlivých oblastí přehledně shrnuje následující tabulka:
Šance na růst hub Oblasti Velmi vysoká (sytě zelená) Šumava, Krkonoše, Krušné i Lužické hory, Orlické hory, Hrubý Jeseník Slušná (zelená, nižší polohy) střední Čechy mezi Poděbrady, Kolínem a Benešovem, podhůří Krkonoš a Jizerských hor, Jesenicko, sever Olomouckého kraje Nízká jižní Morava, Plzeňsko, sever středních Čech
Co houbařská mapa od meteorologů vlastně měří Za předpovědí růstu hub stojí obyčejný meteorologický model. Hydrometeorologický ústav ho aktualizuje každý den a připravuje ve spolupráci s Českou mykologickou společností. Každá barva na mapě odpovídá jiné šanci na úlovek. Červená a oranžová znamenají, že do lesa nemá cenu vyrážet, žlutá průměrnou naději a světlejší i sytější zelená tu nejlepší vyhlídku.
Přečtěte si také: Byl vyhlášen nejošklivější pes na světě pro rok 2026. Je to mopsice Jinny Lu
Model stojí na dvou číslech: kolik srážek za uplynulý měsíc nasáklo do půdy a jaké teploty tu panovaly v posledním týdnu. Počítá i s tím, že v horkých měsících se voda z půdy rychleji odpařuje, a přidává korekci podle ročního období, kdy hub přirozeně roste víc nebo míň. Jedno je ale dobré mít na paměti. Mapa hodnotí pouze vhodnost podmínek. Jestli na konkrétním místě houby opravdu vyrostly, z ní nevyčtete.
První houby přijdou se zpožděním a nebudou to hřiby Kdo vyrazí do lesa hned po prvním dešti, nejspíš se vrátí s prázdnou. Houby reagují na vláhu pomalu a plodnice se objevují zhruba týden až deset dní poté, co pořádně zaprší, a to jen za teplého počasí bez úmorných veder. Nejlépe se jim daří mezi 15 až 25 stupni, teploty nad 30 stupňů jim vadí.
Jako první navíc vyrostou jiné druhy, než po kterých houbaři touží nejvíc. „Mohly by se objevit žampiony, případně třeba bedly, špičky nebo pýchavky,“ uvedl pro Aktuálně.cz mykolog Jan Borovička z České mykologické společnosti. Tyto houby si vystačí s organickou hmotou v půdě a na déšť reagují nejrychleji. Právě u nich ale platí zvýšená opatrnost. Podle České mykologické společnosti bývá muchomůrka zelená nejčastěji zaměňována za jedlé bedly, její bílá forma za žampiony a mladé kulovité plodnice jedovatých muchomůrek za pýchavky, které je proto potřeba vždy rozříznout. Špičky navíc rostou v trávě vedle jedovatých strmělek. Do košíku patří jen houba, kterou sběrač bezpečně pozná. Hřibovité druhy, které žijí v symbióze se stromy, se rozbíhají později, hlavně když znovu zaprší. Meteorologickou mapu proto stojí za to doplnit čerstvými hlášeními samotných houbařů na komunitních serverech, kde sběrači kraj po kraji hlásí své nálezy.
Přečtěte si také: Křídová tabule – nejen do školy
Oteplování houbám nepřeje, přesto Češi nasbírají tuny Houbaření má v Česku hluboké kořeny a dokládají to i čísla. Podle šetření ministerstva zemědělství, které vyhodnotila Fakulta lesnická a dřevařská ČZU, nasbírali Češi za rok 2025 přes 20 tisíc tun hub. V přepočtu to dělá necelé dva kilogramy na hlavu, a to i u lidí, kteří do lesa nikdy nevyrazí.
Do budoucna to ale nemusí zůstat tak štědré. Meteorologové varují, že s postupujícím oteplováním se z rozehřáté půdy vypaří víc vody a na houby jí zbývá čím dál méně. Právě u mykorhizních hub napojených na stromy, mezi které patří i ty hřibovité, se proto dá čekat, že jich bude postupně ubývat. Letošní sezona ovšem ještě zdaleka není ztracená. Pokud srážky vydrží, může konec srpna odstartovat novou houbařskou vlnu. Na výpravu se hodí pevné boty, ostrý nůž a raději proutěný než igelitový košík. V igelitové tašce se totiž houby zapařují, rozbíhá se v nich rozklad a i jedlý druh se tak může stát zdraví nebezpečným. Zapařené houby patří do koše.
Zdroje: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/houby-mapa-kde-rostou-srpen-2026/r~aaa29a2ad60a80c3270a80a0be27b669/, https://www.toprecepty.cz/clanky/11924-kde-rostou-houby-na-konci-srpna-2026/, https://www.chmi.cz/namerena-data/pravdepodobnost-rustu-hub, https://globe24.cz/domov/kde-rostou-houby-aktualne-meteorologove-zverejnila-mista-kam-vyrazit.xfcb9eht, https://www.myko.cz/houby/jedovate-houby/, https://mze.gov.cz/public/portal/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/sber-lesnich-plodu-2025-primat-si-udrzely-houby-boruvky-a-maliny-skoncily-na-druhem-a-tretim-miste, https://www.kupi.cz/magazin/clanek/47739-mapa-pravdepodobnosti-rustu-hub-srpen-2026