2 min

Tak detailně jsme Slunce ještě neviděli. Nové snímky přinesly průlomový objev

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Slunce astronomové zkoumají už staletí, přesto jeho atmosféra stále skrývá řadu tajemství. Nyní vědci poprvé zachytili jev, který by mohl objasnit, jak vznikají sluneční erupce. Podívejte se na pozorování mezinárodního týmu pomocí jednoho z nejpokročilejších slunečních teleskopů světa.

Snímek povrchu Slunce (fotosféry) s dosud nejvyšším rozlišením, který kdy byl pořízen. Byl zachycen slunečním teleskopem Inouye při vlnové délce 416 nanometrů.

Zdroj: Karlovarská Drbna | Zprávy z Karlových Varů a kraje

Objev se podařil díky datům z teleskopu Daniela K. Inouyeho, který provozuje americká Národní sluneční observatoř (National Solar Observatory, NSO). Přístroj s hlavním zrcadlem o průměru čtyř metrů dokáže sledovat povrch Slunce s dosud nevídaným rozlišením. Právě díky tomu vědci poprvé odhalili drobné vírové útvary na povrchu, které byly dosud předpovídány hlavně teorií.

„Abychom pochopili dynamické kosmické počasí, které ovlivňuje Zemi, musíme vidět i drobné procesy, které ho pohánějí. Po celá desetiletí zůstávalo zachycení těchto vírů v tak malém měřítku mimo naše možnosti,“ uvedla Jacqueline Keane, programová ředitelka z NSO.

Tyto miniaturní „sluneční víry“ vznikají na hranicích oblastí se silným magnetickým polem a představují první jednoznačný důkaz takzvané Kelvinovy–Helmholtzovy nestability, kterou vidíme na povrchu Slunce.

Malé víry mohou spouštět velké události

Kelvinova–Helmholtzova nestabilita není nový jev. Poprvé ji popsali fyzikové Lord Kelvin a Hermann von Helmholtz už v 19. století. Vzniká tam, kde se dvě vrstvy plynu nebo kapaliny pohybují rozdílnou rychlostí. Na jejich rozhraní se začnou tvořit vlny a postupně i víry.

U Slunce nebylo jejich zachycení dlouho možné, jelikož jsou mimořádně malé a rychle se mění. Nová pozorování však ukázala, že se na slunečním povrchu objevují desítky těchto vírových útvarů. Vědci je našli především na okrajích magnetických oblastí, kde se neustále pohybuje a promíchává horké plazma.

Útvary mohou hrát důležitou roli v tom, jak Slunce uvolňuje obrovské množství energie. Vědci se domnívají, že podobné pohyby plazmatu mohou postupně zamotávat magnetické pole Slunce. To se dostává do napjatého stavu a ukládá se v něm energie. Jakmile je napětí příliš velké, magnetické siločáry se mohou náhle přeskupit a uvolnit nahromaděnou energii.

Sluneční teleskop, který na havajském ostrově Maui vybudovala a provozuje Národní sluneční observatoř.

Právě tento mechanismus může přispívat ke vzniku erupcí, při kterých Slunce vyvrhne do vesmíru miliardy tun horkého plazmatu. Tyto události pak ovlivňují takzvané kosmické počasí a mohou narušit fungování družic, navigace GPS, rádiového spojení nebo elektrických sítí na Zemi.

Objev může pomoci také při řešení jedné z největších záhad sluneční fyziky. Vnější atmosféra Slunce, tedy koróna, má teplotu přesahující milion stupňů Celsia, přestože samotný povrch Slunce je mnohem chladnější. „Kelvinova–Helmholtzova nestabilita je pravděpodobně jedním z mechanismů, které přispívají k ohřívání vnější atmosféry Slunce, a může být součástí řešení dlouhodobé záhady, proč mají hvězdy korónu s teplotou kolem milionu stupňů Kelvina,“ doplnil Thomas Rimmele, hlavní technolog z NSO.

Počítačové modely potvrdily skutečnost

Samotné snímky ze slunečního teleskopu by ale nestačily. Výzkumníci proto porovnali pozorování s detailními počítačovými simulacemi sluneční atmosféry vytvořenými pomocí fyzikálních modelů. Výsledek vědce překvapil svou přesností. Vírové struktury se objevily jak na skutečných záběrech, tak v počítačových modelech.

Výzkumný tým nyní plánuje využít algoritmy, které budou schopné v obrovském množství dat vyhledávat další podobné struktury. Vědci tak chtějí zjistit, jak často víry vznikají, kolik energie dokážou přenášet a jak velkou roli skutečně hrají při vzniku sluneční aktivity.

Reklama

Další články z Karlovarská Drbna

Muž měl okrást svou babičku a ujet policii. Skončil ve vazbě

Kvalita vody v koupalištích v Karlovarském kraji se zhoršuje

Voda v některých koupalištích v Karlovarském kraji se zhoršuje. V tomto týdnu hygienici kontrolovaly vodní...

Požár pole u Vysoké zasáhl hektar plochy, hasiči bránili šíření do lesa

Požár pole poblíž Vysoké, místní části Dalovic na Karlovarsku, zaměstnal ve středu večer sedm jednotek...

O převodu letiště v Karlových Varech se rozhodne na podzim

O převodu Letiště Karlovy Vary z kraje na stát by měli zastupitelé i vláda rozhodovat zřejmě na podzim....

Cyklista spadl v Karlových Varech do řeky. Policisté mu poskytli první pomoc

Nepříjemná nehoda zaměstnala v úterý odpoledne složky integrovaného záchranného systému v centru Karlových...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Karlovarská Drbna

Karlovarský kraj má svá specifika – a Karlovarská Drbna o nich píše jazykem, který je srozumitelný, živý a věcný. Nejen lázně a festivaly, ale i každodenní realita místních – od uzavírek, rozhodnutí radnice, přes problémy s infrastrukturou až po regionální příběhy, které by jinak zůstaly...

Tak detailně jsme Slunce ještě neviděli. Nové snímky přinesly průlomový objev

Plivou a močí nám do jídla, naříkají Rusové. Musel se vyjádřit i premiér

Fotoaparát z roku 1954 přežil digitální revoluci. Analog se vrací ve světě dokonale hladkých fotek

Kolik si v Česku vydělá opravář výtahů? Jeho měsíšní plat vám vůbec nebude dávat smysl

20 nejčastějších PINů odemkne čtvrtinu všech telefonů. Koukněte, jestli je v seznamu i ten váš, a okamžitě ho změňte

„Spatříš-li mne, plač.“ Hladové kameny u Děčína jsou kronikou katastrof vytesanou do dna řek