3 min

Šumavu lidé znají hlavně kvůli jezerům, ale lesem vede kanál, který přelstil evropské rozvodí

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Na Šumavě se skrývá vodní dílo, které koncem 18. století převedlo vodu z povodí Vltavy do povodí Dunaje, bez čerpadel, bez zdymadel, jen gravitací.

Šumavu lidé znají hlavně kvůli jezerům, ale lesem vede kanál, který přelstil evropské rozvodí

Zdroj: Foto: Pudelek - licence CC BY-SA 3.0

Obsah článku

Schwarzenberský plavební kanál nemá vyhlídkovou plošinu nad hladinou ani fotogenický odraz smrků ve vodě. Je to úzký příkop v lese, lemovaný mechem a kameny. Přesto jde o jednu z nejpozoruhodnějších technických staveb v Česku, národní kulturní památku, která v horském terénu dokázala něco, o čem se staletí jen mluvilo: propojit dvě velká evropská povodí. Myšlenka spojit Vltavu s Dunajem se v českých pramenech objevuje už za Karla IV. Realizace přišla o čtyři sta let později, když prudce vzrostla cena dřeva a schwarzenberské panství potřebovalo dostat šumavské kmeny do Vídně.

Inženýr, který začal zkouškou u Růžového vrchu

Josef Rosenauer, knížecí inženýr, nevsadil na jeden velký překop. V roce 1789 nejprve u Růžového vrchu zkušebně propojil potok Ježovou v povodí Vltavy se Světelským potokem v povodí Dunaje. Když voda skutečně přetekla přes rozvodní čáru, měl důkaz, že gravitační převod funguje. Teprve pak se rozjela stavba hlavního kanálu, na níž ručně a bez strojů pracovalo více než tisíc dělníků.

Klíčem nebyl žádný zázračný patent, ale precizní geodézie a hydraulika. Kanál má průměrný spád pouhých 0,2 %. Napájí ho 27 přítoků. Vodu dodávají Plešné jezero, které se už v roce 1791 proměnilo v regulační nádrž, a soustava dalších nádržek a stavidel. Dřevo se plavilo po vodě, která po překročení rozvodí odtékala k Dunaji místo k Severnímu moři. Žádná pumpa, žádný motor, jen přesně spočítaný sklon a dostatek vody ve správný čas.

Proč nejde o „jediný kanál přes rozvodí v Evropě“

Občas se o Schwarzenberském kanálu píše jako o světovém unikátu. Tak jednoduché to není. Historický Ludwigův kanál v Bavorsku propojil Dunaj s Rýnem pomocí stovky zdymadel už v roce 1846 a dnešní kanál Mohan–Dunaj dělá totéž v moderním měřítku. Oba překonávají hlavní evropské rozvodí.

Schwarzenberský kanál je ale jiný typ díla. Není to lodní průplav s masivní infrastrukturou. Je to horský plavební kanál na dříví, který funguje čistě gravitačně v terénu, kde se nadmořská výška pohybuje kolem tisíce metrů. Podle nás právě v tom spočívá jeho skutečná výjimečnost, v kombinaci horského prostředí, gravitačního řešení a hospodářského účelu zásobovat palivem vzdálenou metropoli. Oficiální české zdroje ho oprávněně označují za jediný úspěšně realizovaný projekt vodního propojení povodí Vltavy a Dunaje.

Proč ho turisté objevují tak pomalu

Ledovcová jezera mají vyhlídky, modrou hladinu a silnou značku. Černé jezero, Čertovo jezero, Plešné jezero, to jsou ikony, které se vejdou na pohlednici. Kanál je liniová stavba rozprostřená na desítky kilometrů lesem. Nemá jeden ikonický bod.

K tomu přistupuje historie. Celá oblast kolem kanálu ležela v hraničním pásmu a turistům se naplno otevřela až po roce 1990. Jak připomíná oficiální přeshraniční web kanálu, dílo „dlouho existovalo v tajnosti“. Zatímco jezera měla desetiletí na to stát se symbolem Šumavy, kanál dohání ztracený čas teprve třicet let.

Přitom trasa nabízí víc, než se zdá na první pohled: tunel u osady Jelení dlouhý 419 metrů, Rosenauerovu kapličku, akvadukt u Rossbachu, nádrž Říjiště, spáditý úsek pod Morau i původní sáhové kameny, jimiž se kdysi měřilo splavené dřevo.

Jak se tam dostat v sezoně 2026

Nejpřístupnější nástupní místo je u Jeleních Vrchů, kde se parkoviště nachází přímo před dolním portálem tunelu. Z Nové Pece vede ke kanálu devět kilometrů dlouhá zeleně značená cesta po rovinatém štěrkopískovém povrchu vhodném i pro kola. Další oblíbený bod je Rosenauerův pomník u Nového Údolí.

Důležité omezení pro letošek: NP Šumava uvádí uzavírku lesní cesty podél kanálu v úseku Rosenauerův pomník – Oslí cesta, a to od 1. června do 31. října 2026 kvůli opravám. Kdo chce vidět celou trasu, měl by plánovat cestu od Jeleních Vrchů směrem k Nové Peci.

Obec Nová Pec navíc v kalendáři pro sezonu 2026 uvádí ukázky plavení dřeva v termínech od 2. května do 5. září, což je jeden z mála způsobů, jak si představit, jak kanál skutečně fungoval, když jím po vodě sjížděly tisíce kmenů směrem k Vídni.

Poslední hospodářský plavební příkaz byl vydán 20. března 1961. Dřevo už kanálem nepluje. Ale voda v něm stále teče tím směrem, který jí před dvěma sty třiceti lety určil inženýr s nivelačním přístrojem a tužkou.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Tereza Říha

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Jemný písek a průzračná voda. Tato pláž byla označena za nejkrásnější na světě

Libyjské město má druhé ulice na střechách. Po staletí je využívaly především místní ženy

Libyjská oáza Ghadámis fungovala jako město se dvěma patry pohybu, a UNESCO letos rozhodlo, že už není v...

Pražané míří na Vyšehrad, ale kousek dál je čeká unikátní skalní kronika silurského a devonského moře

Přímo v Praze, mezi Zlíchovem a Malou Chuchlí, se táhne skalní defilé, v němž je zakonzervován čtyři sta...

Dvoumetrový balvan na Petrovicku stojí na překvapivě malé ploše už tisíce let. Stačí ale málo a bude po něm

U Milevska leží balvan, který stojí na malé ploše jako trik. Vytvarovalo ho zvětrávání.

Sjezdovka z dob socialismu v kurzu: Staré retro lyže z půdy dnes prodáte i za několik tisíc

Zimní sezóna na horách je pro mnohé synonymem pro nejmodernější carvingové speciálky, helmy s bluetooth a...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Šumavu lidé znají hlavně kvůli jezerům, ale lesem vede kanál, který přelstil evropské rozvodí

Sklep v Praze za 2,5 milionu? Podívejte se, co si za stejnou cenu můžete koupit u moře

Rusy dostal do děsivé ohnivé pasti. Ukrajina na frontě nasazuje roboty zabijáky

Plíce nechtěly naskočit, kameny létaly co 20 minut. Češi popsali úprk z Nanga Parbat

„Když máš v hospodě orchestrion...“ Místo z Chalupářů existuje na Vysočině a pivo tu stojí 30 korun

Sověti před 100 lety vymysleli vlak budoucnosti. Futuristický stroj měl jezdit 300 km/h, nakonec zmizel v archivech