Do stranických think-tanků přitékají ročně miliony korun ze státního rozpočtu. Parlamentním stranám mají poskytnout odbornou podporu, ne vždy je však jasné, za co think-tanky peníze skutečně utrácejí. Vyniká v tom Institut SPD, který do svého čela nově postavil 24letou komunální političku bez větších zkušeností Dianu Chodžajanovou. Nový impuls chce svému think-tanku dát i ODS, která ho nově přejmenovala na „Institut 17“.
Diana Chodžajanová v hnutí SPD Tomia Okamury pomalu ale jistě stoupá po kariérních schodech. Už čtyři roky je zastupitelkou městské části Brno-střed, nedávno se stala předsedkyní mládeže SPD a – jak ukazují čerstvé zápisy v obchodním rejstříku – také ředitelkou stranického think-tanku Institut svobody a přímé demokracie. To vše v pouhých 24 letech.
Chodžajanová vystřídala v ředitelské funkci Josefa Nerušila, který institut vedl od jeho založení v roce 2022 a letos se jako náhradník stal poslancem. Web think-tanku je však neaktualizovaný a poslední pozvánky na jeho akce jsou víc než rok staré.
Osvětová činnost ve vinárně
Z transparentního účtu institutu přitom měsíčně odchází 350 tisíc korun. Josef Nerušil dříve nechtěl výdaje na dotaz HlídacíPes.org blíže komentovat. Sídlo má institut na pražských Vinohradech, ve stejném domě, kde je i kancelář europoslance SPD Ivana Davida.
Mezi dohledatelné akce patří besedy pořádané ve vinotéce ve vinohradském domě pro malé publikum v řádech jednotlivců, akce v podobném formátu ve Slovenském domě v pražské Soukenické ulici nebo některé semináře ve sněmovně.
„Jedná se o zcela samostatné prostory od kanceláře Ivana Davida, plně hrazené z prostředků institutu s vlastní nájemní smlouvou,“ řekl předloni na dotaz redakce Nerušil.
V roce 2025 pro server iDnes doplnil, že „rozpočet institutu je zhruba 315 tisíc korun měsíčně, ze kterých jsou financovány provoz kanceláře, organizace, besedy a další osvětové činnosti pro obyvatele“ s tím, že institut nemá stálé zaměstnance a kromě něj pro think-tank pracuje ještě sekretářka.
SPD založila svůj think-tank až po volbách v roce 2021, kdy opakovaným vstupem do sněmovny splnila zákonnou podmínku pro čerpání milionových příspěvků na provoz stranického institutu.
Mezi dohledatelné akce patří besedy pořádané ve vinotéce rovněž ve zmíněném vinohradském domě pro malé publikum v řádech jednotlivců, akce v podobném formátu ve Slovenském domě v pražské Soukenické ulici nebo některé semináře ve sněmovně (kde jako parlamentní strana SPD nemusí platit nájemné).
Fotka s obviněným z terorismu
Institut Okamurovců se také hlásí k tomu, že provádí školení přímo pro politiky SPD nebo metodicky vede svou – rovněž nepříliš viditelnou – mládežnickou organizaci. V neposlední řadě patří do aktivit institutu mezinárodní networking. O něj se dosud staral zmíněný Josef Nerušil.
[souvisejici1]
Podepsal za SPD například deklaraci o spolupráci s maďarskou krajně pravicovou stranou Mi Hazánk (Naše vlast), která by si v případě prohry Ukrajiny ve válce s Ruskem chtěla nárokovat její zakarpatskou část. Zúčastnil se i společné akce SPD s bývalým komunálním politikem německé AfD Kurtem Hättaschem, dnes souzeným kvůli terorismu v procesu se sympatizanty nacismu.
Mezinárodních aktivit SPD včetně těch pod hlavičkou stranického institutu se účastnila i zmíněná Diana Chodžajanová. V roce 2022 se sešla s poslancem saského zemského sněmu za AfD Alexanderem Wiesnerem. Právě pro Wiesnera mimochodem v jeho poslanecké kanceláři pracoval zmíněný obviněný z terorismu Hättasch, jak vyšlo najevo později.
V roce 2023 Chodžajanová vyrazila za bavorskou AfD a jejím současným europoslancem Petrem Bystroněm vyšetřovaným aktuálně kvůli podezření z braní ruských úplatků.
Ve stejném roce také reprezentovala SPD na setkání „mladých lídrů“ tehdejší europarlamentní frakce Identita a demokracie. Teď v Okamurově hnutí povede think-tank, který má kromě jiného vzdělávat vnitrostranické kádry.
Institut 17 místo „pravicové politiky“
Státem financované think-tanky mají poskytovat parlamentním stranám odborné zázemí a profesionalizovat jejich činnost, připravované zákony či veřejnou debatu. A většina parlamentních stran se tomuto cíli více či méně blíží a na jejich webu lze nalézt výroční zprávy, zprávy o činnosti nebo jinak dohledatelné pravidelné a relevantní aktivity.
[souvisejici]
Své think-tanky mají ze současných parlamentních stran ANO, STAN, ODS, Piráti, lidovci, TOP 09 a zmíněná SPD. Motoristé na státní příspěvek při své sněmovní premiéře zatím nedosáhnou. Kromě toho funguje ještě Institut české levice spojený s KSČM, který těží ještě ze státních příspěvků pro stranu stojící momentálně již mimo sněmovnu.
Výše státního příspěvku se odvíjí od volebního zisku strany, nejštědřeji dotovaným je tedy tradičně Institut pro politiku a společnost hnutí ANO. Za loňský rok dostalo hnutí Andreje Babiše na svůj institut příspěvek přes 16 milionů korun.
Pro srovnání – SPD obdržela na svůj think-tank za loňský rok od státu zhruba tři a půl milionu.
V souvislosti se stranickými think-tanky stojí za pozornost i změna názvu, kterou u svého institutu před pár týdny v tichosti udělala ODS. Její zavedený Institut pro pravicovou politiku se od srpna jmenuje „Institut 17“. Podle člena správní rady institutu Alexandra Vondry je to především odkaz na 17. listopad a ideály svobody.