Německo se po USA a Číně chce stát třetí vesmírnou velmocí. Vedle obřího kosmického programu za desítky miliard eur, který má mimo jiné vybudovat německou obdobu Starlinku, chce již příští rok vyslat do vesmíru čtyři vlastní testovací satelity. Reaguje tak především na kyberútoky a rušení GPS ze strany Ruska.
Německo chce být připraveno na vesmírné konflikty a čelit faktu, že již nyní je Evropa v oblasti satelitních služeb denně napadána ze strany Ruska. V podcastu bavorské veřejnoprávní televize BR24 o tom promluvil tento týden generálmajor Michael Traut, velitel Vesmírného velitelství německých ozbrojených sil.
„V posledních letech pozorujeme především v oblasti Baltských zemí dopady neustálého rušení signálů GPS na lodní a leteckou dopravu. Lodě a letadla se v důsledku toho ocitají náhle v situacích, kdy neví, kde se nachází, a to je fatálně nebezpečné… Ve východním Polsku už ani nemusíte pokoušet používat navigaci Google Maps, protože GPS téměř nefunguje, denně jsou rušeny komunikační satelity.“
Někteří experti upozorňují, že i válka na Ukrajině začala kybernetickým útokem Ruska na satelitní služby, připomněl Traut. Tehdy šlo o kyberútok na satelitní systém KA-SAT provozovaný americkou společností Viasat, který používaly i Ukrajinské ozbrojené síly.
Útok proběhl 24. února 2022, tedy v v den začátku ruské invaze na Ukrajinu. Způsobil masivní výpadek internetového připojení pro desítky tisíc uživatelů v celé Evropě včetně Ukrajiny a ochromil provoz tisíců větrných turbín v Německu.
Že je Baltské moře ohniskem, kde dochází opakovaně k rušení GPS, potvrdila také švýcarská platforma vědců SkAI Data Services, která působí v oblasti datové vědy pro letectví. V roce 2024 vytvořila první veřejný živý tracker na světě pro sledování falšování a rušení GPS.
Výzkumníkům z Gdyňské univerzity v Polsku se podařilo lokalizovat velké rušicí zařízení, které se podle nich nachází v ruské exklávě Kaliningrad. Zástupci německého námořnictva také sdělili německým médiím, že zdrojem rušicích signálů je Rusko. Tyto signály údajně pocházejí jak z pozemních, tak z ruských lodí.
Ze stovky na deset tisíc případů ročně
Od rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu dochází v letectví nad Baltským mořem k rušení GPS téměř denně, píše Tagesschau. „Zatímco v roce 2018 bylo v celém regionu hlášeno méně než 100 případů rušení GPS, podle Evropské agentury pro bezpečnost letectví se toto číslo do roku 2023 již zvýšilo na více než deset tisíc. Od té doby neustále roste.“
Německá veřejnoprávní stanice NDR zveřejnila letos v květnu analýzu dat ze Stanfordské univerzity, která ukazuje, v jakém rozsahu k rušení GPS dochází. Z analýzy vyplynulo, že během posledních 12 měsíců byla v částech vzdušného prostoru nad Estonskem, Lotyšskem a Litvou narušena satelitní navigace u většiny letů. Dopad byl obzvláště výrazný v pohraniční oblasti s Ruskem, například poblíž Petrohradu a Kaliningradské enklávy. A téměř všechna z mála letadel, která letěla do Ruska nebo z Ruska, zaznamenala narušení.
Rušení GPS je nebezpečné nejen pro letový provoz, ale i pro lodní dopravu. Ukázal to případ záchrany havarované rybářské lodi v červenci 2025 poblíž Švédska, kdy náhle selhal signál GPS na palubě.
„Kompas se jen točil v kruzích… Když jsem se pak pokusil určit polohu havarované lodi, nefungovalo to. Protože naše GPS nevěděla, kde jsme, a my jsme nevěděli, v jaké oblasti se nachází loď,“ vzpomíná Johan Mårtensson ze Švédské asociace záchranných člunů. Záchrana byla nakonec úspěšná, ale jen díky zkušenostem záchranářů, kompasu a fyzické námořní mapě.
Vzhledem k tomu, že se frekvence poruch GPS výrazně zvýšila, a to zejména od jara 2024, považují experti přírodní příčiny za nepravděpodobné. Hans Liwång, profesor na Švédské vojenské akademii, jasně klasifikuje narušování jako možné vojenské opatření: „Mnohé naznačuje, že za tím stojí Rusko.“
Švédský námořní úřad proto doporučuje nepoužívat digitální mapy samostatně, ale raději je doplňovat alternativními navigačními metodami, jako je radar, kompas nebo vizuální zaměření. Nezbytné je podle úřadu také mít u sebe aktuální papírové námořní mapy. Oblast se tím v podstatě vrací do doby před digitalizací.
Generálmajor Bundeswehru Michael Traut v podcastu BR24 připomněl, že Rusko by navíc mohlo vrátit jedinou explozí svět do středověku. Již v roce 2024 bylo zveřejněno, že Rusko údajně pracuje na technologii, která by mohla umístit jaderné výbušné zařízení na oběžnou dráhu.
„To by bylo porušením světové vesmírné smlouvy, ale kdo by v současné geopolitické situaci dokázal prosadit sankce… Použití by mělo fatální dopad, pravděpodobně bychom se ocitli v předdigitální době a určité části orbitu bychom nemohli používat po desetiletí.“
Podle Trauta jsou to zatím hypotézy a vyjádření Ruska k této záležitosti jsou velmi strohá. „Rusové tvrdí, že na ničem takovém nepracují, že pouze provádí výzkum. Ale bohužel jiné zdroje tvrdí, že není vyloučeno, že Rusko opravdu pracuje na tom, aby dokázalo umístit jadernou zbraň na orbit.“
První satelity již za rok
Německo se proto v kontextu událostí posledních let rozhodlo masivně investovat do vesmírného programu. A s posílením své role na oběžné dráze nyní spěchá.
Podle zjištění německých médií WDR, NDR a SZ, které bylo zveřejněno na konci července, mají být již v roce 2027 do vesmíru vypuštěny čtyři německé testovací satelity, které budou mimo jiné schopné rušit signál jiných satelitů.
Vůbec poprvé by tak mohly německé satelity špehovat a rušit jiné satelity například prostřednictvím elektromagnetických útoků – nazývaných „jamming“ nebo „spoofing“. Projekt má stát sto milionů eur a německé ministerstvo obrany plány již potvrdilo.
Andreas Schwarz, expert SPD na rozpočtovou politiku zodpovědný za obranu, k tomu uvedl: „Válečné síly se stále více přesouvají do vesmíru. My v Evropě máme značné deficity, pokud jde o naše průzkumné schopnosti ve vesmíru, a v tomto ohledu jsme v podstatě závislí na USA.“ Mluvčí parlamentní skupiny CDU/CSU pro obrannou politiku Thomas Erndl (CSU) médiím řekl, že by chtěl „konzistentní rozvoj útočných schopností“, aby byla trvale zaručena evropská suverenita.
Německo v současné době plánuje také zadání obřího projektu, v rámci nějž chce vyslat do vesmíru až 1200 vojenských satelitů pro vojenskou komunikaci a zpravodajství. Projekt zahrnuje nasazení dvou systémů: SATCOMBw Level 4 má být německý ekvivalent Starlinku pro bezpečnou komunikaci. Pro tento účel má být na oběžnou dráhu vypuštěno přibližně 100–200 družic, které zajistí stabilní bezpečnou komunikaci pro tanky, lodě, drony, letadla a vojenský personál v reálném čase.
Druhou částí projektu je SPOCK 2 (SAR-Spacesystem for Persistent Operational Tracking Stuff 2), což má být hlavní zpravodajský a nepřetržitý systém pro sledování. Většina z až tisícovky satelitů bude vybavena radary SAR a elektrooptickými systémy, které mají zajistit informovanost Německa o nepřátelských silách a cílech.
Většina satelitů má být vyslána na oběžnou dráhu do roku 2030. Celý projekt má stát více než 35 miliard eur. Současné roční výdaje Bundeswehru na vesmírné programy činí přibližně 7 miliard eur.