KOMENTÁŘ. Kdybych dnes měl říct, které ze svých investic věřím nejvíc, jsou to stavební pozemky. Není to proto, že už tolik zdražily. Ale že věřím tomu, co se s nimi bude dít v příštích deseti letech.
Podle aktuálních dat projektu Realiťák roku ve spolupráci s CEMAP a Reality.iDNES vzrostla průměrná nabídková cena pozemků pro bydlení v Česku za posledních deset let z 814 na 2615 korun za metr čtvereční. To je růst o 221 procent. Jen za poslední rok ceny vzrostly o 7,3 procenta.
Současně nabídka klesla meziročně o devět procent, z 16 672 na 15 172 pozemků. A ještě rychleji se pozemky prodávají – průměrná doba nabídky se zkrátila z 294 na 118 dní. To jsou podle mě důležitější čísla než samotná cena za metr.
Kupuji místo, kam se budou stěhovat lidé
Při investici do stavebního pozemku se proto nedívám jen na to, kolik stojí metr čtvereční. Zamýšlím se, zda tady budou chtít lidé za deset let žít? Sleduji hlavně dobrou dostupnost do Prahy a dalších ekonomických center, kavárny, restaurace a kulturní život, možnosti sportu a volného času, kvalitní střední školy a pracovní příležitosti.
Když se tyto věci potkají na jednom místě, vzniká podle mě velmi zajímavá investiční kombinace. Může být krásný výhled, levný pozemek a příjemná obec. Pokud ale mladý člověk musí každý den hodinu a půl dojíždět za prací, děti nemají kam chodit na střední školu a večer není kam zajít, dlouhodobě bude poptávka po bydlení omezená.
Naopak obec, která se dobře napojí na velké město, nabídne kvalitní život a zároveň pracovní příležitosti, může za deset let vypadat úplně jinak než dnes.
Nezajímají mě obce, které jsou dnes nejdražší. Hledám obce, které mají potenciál stát se dražšími. Praha, Praha-východ nebo Praha-západ jsou samozřejmě velmi atraktivní. Aktuální ceny pozemků tam ale už odrážejí velkou část jejich atraktivity.
V červnu 2026 byla průměrná nabídková cena v Praze přes 20 tisíc korun za metr čtvereční, v Praze-východ téměř 8 tisíc a v Praze-západ téměř 7900 korun. Proto hledám další místa, která mohou následovat.
Je to podobné jako u akcií. Nechci vždycky kupovat firmu, která už vyrostla nejvíc. Zajímá mě také firma, u které věřím, že její nejlepší roky teprve přijdou. U pozemků je tím „růstem firmy“ růst celé obce. Proto se u rezidenčních projektů většinou vyhýbám pohraničí.
Pohraničí se vylidňuje a právě tady je pro mě demografie zásadní. Když se obec dlouhodobě vylidňuje, může být pozemek levný. Jenže levný metr čtvereční sám o sobě není investiční teze. Proto raději hledám místa, kam se lidé budou stěhovat za prací, školami, službami a kvalitnějším životem.
Kde dnes vidím největší potenciál
Dnes nejvíce věřím Písku, okolí Temelína a Pardubickému kraji. U Písku mě zajímá především jeho poloha a dopravní dostupnost. Dostavění D4 výrazně zlepšilo spojení s Prahou a Písek se tak podle mě dostává do zajímavější pozice pro lidi, kteří chtějí žít mimo Prahu, ale zároveň potřebují být s hlavním městem dobře spojeni. Zasíťované stavební pozemky zde stojí od 3 tisíc do 6 tisíc korun za metr čtvereční, ale je jich velký nedostatek.
Zajímavý je také Temelín. Nejde jen o samotnou elektrárnu. Jde o celý ekonomický ekosystém kolem ní, pracovní místa, dodavatele, služby a dlouhodobou poptávku po bydlení.
A potom Pardubický kraj. Ten má podle mě velmi zajímavou kombinaci průmyslu, pracovních příležitostí, škol, dopravní infrastruktury a relativně dobré dostupnosti Prahy.
V Pardubicích stojí stavební pozemky už 10 tisíc korun za metr čtvereční, rozumně se ale dá koupit v okolí 10 až 20 km od Pardubic – zde se ceny pohybují od 3 do 6 tisíc za metr čtvereční v závislosti na lokalitě. Rozdíl mezi dobrým a špatným pozemkem může být obrovský, i když leží jen několik kilometrů od sebe.
Cena za metr je až na druhém místě
Za posledních deset let nejvíce procentuálně rostly například okresy Jeseník, Žďár nad Sázavou a Znojmo. Jeseník dokonce o více než 468 procent. To ale neznamená, že bych automaticky kupoval pozemky v Jeseníku.
Procentuální růst minulosti není návodem na budoucí investici. Stejně tak mě nezajímá jen to, že je někde pozemek levný. Před koupí řeším územní plán, přístupovou komunikaci, sítě, regulaci, tvar pozemku, možnost skutečné výstavby, okolní zástavbu, a především budoucí rozvoj obce. Levný pozemek, na kterém se nikdy nebude dát stavět, není levná investice. Je to drahý problém.
Nejlepší pozemek je ten, který dnes vypadá trochu nudně. Možná to zní paradoxně, ale při investování do pozemků nehledám senzaci. Hledám místo, kde se postupně skládají správné dílky: nová silnice, nová škola, noví zaměstnavatelé, lepší vlakové nebo dálniční spojení, příliv mladých rodin.
A především obec, která chce růst a dokáže pro něj vytvořit podmínky. Když se těchto několik trendů potká, začne se měnit poptávka po bydlení. A s ní i stavebního pozemku.
Bydlení je v Česku drahé, protože je vysoká poptávka. Na to je jediné řešení – více stavět. A k tomu jsou potřeba pozemky. Pozemků není nekonečně. Územní plán se nedá změnit ze dne na den. Nové stavební parcely vznikají pomalu a v atraktivních lokalitách jich bude vždy nedostatek.
Česká republika má omezené množství dobře umístěné půdy, dlouhé povolování, složité územní plánování a zároveň miliony lidí, kteří budou potřebovat bydlet. Proto při nákupu pozemku nepřemýšlím jen jako investor. Přemýšlím jako člověk, který si za deset let bude chtít postavit dům.
Kde bych chtěl, aby vyrůstaly moje děti? Kde bych chtěl pracovat nebo kam bych byl ochoten dojíždět? Když mě obec zaujme, až poté mě začíná zajímat cena.