4 min

Nečekaný objev v mozku: Nový test na demenci odhalil děsivou pravdu, která překvapila i lékaře

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Patnáct proteinů z jediného krevního odběru a algoritmus umělé inteligence. To stačí k tomu, aby experimentální test GPND-AI rozlišil čtyři hlavní neurodegenerativní onemocnění a jejich překryvy s přesností přes 92 %.

Nečekaný objev v mozku: Nový test na demenci odhalil děsivou pravdu, která překvapila i lékaře

Zdroj: Foto: Public Domain Pictures

Obsah článku

Mozek pacienta s demencí málokdy trpí jedinou chorobou. Alzheimerova nemoc se prolíná s Parkinsonovou, frontotemporální demence sdílí proteinové dráhy s demencí s Lewyho tělísky a klinické příznaky se překrývají natolik, že lékaři často přiřadí jednu dominantní diagnózu, i když ve skutečnosti probíhá několik chorobných procesů současně. A právě na tento problém míří nový krevní test, který vyvinul tým kolem Ying Xu z Washingtonovy univerzity v St. Louis. Studie vyšla letos v dubnu v časopise Alzheimer’s & Dementia a přináší něco, co dosavadní krevní testy neuměly: místo odpovědi ano/ne na jednu nemoc nabízí pravděpodobnostní profil více patologií najednou.

Od 123 proteinů k patnácti klíčovým

Základ testu tvoří technologie NULISAseq CNS Panel 120 od firmy Alamar Biosciences, která z kapky krevní plazmy změří 123 proteinových cílů spojených s centrálním nervovým systémem. Z tohoto balíku výzkumníci pomocí statistické filtrace, mapování rozptylu a expertního posouzení vybrali 15 proteinů, které nesou nejsilnější diagnostický signál. Klasifikaci pak provádí model strojového učení LightGBM, trénovaný na datech od pacientů s klinicky i neuropatologicky ověřenými diagnózami.

Mezi nejdůležitějšími markery figuruje p-tau217, dnes už dobře známý ukazatel Alzheimerovy patologie. Vedle něj ale hrají roli i neurofilamentový lehký řetězec NEFL, hemoglobin HBA1, neuropeptid Y, růstový faktor VEGFD nebo chemokiny CCL2, CCL4 a CCL13. Právě tato kombinace umožňuje testu zachytit biologické stopy, které by jediný marker přehlédl.

Pět kategorií, ne jedna nálepka

Výstupem GPND-AI není jednoduchý verdikt „máte Alzheimera“. Model vrací pravděpodobnostní rozložení napříč pěti kategoriemi: Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, frontotemporální demence, demence s Lewyho tělísky a zdravé kontroly. Pacient tak může mít například 60% pravděpodobnost Alzheimerovy a 25% pravděpodobnost Parkinsonovy patologie, a právě tato informace je pro lékaře zásadní.

Ve validačním souboru dosáhl model celkové přesnosti 92,3 % a plochy pod křivkou (AUC) 0,955. Důležitější než samotná čísla je ale srovnání s jednodušším přístupem: 15proteinový panel výrazně překonal model založený pouze na p-tau217, a to zejména u „nealzheimerovských“ diagnóz, kde jednoduchý marker selhává. Studie navíc ukázala, že u části pacientů klinicky vedených jako „Parkinson“ zachytil model výraznou alzheimerovskou patologii a u některých zdánlivě zdravých kontrol odhalil amyloidovou zátěž.

Proč je to důležité právě v Česku

Podle České alzheimerovské společnosti má v Česku správnou diagnózu demence jen asi 20–30 % pacientů. Státní zdravotní ústav odhaduje, že v roce 2023 žilo v zemi přibližně 80 tisíc lidí s Alzheimerovou chorobou a do roku 2050 by počet lidí s demencí mohl vzrůst na téměř 266 tisíc. Přitom značná část z nich pravděpodobně nese směs patologií, kterou současné diagnostické postupy (anamnéza, kognitivní testy, zobrazovací metody) zachycují jen obtížně.

Právě tady tkví skutečný přínos přístupu, jaký představuje GPND-AI. Nejde primárně o rychlejší verdikt, ale o menší riziko, že pacient se smíšenou patologií zůstane uvězněný v jediné, zjednodušené diagnóze. Přesnější biologický profil může změnit, ke kterému specialistovi pacienta poslat, jaká další vyšetření indikovat a do jaké klinické studie ho případně zařadit.

Co test neumí a kdy bude dostupný

Srovnání s prvním krevním testem na Alzheimera, který americká FDA schválila v květnu 2025, ukazuje rozdíl v ambicích i v připravenosti. Schválený test Lumipulse měří dva proteiny a pomáhá zjistit přítomnost amyloidových plaků u symptomatických pacientů nad 55 let; je to klinicky nasaditelný nástroj pro jednu konkrétní otázku. GPND-AI míří na čtyři neurodegenerativní okruhy a jejich kombinace, ale zatím zůstává výzkumným nástrojem.

Samotná platforma NULISAseq je na webu výrobce vedená s označením „pouze pro výzkumné účely, nikoli pro diagnostické postupy“. Autoři studie otevřeně píšou, že před klinickým nasazením je nutná validace v rozmanitějších populacích a prospektivní multicentrické ověření. Model je natrénovaný na čtyřech konkrétních onemocněních, není to tedy test „na všechny demence“ ani náhrada kompletního neurologického vyšetření. Slabším místem zůstává i nevyváženost tříd: pacientů s frontotemporální demencí a demencí s Lewyho tělísky bylo ve studii výrazně méně než alzheimerovských.

Kdy by se GPND-AI mohl dostat do české praxe? Veřejný harmonogram zatím neexistuje. Bez regulatorního schválení v USA a EU a bez klinického diagnostického statusu je realistické počítat spíše v letech než v měsících.

Co dělat už dnes

Kdo má v rodině podezření na demenci, nemusí však čekat na budoucí technologie. Česká alzheimerovská společnost doporučuje při prvních varovných příznacích navštívit praktického lékaře; standardní cesta dnes vede přes anamnézu, kognitivní testy, laboratorní vyšetření a neurologii, podle potřeby doplněné o CT nebo magnetickou rezonanci. Na stránkách ČALS je k dispozici i orientační sada varovných příznaků a rychlý screening.

Studie z Washingtonovy univerzity nepřináší lék ani okamžitou revoluci v ordinacích. Přináší ale důkaz, že krev dokáže vyprávět složitější příběh, než na jaký jsme byli zvyklí; příběh, ve kterém se v jednom pacientovi potkává víc nemocí najednou. A právě pojmenování tohoto překryvu je první krok k tomu, aby se léčba přestala řídit jedinou nálepkou.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Lukáš Jírovec

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Útok lehké brigády u Balaklavy ovlivnil nepřesně předaný a špatně pochopený rozkaz

Ženy s infarktem posílají lékaři domů 7× častěji než muže. Problém je v jednom slově

Vědecké stanovisko American Heart Association z února 2026 poprvé systematicky popisuje, proč urgentní...

Alexandr Makedonský nikdo neprohrál. Stačilu mu před každou bitvou udělat jednu jedinou věc a soupeře doslova roznesl

Makedonská armáda 4. století př. n. l. nebyla jen sbírka statečných mužů. Byl to první profesionální...

Viditelnost před srážkou Titaniku mohla zhoršit optická iluze nad hladinou oceánu

Britský historik Tim Maltin tvrdí, že v noci potopení Titaniku vytvořila teplotní inverze nad Atlantikem...

Fyzici ochladili atomy na téměř absolutní nulu a čas se zastavil. Znovu plynul, až když rostla entropie

Fyzik z Birminghamu vytvořil z 24 000 atomů rubidia uzavřený „minivesmír“ a ukázal, že pořadí dějů v něm...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Nečekaný objev v mozku: Nový test na demenci odhalil děsivou pravdu, která překvapila i lékaře

Bývalý profesor z Cambridge Jason Arday byl nalezen mrtvý

Tary se kaje kvůli dětskému campu. Přiznal pochybení a najal psycholožku

Nečekaná návštěva u Kvitové. Za její početnou rodinkou dorazila samotná tenisová královna Navrátilová

Šílenství na Klondiku. Sto tisíc lidí hnal sen o zlatě do mrazivého pekla, zbohatli hoteliéři i dědeček prezidenta

Stačí půl hodiny dvakrát týdně. Tento typ cvičení vyšel věda doporučuje pro kvalitnější spánek