3 min

Nález staré lebky převrací představy o našem původu. To, co odhalila, mění celý příběh evoluce

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Kompletní lebku starého předka dnešního člověka našli badatelé v roce 2005 na nalezišti v Dmanisi v jižní Gruzii. Patřila hominidovi vyhynulému před 1,85 miliony let.

Nález staré lebky převrací představy o našem původu. To, co odhalila, mění celý příběh evoluce

Zdroj: Zdroj fotografie: Depositphotos

Obsah článku

Tento archeologický vzorek, známý jako Skull 5 nebo D4500, je naprosto kompletní a má dlouhou tvář, velké zuby a velmi malý prostor pro mozek. Jde o jednu z 5 lebek nalezených v této lokalitě a badatele to donutilo přehodnotit scénáře rané evoluce lidského druhu. „Nález nám poskytuje první důkaz, že prvotní verze rodu Homo byli dospělí lidé s malou mozkovnou, ale velkým tělem, postavou a končetinami, které přesahují moderní verzi,“ píší vědci.

Pátá lebka ze stejného naleziště

Dmanisi je osada a archeologické naleziště v gruzínském regionu Kvemo Kašrtli, který je asi 93 kilometrů od hlavního města Tbilisi, v údolí řeky Mashavera. Právě tady byl nalezen 1,8 milionu let starý hominid. O mnoha jedinečných druzích rodu Homo se předpokládalo, že jde o jedinou linii. Bylo to na základě nálezů ve stejné lokalitě v roce 2010 a tyto lebky měly rozdílné fyzické znaky. Tato, s označením D4500, je pátá lebka z tohoto místa.

Až cca do roku 1980 považovali vědci za kolébku našeho rodu Afriku a šlo o celou éru pleistocénu, v době před asi 0,8 miliony let. Pak nastala velká migrace směrem z Afriky. Následkem toho se Africe dostalo mohutného až nepřiměřeného archeologického zájmu prakticky ze všech stran. Nicméně naleziště Dmanisi je nejstarší místo pobytu hominidů mimo Afriku a ukazuje pozůstatky mnohem staršího data.

Spory o konkrétní druh člověka

Všech pět lebek totiž pochází přibližně ze stejné doby. Většina vědců věří, že tato pátá lebka je běžným pozůstatkem rodu Homo erectus, tedy člověka vzpřímeného. Tento předek dnešních lidí žil v Africe asi ve stejné době. Ačkoli někteří tvrdí, že je to Australopithecus sediba, který žil v době před 1,9 miliony let tam, kde je dnes Jižní Afrika. Dle badatelů je to předek rodu Homo, který zahrnuje i současné lidi. Pohledy jednotlivých expertů se tak odlišují.

Jde ovšem o nález, který nutí k revizi dosavadních závěrů, zatímco se nám naše vlastní historie „dívá“ přímo do tváře. V antropologii existuje také figura tzv. mitochondriální Evy. Jde o ženu, která je v mateřské linii společným předkem všech dnes existujících lidí. Její mitochondriální DNA (mtDNA) se totiž postupným děděním po ženské linii během stovek tisíc let rozšířila do celé současné lidské populace planety.

Společní předci a Afrika

Každá mtDNA v dnešní populaci tedy pochází od této africké pramatky. Jde o ženský protějšek tzv. „Adama chromozomu Y“, tedy posledního společného předka v linii otcovské. Každý z těchto předků ovšem žil ve zcela jiné době. Dle předpokladů žila Eva asi před 140 000 lety někde v místech dnešní Etiopie, Keni nebo Tanzánie. Odhad vychází z propočtů molekulárních hodin, korelace času a posouzení genetických odchylek.

Kterýkoli člověk může dohledat své pojítko k poslednímu společnému předkovi skrze některého ze svých rodičů. K mitochondriální Evě se však lze dostat jen po mateřské linii. Oba předci byli součástí velké populace, každý ovšem v jiném období. Žádný z vrstevníků mitochondriální Evy nebo Adama chromozomu Y nemohl být posledním společným předkem byť jen malé skupiny dnešních lidí. Oba totiž žili dlouho před bodem identických předků.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Redakce VědaŽivě

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Máte doma staré sklo po prapředcích? Unikátní achátové poháry se prodávají i za 190 tisíc

Pes náhle začne zběsile pobíhat po bytě. Veterináři vysvětlili, proč zvířata dostávají „zoomies"

Váš pes se právě probudil z dvouhodinového spánku a za tři sekundy už v plném sprintu objíždí gauč....

Čingischán možná nezemřel po pádu z koně ani rukou princezny. Vědci ukázali na úplně jinou příčinu

Nejmocnějšího dobyvatele 13. století nejspíš nezabila princezna ani zranění z lovu, ale obyčejná bakterie....

Školní učebnice už neplatí, v nitru Země se ukrývá další vrstva. Odhalily ji neobvyklé seismické vlny

Uprostřed pevného vnitřního jádra Země se rýsuje odlišná centrální oblast o poloměru zhruba 650 km....

Velká Rumunská blamáž: Přes milion lidí ročně obdivuje Vladovu komnatu v hradu, který Draculovi ve skutečnosti nikdy nepatřil

Příběh o tom, jak se z pohraniční celnice stal „Drákulův hrad“, je přitom zajímavější než cokoliv ze stánku...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Nález staré lebky převrací představy o našem původu. To, co odhalila, mění celý příběh evoluce

„Velká exploze.“ Ruská raketa spadla v Polsku. Expert říká, jak by NATO mělo reagovat

Drsné diagnózy známých tváří: Rakovina přinesla ticho Jany Maláčové i nezlomnou sílu Něrgešové s Konvičkovou

Může vás meloun dostat do nemocnice? Internista varuje před nečekaným letním rizikem

Jan Kanyza bojoval o život. Po náhlém kolapsu se znovu učil chodit

Pohřbeni zaživa: děsivý původ fráze „zachráněn zvonkem“