4 min

Milovali jsme je u babiček. Teď se retro kukačky vrací ve velkém stylu

Sdílet

Dennívýzva

Dřevěné hodiny s ptačím zpěvem, vyřezávané domky, šiškovitá závaží a nezaměnitelné „ku-ku“. Kukačkové hodiny, kdysi chlouba německých i českých domácností, mají bohatou historii, která sahá až do 17. století. Jak se z praktického časoměřiče stal symbol nostalgie a designová legenda?

Zdroj: I amar prestar aen / Shutterstock

Když čas měří pták

Tradiční kukačkové hodiny zná celý svět, a téměř každý si vybaví ten zvuk, kdy se z dřevěného domečku vysune malý ptáček a oznámí příchod další hodiny. Tento kouzelný mechanismus vznikl v rukou mistrů z jižního Německa, konkrétně z oblasti Schwarzwaldu.

Typické kukačky se vyznačují řetízkovým závažím ve tvaru šišek, kyvadlem, píšťalami a gongem. Jsou bohatě vyřezávané, často ručně lakované, zdobené listovím, zvířaty či drobnými figurkami myslivců a tanečníků. Už od 18. století představují jeden z nejproslulejších produktů jihoněmeckých hodinářů.

Kdo vymyslel kukačku? Tajemství, které zůstalo

Jméno skutečného vynálezce kukačkových hodin se v dějinách ztratilo. Podle legendy se prvenství přisuzuje Franzi Antonu Kettnerovi ze Schönwaldu, který měl kolem roku 1730 sestrojit píšťalový stroj napodobující hlas kukačky.

Jenže historii psali i jiní: Michael Dilger z Neukirchu a Matthias Hummel z Waldau údajně vyřešili pohyb ptačího zobáčku a jazýčku — detail, který dal kukačkám jejich charakteristický život. Ať už to byl kdokoli, zrodil se fenomén, který přežil staletí.

Jak „kuká“ kukačka

Princip je přitom geniálně jednoduchý. Uvnitř hodin jsou dvě píšťaly, které vydávají tóny v malé a velké tercii. Pohyb měchů vhání do píšťal vzduch, a vzniká onen známý zvuk. Při každém zakukání se malý dřevěný ptáček vysune z domečku, otevře zobák a někdy i zamává křídly.

Mechanismus pohání hákový krok (Je to část hodinového strojku, která reguluje tok energie z hnacího kola na kyvadlo a tím zajišťuje pravidelné tikání a rovnoměrný chod hodin.), typický pro schwarzenwaldské hodiny, doplněný o bicí zařízení, tzv. Schlagwerk. Tím se spojuje úder do gongu s pohybem ptáčka, který přesně v každou hodinu ohlásí čas.

U náročnějších modelů jsou přidány i další figurky – tanečníci, zvěř, lovci nebo třeba miniaturní křepelka, která „pípá“ každou čtvrthodinu.

Dlouhá historie s ptačím hlasem

První pokusy o mechanické „kukání“ sahají až do 17. století. Už v roce 1615 popsal francouzský inženýr Salomon de Caus způsob, jak napodobit hlas kukačky pomocí píšťal. O několik let později o podobných přístrojích psal učenec Athanasius Kircher, který ve své Musurgia Universalis popisuje varhanní mechanismus s figurkou kukačky otevírající zobák.

V roce 1669 pak Domenico Martinelli navrhl využívat zvuk kukačky k oznamování času. Z těchto pokusů se vyvinuly první skutečné kukačkové hodiny — zpočátku spíše jako kuriozita, až poté jako praktický domácí předmět.

Jak se zrodil jejich vzhled

Zatímco rané kukačky měly dekor z ručně kolorovaného papíru, dnešní podobu získaly až v 19. století. O revoluci v designu se zasloužil profesor a architekt Friedrich Eisenlohr, který v roce 1850 navrhl klasický domeček s trojúhelníkovou střechou a okénkem, z něhož kukačka vychází.

Jeho návrh, oceněný v soutěži bádenské hodinářské školy ve Furtwangenu, se stal archetypem „pravých“ kukaček – dřevěného domečku s listovým ornamentem, jaký známe dodnes.

Kukačky v českých domovech

Naši prarodiče si kukačky zamilovali. Visely v kuchyních, kde po ránu voněla káva a pravidelné „ku-ku“ udávalo rytmus dne. Pro mnohé z nás jsou symbolem dětství, babiččina klidu a domácí pohody.

Kukačky byly běžně dovážené ze Schwarzwaldu, ale vyráběly se i u nás, hlavně v Krkonoších či na Šumavě, kde místní řemeslníci přebírali německé vzory.

detailní záběr na kukačkové hodiny | Zdroj: penfold / iStockphoto

Proč z domovů zmizely

Dnes už kukačky patří spíš na chalupy nebo do sbírek než do běžných obýváků. Moderní design upřednostňuje čisté linie a ticho. Mechanické hodiny navíc vyžadují pravidelné natahování a údržbu, což se do rytmu dnešní doby příliš nehodí.

Zároveň je ale o kukačky znovu zájem – a to nejen mezi starožitníky. Moderní designéři reinterpretují jejich tvar do minimalistických variant, používají barvy, plast, sklo a LED efekty. Dnes tak můžete mít kukačkové hodiny ve tvaru krychle, pyramidy, či stylizovaného ptáčka v podivuhodně čistém designu.

kukačkové hodiny v moderním, minimalistickém provedení | Zdroj: Aguus108 / Shutterstock

Kde si kukačky pořídit

Pokud vás přepadla nostalgie, kukačky se stále dají koupit. Tradiční mechanické modely najdete v prodejnách s hodinářským zbožím nebo online.

Originální ručně řezané exempláře dovážejí i specializovaní prodejci ze Schwarzwaldu. Ti největší milovníci času pak mohou zamířit do Muzea hodin v Protivíně nebo do německého Deutsches Uhrenmuseum ve Furtwangenu, kde najdou i původní kusy z 18. století.

Kukačka jako vzpomínka i symbol

Ačkoliv z moderních interiérů téměř zmizely, kukačky stále přežívají jako symbol poctivého řemesla a nostalgie. Jejich tiché tikání a ptačí hlas nám připomínají dobu, kdy se čas neřídil podle displeje, ale podle dřevěného ptáčka, který nám každou hodinu připomněl, že svět běží dál, klidně, pravidelně, s elegancí starých časů.

Zdroje článku: presny-cas-online.cz, cuckooclock.de, nespechej.cz

Reklama

Další články z NESPECHEJ.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů NESPECHEJ.cz

Nespechej.cz je pozvánka zpomalit – a znovu si všimnout věcí, které běžně přehlížíme. Web nabízí inspiraci k jednoduššímu, vědomějšímu životu, který není o výkonech, ale o rovnováze. Témata se točí kolem zdraví, duševní pohody, rodiny, vztahů i smysluplného využití času. Namísto radikálních změn...

Milovali jsme je u babiček. Teď se retro kukačky vrací ve velkém stylu

Západ žije v iluzi. Zalužnyj varuje před krutým procitnutím Evropy

Nová láska Daniela Křetínského má vlastní kariéru i slavné předky. Marie Jedličková není jen krásná modelka

„Pán slepic“: Babiš jako tragikomický vládce koblih a chaosu

Týden podle hvězd: Lvi zazáří v práci, Ryby pochopí, co už nemá smysl držet při životě

Mrazivé detaily o lidském safari: „Turisté“ soutěžili, kdo zastřelí nejkrásnější ženu