3 min

Léto Husákových dětí aneb Jak se žilo na prázdninách u babičky

Sdílet

Dennívýzva

Každý, kdo měl to štěstí, že si prožil bezstarostná léta u babičky na venkově bez mobilních telefonů, tabletů a počítačů, má na tento čas krásné a mírně zidealizované vzpomínky. Léto bývalo nějak delší a tolik se toho dalo stihnout. A těch dobrot, co babičky dokázaly ve své skromné domácnosti vytvořit!

Zdroj: ChiccoDodiFC / Depositphotos

Vaření ve venkovské kuchyni bylo velice prosté, přesto děti, které trávily celé dny venku s kamarády, nikdy žádné jídlo neodmítly. Začínalo se většinou ranním kakaem, které rozvonělo celou kuchyň, kde nechyběla kamna, která sloužila nejen k topení, ale i k celoročnímu vaření. Ke kakau se podával máslem namazaný rohlík a když byl „gumový“, stačilo ho namočit do kakaa. Jaká to byla dobrota!

Ale kakao nebylo vždy po ruce. Někdy v obchodech moc nebylo a tak se většinou vzácná krabička plná voňavého prášku nechávala pečlivě skrytá v komoře, aby bylo kakao na vánoční cukroví.

Jako náhražka se často podávala dostupná a levná melta. Děti ji měly s mlékem a cukrem, babičkám stačila jen čistá melta. A komu nechutnala, dostával čaj, třeba s medem.

Byly i takové babičky, které neměly lednici. Nepotřebovaly takové moderní vynálezy, které spotřebovávaly energii. Věci se jednoduše kupovaly tak, aby se spotřebovaly. Mléko se na kamnech převařilo hned po přinesení z obchodu. Máslo bylo na talířku pod poklopem v komoře. V obchodě krájely i „osminky“, aby se doma spotřebovaly, než máslo žluklo.

Oblíbenou svačinkou těch dětí, co se stihly v záplavě her zastavit dopoledne doma, byl chleba s máslem a domácí marmeládou. Ta z padaných přezrálých meruněk byla naprosto dokonalá. Babičky však dokázaly zpracovat úplně vše, co jim keře a stromy s ovocem nadělily. Dokonce nemusely růst ani v zahrádce. To potom přišly na řadu děti, které znaly každou opuštěnou třešeň u polní cesty, maliny na krajích lesů a různě mirabelky v remízcích uprostřed polí.

Tady máš děvče košíček a přines trochu těch špendlíků na marmeládu!

Posbírej cestou od rybníka do tašky pár letních jablek, v neděli bude štrůdl!

Letní obědy byly většinou skromné, ale nikdy nechyběla polévka. To byl základ kuchyně všech babiček. Oblíbené byly třeba palačinky, květák nebo vaječná omeleta s bramborami. A kolik radosti udělala obyčejná bramborová placka opečená jen tak na sucho na plotně, až měla zlatavou kůrku. Potírala se ještě horká sádlem, aby voněla. Nakonec i ta krupičná kaše přišla k chuti. Posypaná cukrem a kakaem nebo nastrouhaným starým perníkem a zjemněná peckou másla, které vytvářelo na povrchu kaše zábavné cestičky. Na vrcholu oblíbenosti byly kynuté nebo tvarohové knedlíky plněné ovocem, s posypem a máslem.

Během týdne se moc maso nejedlo, ale jeho čas byl vždy v neděli. Jak už to bývalo, vévodil pečený králík, nejlépe s cibulkou a kousky slaniny. Králíků bylo na každém dvorku dost a když se k němu podávaly šťouchané brambory, bylo to to pravé sváteční jídlo. Samozřejmě nikdy nechybělo něco sladkého na zub. Kynuté buchty, koláče s drobenkou, piškotové řezy promazané marmeládou a polité čokoládovou polevou. Dnes všední kuře bylo také nedělní variantou, aby se králík nepřejedl. A občas přišly na řadu i vepřové řízky.

Téměř vše se připravovalo na kamnech. I když byl v kuchyni elektrický sporák, jeho využití bývalo spíše v dnech, kdy bylo hodně práce třeba se zavařováním nebo sušením sena a bylo potřeba kuchyňskou rutinu udělat co nejrychleji.

Léto Husákových dětí aneb Jak se žilo na prázdninách u babičky

Vedro bude ještě nepříjemné: Pak přijde rychlá změna, kterou lidé poznají během jediného dne

Módní retro z hlubin. Kosatky začaly znovu nosit klobouky z mrtvých lososů

Před kamerou se Ramba poprvé svlékla až jako dvojnásobná máma. Po porodu se prý přestala stydět

Češi si ničí spánek zásadní chybou. Dělá ji hlavně jedna generace

Utajený požár v Černobylu. Proč Ukrajina o mrazivém dramatu promluvila až po roce?