Náborový Top Gun z šestaosmdesátého byl jedním z nejmasivnějších blockbusterů své doby; námořní piloty prezentoval jako frajírky, jejichž wingmanem rozhodně chcete být. Jak si ale všímal hororový přeborník John Carpenter, byl to také film plný nesmyslů, v jehož úvodu by sestřelení rudého stíhače nepochybně vyústilo ve třetí světovou válku. Vztahy mezi USA a SSSR (tím „zlým impériem“, jak ho nazýval prezident Reagan) se tehdy koneckonců ustálily na bodu mrazu, a kdyby amerického pilota Troye Kellyho (Reynolds) nad Ruskem skutečně sestřelili během výzvědné mise, mezinárodní incident by mohl mít nedozírné následky nejen pro užvaněného muže hluboko za nepřátelskou linií.
Takový pilot by se v reálu těžko mohl spolehnout na výpomoc Nikolaje Ustinova (Branagh), zálesáka s elitním výcvikem KGB, jenž si daleko od Moskvy sype popel na hlavu a sní o novém začátku v zemi Mavericka a řetězce McDonald’s. Ti dva se v jednom lesním srubu střetnou už ve dvacáté minutě filmu a vzhledem k Reynoldsově herectví to působí, jako kdyby Deadpool s nebetyčnou drzostí padl do rajonu zarostlého a pragmatičtějšího Wolverina. Nikolaj je ale za nečekaného návštěvníka z nebes vděčný, stěny mu ostatně zdobí americká vlajka a videokazeta s Top Gunem už je sjetá na dřeň. Jelikož oba silně touží po úniku z východní mocnosti, Troyova prvotní nedůvěra ochabne a nastupuje železné parťáctví dvou mužů, jejichž principy uvízly na opačných stranách barikády – a přitom jsou si v lecčems tak podobné.
Skoro jako Indiana Jones
Takřka libovolnému divákovi potrvá přibližně dvanáct sekund, než se utvrdí v tom, že si pustil další typickou komedii Ryana Reynoldse. Šprýmař, jenž by si ve filmech utahoval i z Kima Čong-una před branami severokorejského lágru, skutečně netíhne k postavám, které berou cokoli nesmírně vážně. A když se navíc podíváte na filmografii obou režisérů a scenáristů, kteří stojí ještě za komediemi Noční hra a Bláznivá dovolená, těžko můžete hledat ambice nad rámec snadného zalátání deštivého odpoledne. Mayday je trochu jako Spielbergův Most špiónů, kdyby se diplomacie odebrala do dobrodružných klišé a Reynolds hrál méně kompetentního Indiana Jonese, jenž „nesnáší komouše“, ale na důvěře v jednoho z nich mu závisí život.
I když jsme v odlišném žánrovém teritoriu bez artefaktů a nadpřirozena, právě etudy slavného filmového archeologa mohly vyprávění ze sovětského území částečně inspirovat. Také Troy s Nikolaiem se musí zmocnit jistého předmětu (tentokrát satelitního telefonu) a přechytračit klasické nepřátele Západu v čele s fanatickým vyznavačem ruského impéria Volkovem (Marcin Dorocinski), a to v sérii velmi zábavně až absurdně řešených akčních či loupežných scén. Na Indyho Nástroj osudu si jistě vzpomenete během zdejší vlakové sekvence, kdy hledaný Troy nervózně prochází vagonem okupovaným hýřícími sovětskými vojáky. Nejzábavnější scéna zpackaného lupu zase evokuje atmosféru Dračího doupěte a tvůrci obratně kombinují okamžiky, kdy by hrdinům šlo akutně o kejhák, s žoviální komikou.
V těch chvílích samozřejmě kraluje oscarový laureát, shakespearovský učeň i mentor Kenneth Branagh, jenž za svou kariéru zvládl zahrát ledacos – od Hercula Poirota a Viktora Frankensteina přes značně ambivalentního (ale navenek ztřeštěného) Zlatoslava Lockharta až po chladnokrevného Rusáka Satora v Nolanově Tenetu. Britská legenda tu opět aplikuje falešný ruský přízvuk a tvář schovává za hustý plnovous; k tomu navíc ovládá chvaty jako Steven Seagal a Bud Spencer dohromady a s vážnou tváří dělá fyzickou i situační komedii, která pasuje k Reynoldsovu běžnému stylu. Vytváří tak skvělý opoziční charakter a nastoluje mezi postavami dynamiku, která je zábavná navzdory tomu, že z ní po prvních společných scénách už nevzejde vůbec nic překvapivého.
Studená válka nebyl černobílá
Buddy komedie mezi americkým Deadpoolem a sovětským Wolverinem směřuje k formování osudového přátelství, které netestují ani tak „zlí“ komunisté, jako spíš klasické, v tomto případě západní pokrytectví. Nikolai si přiznává, že ve službách KGB prováděl strašné věci, a trpí kvůli tomu jeho vztah s odbojářskou dcerou Annou (Maria Bakalova). Troy pro změnu slepě důvěřuje americkému systému a hodnotám a automaticky odsuzuje východní propagandu, v čemž mu Nikolai i setkání s pár dobrotivými místními chudáky otevírají oči. Nic (a nikdo) není černobílé a studená válka nemá svůj hřejivější pól, bereme-li v potaz empatii.
Příběh musí zákonitě dospět k bodu roztavení, kdy se překonání individuálních bariér a nedůvěry, byť i ve vlastní režim, jeví jako nedosažitelné, a vůbec se nezdržuje složitějšími a „seriózními“ mechanismy, které mají potenciál přesáhnout lehkou dobrodružnou komedii. Nešťastné je to hlavně u Anny, která je maximálně motivací pro Nikolaie a s její fyzickou přítomností a s důsledky otcových protistátních činů si tvůrci moc nelámou hlavu.

Nahlížet na dané období prizmatem reálné historie by pro Mayday bylo moc bolestivé, přestože se jedná o film, který si z podobných důvodů utahuje z patriotického Top Gunu. Na druhou stranu dnes jistě potěší upřímná devalvace amerického snu o zcela svobodné a spravedlivé zemi, která je pro hrdiny se zblázněným Volkovem v patách – zbrojícím i proti pacifisticky orientovanému Gorbačovovi – nicméně jediným možným útočištěm. Film se tak alespoň pokouší načrtnout téma pospolitosti a odhození předsudků, byť žánrově čerpá z Maverickových či Indyho deníčků o boji proti východnímu nepříteli, který by všechno rád uchvátil pro sebe a už to nepustil. Je přitom dobře, že se nezdráhá shazovat i přetrvávající ruské megalomanství a závěrečnou akci odstartuje během epické vojenské přehlídky, z níž hrdinové prchají tím nejméně pravděpodobným prostředkem.
Vzniká tak možná intelektuální protihráč k Doktoru Divnoláskovi, který tak trochu zhmotňuje představy amerického dítěte o špionáži v srdci komunistického režimu, ale pořád je to zábavná špionáž s hollywoodským srdcem na správném místě a s dvojicí postav, s níž to tentokrát rádi prožijeme až do tradičně přepáleného vzdušného finále. Už za ten všudypřítomný a několikrát zmíněný vliv Indiany Jonese na tohle streamovací nouzové volání možná rádi odpovíte.
Podívejte se na žebříček nejlepších akčních filmů podle databáze Kinoboxu.