3 min

Evropou se šíří nebezpečný pavouk. Jeho kousnutí může způsobit selhání jater

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Portugalští vědci zaznamenali výskyt pavouků druhu Loxosceles laeta, které dosud známe především z Chile, Argentiny a Brazílie. Tento druh se na Pyrenejském poloostrově dříve nevyskytoval. Ačkoliv se jedná o nenápadného tvora, který aktivně nevyhledává kontakt s lidmi, v případě ohrožení může jeho kousnutí způsobit vážné zdravotní komplikace včetně odumírání tkáně.

Evropou se šíří nebezpečný pavouk. Jeho kousnutí může způsobit selhání jater

Zdroj: Autor: Dropus - Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, Creative Commons

V portugalském Portu potvrdili specialisté přítomnost pavouků, kteří sem nepatří. Jde o druh Loxosceles laeta, jenž má domov na jihoamerickém kontinentu. Česky se mu říká koutník zavlečený a dosud se v evropských podmínkách neobjevoval, což vyvolává otázky ohledně jeho šíření a možných dopadů na místní ekosystém i bezpečnost obyvatel.

Jak se pavouk dostal do Evropy

První exemplář byl identifikován již 10. září minulého roku v lokalitě Campo dos Mártires da Pátria. O několik měsíců později našli vědci v blízkém okolí druhého jedince, tentokrát už mrtvého. Odborníci zatím nedokážou určit, zda se druh rozšířil pouze v okolí Porta, nebo už kolonizoval i jiné oblasti Portugalska.

Zajímavé je, že tento pavouk se už dříve objevil i v jiných evropských státech. Zaznamenali ho například ve sklepních prostorách univerzity v německém Tübingenu. Předpokládá se, že se na kontinent dostává prostřednictvím mezinárodní přepravy zboží z Jižní Ameriky.

Mohlo by vás zajímat: Dáte 10/10? Tento hospodský kvíz zvedne ze židle každého fanouška fantasy filmů

Riziko pro člověka existuje, ale není vysoké

José Manuel Grosso-Silva, který pracuje jako entomolog v Přírodovědném muzeu Univerzity v Portu, zdůrazňuje, že pravděpodobnost setkání s tímto druhem zůstává nízká. „Pavouk se chová velmi nenápadně a za běžných okolností se lidem vyhýbá. Není to agresivní druh“, říká odborník.

Nebezpečí nastává ve chvíli, kdy se pavouk cítí ohrožen. Mnoho případů kousnutí v jihoamerických zemích bylo zaznamenáno při oblékání, kdy byl pavouk nechtěně přitisknut na lidské tělo. V takové situaci se může bránit.

Jaké následky má kousnutí

Jed tohoto druhu obsahuje specifickou látku nazývanou sfingomyelináza D, která má dermonekrotické účinky. To znamená, že dokáže způsobit odumírání kožní tkáně v místě kousnutí. V závažnějších případech může dojít i k systémovým komplikacím, včetně poškození jater.

Symptomy po kousnutí se mohou lišit v závislosti na množství aplikovaného jedu a individuální reakci organismu. Zatímco některé případy se omezují na lokální projevy, jiné vyžadují okamžitou lékařskou péči.

Mohlo by vás zajímat: Co je to talasofobie? Iracionální strach, kterým trpí mnoho Čechů a zesiluje v létě

Záměna s příbuzným druhem

Identifikace tohoto pavouka komplikuje skutečnost, že se velmi podobá koutníkovi ryšavému (Loxosceles rufescens), který se v Evropě vyskytuje již delší dobu. Oba druhy sdílejí hnědé zbarvení a preferenci tmavých, stinných míst. Rozlišení mezi nimi vyžaduje odborné znalosti a často i mikroskopické zkoumání.

Koutník ryšavý je v evropských podmínkách přítomen několik desetiletí a jeho výskyt je dobře zdokumentován. Přítomnost nového příbuzného druhu však mění situaci a vyžaduje zvýšenou pozornost ze strany odborníků i veřejnosti.

Co dělat při podezření na výskyt

Vědci předpokládají, že počet nálezů tohoto druhu na evropském kontinentu bude narůstat. Globální obchod a změny klimatických podmínek vytvářejí příznivější prostředí pro šíření druhů, které sem dříve nepatřily.

Při podezření na přítomnost tohoto pavouka je vhodné kontaktovat místní entomologické pracoviště nebo přírodovědné muzeum. Odborníci mohou druh správně identifikovat a posoudit případné riziko. Důležité je pavouka nechytávat holýma rukama a nepokoušet se ho zlikvidovat bez ochranných prostředků.

Ačkoliv situace nevyžaduje paniku, obezřetnost je na místě. Kontrola oděvů, obuvi a lůžkovin v oblastech s potvrzeným výskytem může výrazně snížit riziko nežádoucího kontaktu s tímto jedovatým druhem.

Zdroje článku: Nový jedovatý pavouk v Evropě. Toto může způsobit jeho kousnutí, inaturalist.org, Koutník zavlečený – Wikipedie, msn.com, nespechej.cz

Autor článku: Kateřina Urbanová

Reklama

Další články z NESPECHEJ.cz

Ani ocet, ani saponát. Toto nasypte na noc do záchodu a ráno spláchnete velké šupiny vodního kamene

Kdo najde doma toto staré kameninové nádobí, může za něj od sběratelů požadovat až 5000 Kč

Vzpomínáte na prázdniny u babičky, vůni čerstvě upečeného chleba a sádlo namazané na krajíci? V koutě spíže...

Vědci se šeredně spletli. Genetika překopala pravěké nálezy a budou se přepisovat učebnice

Dvě stě let ležel v muzeu mezi artefakty slavných mužů. Hrob plný zlata, rituálních nástrojů a zbraní...

Bratr mi neřekl, co si přeje k narozeninám, jen poslal číslo svého účtu. Pro rodinu jsem bankomat bez PIN kódu

Když mi bratr před svými narozeninami poslal číslo účtu, myslela jsem, že jde o vtip. Nebyl. A nebyl první....

4(3x + 2) + 5 - 2(x - 6) = 2x + 19: Tato rovnice vás možná rozhodí na celý den

Matematický IQ test, který prověří vaši pozornost a logické myšlení. Dvě závorky, volný člen uprostřed a...

Tento článek byl publikován ze zdrojů NESPECHEJ.cz

Nespechej.cz je pozvánka zpomalit – a znovu si všimnout věcí, které běžně přehlížíme. Web nabízí inspiraci k jednoduššímu, vědomějšímu životu, který není o výkonech, ale o rovnováze. Témata se točí kolem zdraví, duševní pohody, rodiny, vztahů i smysluplného využití času. Namísto radikálních změn...

Evropou se šíří nebezpečný pavouk. Jeho kousnutí může způsobit selhání jater

Babišovi navzdory. Vládní spojenec hledá soupeře pro Pavla. Jedno jméno už rezonuje

Xindl X zhubl 30 kilo a přiznal, že si píchal injekce. Manželka ho k tomu dotlačila fotkou Davida Guetty

Nejsou peníze, zavíráme. Ruská chlouba je v problémech, čelí „masivnímu exodu“

Tajemství kolem svatby syna Martina Dejdara: Maminka nevěsty nebyla pozvaná

Syslí trus vydržel v permafrostu 700 tisíc let. Uvnitř se zachovala DNA celého ztraceného světa