Na scénu vtrhla stévie sladká (Stevia rebaudiana ). Rostlina, která vypadá jako nenápadná bylinka z babiččina truhlíku, ale v listech skrývá sílu, která dokáže poslat klasický řepný cukr do důchodu.
Od indiánských rituálů až do českých supermarketů Stévie není žádný laboratorní vynález moderní chemie, i když se nás o tom občas snaží přesvědčit skeptici. Domorodí indiáni z kmene Guaraní v Paraguayi a Brazílii ji používali už před stovkami let. Říkali jí „ka’a he’ê“, což v doslovném překladu znamená sladká tráva . Sladili si s ní čaj maté a používali ji jako lék na pálení žáhy nebo k hojení ran.
U nás v Evropě to měla stévie trochu těžší. Dlouho se o ní mluvilo jen v kuloárech prodejen se zdravou výživou, protože cukrovarnická lobby si své výsadní postavení logicky bránila zuby nehty. Zlom nastal až kolem roku 2011 , kdy Evropská unie konečně schválila používání steviol-glykosidů jako sladidla. Od té doby se stévie zabydlela v našich kuchyních a Češi ji začali brát jako regulérní alternativu, která není jen pro „biomatky“, ale pro každého, kdo si chce hlídat váhu a zdraví.
Sladí 3x více? Vlastně mnohem víc! V zadání jsme zmínili, že stévie sladí 3x více než cukr . Pravdou je, že pokud mluvíme o sušených listech, je jejich sladivost skutečně mnohonásobně vyšší. Pokud se ale podíváme na čistý extrakt (steviol-glykosidy), dostáváme se na čísla, ze kterých jde hlava kolem – ten je totiž 200x až 300x sladší než běžný cukr .
To v praxi znamená, že tam, kde jste dříve sypali kila cukru (třeba při pečení buchet nebo zavařování), vám dnes stačí jen nepatrné množství . Právě tato vysoká koncentrace je pro Čechy lákavá. Nejenže šetříte kalorie, ale v konečném důsledku i místo ve špajzu. Navíc se dnes stévie prodává v mnoha formách:
Tablety (ideální do kafe a čaje), Prášek (vhodný na pečení, často míchaný s erythritolem pro lepší objem), Tekuté kapky (skvělé do jogurtů nebo smoothie). Stévie s práškem | Zdroj: Shutterstock Proč tělo stévii miluje (a cukr nenávidí)? Hlavní důvod, proč Češi mění své návyky, je jednoduchý: zdraví . Klasický cukr je pro tělo jako bleskový energetický šok. Rozkolísá hladinu inzulínu, způsobí rychlý nárůst energie a následný tvrdý pád, který doprovází únava a „vlkodlačí“ hlad.
Stévie hraje úplně jinou ligu:
Nulový glykemický index: To je svatý grál pro všechny diabetiky. Stévie nezvyšuje hladinu cukru v krvi, takže je naprosto bezpečná pro lidi s cukrovkou i pro ty, kteří mají k této nemoci náběh. Nula kalorií: Ano, slyšíte správně. Tělo steviol-glykosidy neumí metabolizovat stejným způsobem jako sacharidy. Prostě projdou systémem, udělají vám radost sladkou chutí na jazyku a zmizí, aniž by se uložily do oblasti břicha nebo stehen. Zuby bez kazů: Na rozdíl od cukru stévie nepodporuje tvorbu bakterií v ústech. Naopak, některé výzkumy naznačují, že může pomáhat v prevenci zubního kazu a paradentózy. Krevní tlak: Existují vědecké poznatky o tom, že dlouhodobé užívání stévie může mít mírně příznivý vliv na snižování vysokého krevního tlaku . Pečení se stévií: Disciplína pro pokročilé? Nalijme si čistého vína (nebo raději neslazeného čaje). Přechod z cukru na stévii má jedno malé „ale“. Stévie má totiž specifickou pachuť , kterou někteří přirovnávají k lékořici. Pokud to s ní přeženete, může být výsledek trochu nahořklý.
Čeští kutilové v kuchyni už ale přišli na to, jak na to. Klíčem je kombinace . Pokud v receptu nahradíte jen část cukru stévií, nebo použijete moderní směsi stévie s jinými přírodními sladidly, rozdíl v chuti skoro nepoznáte. Navíc stévie je tepelně stabilní až do 200 °C , takže se v troubě nerozkládá na toxické látky, což se o některých umělých sladidlech z minulého století říct nedalo.
Ekologie a budoucnost Češi jsou národ zahrádkářů a stévie nám nahrála do karet i v tomto směru. Dá se totiž docela snadno pěstovat v květináči na balkoně nebo za oknem. Stačí jí dostatek světla a vody. Mít vlastní zdroj sladidla přímo v obýváku je prostě pocit, který k nezaplacení.
Navíc pěstování stévie je k planetě mnohem šetrnější než masivní produkce cukrové třtiny nebo řepy. Spotřebuje méně vody, méně půdy a nepotřebuje tolik chemie. V době, kdy se řeší každá stopa CO2, je to další bod pro tuto zelenou krásku.
Verdikt Změna návyků bolí, ale v případě stévie je to bolest, která se vyplatí. Češi pochopili, že sladký život nemusí nutně znamenat nadváhu a zničené zdraví. Stévie je symbolem moderního přístupu k jídlu : je přírodní, efektivní a neuvěřitelně mocná.
Takže až příště sáhnete po lžičce, zkuste se zamyslet, jestli by vám ta „zelená síla“ z Jižní Ameriky neudělala lepší službu. Vaše slinivka, zuby i váha vám pravděpodobně pošlou děkovný dopis.
Zdroje článku: nedd.tiscali.cz , ct24.ceskatelevize.cz , FDA , pmc.ncbi.nlm.nih.gov , sciencedirect.com , fajntip.cz
Autor článku: Kristýna Pokorná
Pokud jste v článku našli chybu nebo jakoukoli zavádějící informaci, neváhejte nás kontaktovat na e-mailu info@clanky.org