Zatímco Barcelona léta bojuje s nadměrným turismem, státy východní Evropy po začátku války na Ukrajině hlásí poloprázdno. EU chce připravovanou strategií sektor nasměrovat k větší rovnováze. Česko zásadní problémy nevnímá.
Turismus je významnou součástí evropské ekonomiky – v roce 2024 tvořil 7,2 % přidané hodnoty EU a zaměstnával 20,6 milionu lidí. Ve stejném roce celkový počet nocí strávených v turistickém ubytování poprvé překonal hranici tří miliard.
Ne všechny země jsou však cestovním ruchem zatíženy rovnoměrně. Turistický sektor zároveň stojí i před dalšími výzvami, které jsou spojené se zelenou tranzicí. EU proto připravuje strategii, která by měla přispět k větší konkurenceschopnosti a udržitelnosti turismu.
„Udržitelnost znamená snižování emisí, včetně oblasti cestování do destinací a v rámci nich. Ale také to znamená efektivní využívání zdrojů, ochranu kulturního a přírodního bohatství a zajištění, že turismus bude přispívat k vyváženému regionálnímu rozvoji napříč Evropou,“ řekl minulý říjen komisař pro turismus Apostolos Tzitzikostas na Světovém fóru turismu v Bruselu.
K připravované strategii se vyjádřili členské státy v Radě EU i europoslanci. Obě instituce se shodnou na potřebě vyvážené návštěvnosti destinací i posílení dopravních spojení. Členské státy také poukazují na nutnost připravenosti sektoru v případě krizí a na příležitosti spojené s digitalizací. Europoslanci dále podpořili zavádění eko daní v turistických destinacích. Navrhli také vznik tzv. karty pro dovednosti v oblasti cestovního ruchu, který by pracovníkům v turismu usnadnil mobilitu.
Balíček pro pasažéry, který představila Evropská komise minulou středu, by měl ulehčit cestování vlakem. Dopravci však mají obavy ze snížení konkurenceschopnosti železničního sektoru.
Barcelona více turistů nechce, k omezením přikročily i Benátky
Prvním z extrémů, proti kterým chce EU bojovat, je tzv. overturismus, neboli nadměrný turismus. Nápor turistů je v tomto případě tak velký, že má nevyžádané důsledky – ve městech může jít o přetížení dopravní infrastruktury a sníženou dostupnost trvalého bydlení, zvýšená lidská aktivita ale může mít dopad i na přírodní destinace.
Symbolem nadměrného turismu se v uplynulých letech stala Barcelona. Do katalánské metropole o 1,6 milionu obyvatel v roce 2025 přicestovalo 26,1 milionu turistů. To je 16 turistů na jednoho obyvatele.
Nejvíce se situace vyhrotila v letech 2024-2025, kdy dopady overturismu vyvolaly protesty i v dalších přetížených španělských destinacích, jako jsou Kanárské ostrovy a Baleáry. Barcelonou se tehdy nesly slogany jako „turisté, jděte domů“ nebo „vaše AirBnB bývalo mým domovem“, jak popisovala například BBC.
Druhý ze sloganů odkazuje na online platformu zprostředkující krátkodobé pronájmy apartmánů. Podobné platformy, mezi něž dále patří například síť Booking.com, po pandemii COVID-19 zaznamenaly rozmach. Do roku 2025 se celkový počet zarezervovaných nocí skrze tyto platformy v EU více než zdvojnásobil ve srovnání s úrovní před pandemií – z necelých 430 milionů se vyšplhal na více než 950 milionů, uvádí Eurostat.
Rozsah krátkodobého ubytování je zde spojován s krizí bydlení. Barcelona je jedním z nejdražších evropských měst k bydlení – domácnosti zde na náklady spojené s bydlením běžně vynaloží přes 70 % svých celkových příjmů.
Rostoucí ceny bytů, domů, nájmů a energií ztěžují dostupnost bydlení napříč celou Evropou, a to především pracujícím rodinám, mladým lidem a sociálně znevýhodněným obyvatelům. Evropská komise v prosinci představila plán, jak s touto krizí bojovat na evropské úrovni.
Další turisty nechceme
Dopady cestovního ruchu na trh s nemovitostmi a nespokojenost tamního obyvatelstva vedení města dovedla k radikálnímu kroku – přestat apartmánům pro krátkodobému ubytování poskytovat licence a již platná povolení jim ukončit, čímž jejich pronajímání pro turisty de facto zakáže. Cestovatelům tedy zbydou jen „tradiční“ možnosti ubytování, jako jsou hotely. Tento krok svým rozhodnutím posvětil i španělský ústavní soud.
Boj katalánské metropole s overturismem tím však nekončí – město dále v únoru zdvojnásobilo turistickou daň a v květnu jmenovalo komisaře pro udržitelný turismus, Josého Antonia Donairea. „Jsme na konci cesty, Barcelona dosáhla maximálního počtu turistů, které může ubytovat. Nechceme další turisty, ani o jednoho víc, ale musíme zvládnout ty, které již máme.“ S takovým poselstvím nastoupil Donaire do úřadu.
Barcelona není jediné evropské město, které sahá po nástrojích omezující turismus. Italské Benátky od roku 2024 vybírají vstupní poplatek pro turisty v určité dny, pokud v Benátkách nemají ubytování a neplatí tak turistickou daň. Letos činil 5 eur v případě platby dříve než 4 dny před příjezdem a 10 eur v případě pozdější platby. Vztahoval se na 60 vybraných dní mezi dubnem a červencem, což bylo za celou dobu fungování iniciativy nejvíce. Vedení města po volbách stojí před otázkou, jak se ke vstupnímu poplatku postavit do budoucna – nový starosta Simone Venturini chce přitom vstupní poplatek navýšit na rozmezí 30 až 50 eur podle vytíženosti.
Češi jsou zatím v klidu, na limity mohou narazit Krkonoše
Podle mluvčí České centrály cestovního ruchu (CzechTourism) Kateřiny Beránkové se overturismus v Česku neprojevuje plošným ani celoročním způsobem – přesnější je podle ní mluvit o místně a časově omezených špičkách.
„Vedle centra Prahy či Českého Krumlova se to v určitých obdobích týká například Svatého kopečku u Mikulova, Prachovských skal nebo okolí Velké Ameriky. Zvýšená návštěvnost může dočasně komplikovat dopravu a parkování nebo zatížit veřejný prostor a přírodu,“ řekla redakci.
Dodává však, že vztah obyvatel těchto lokalit k turismu zůstává vyvážený. Poukazuje při tom na průzkum CzechTourismu za rok 2025.
„Řada destinací zároveň dokládá, že zvýšenou návštěvnost lze dobře řídit. Adršpach využívá časové rezervace vstupu i parkování, Český Krumlov pro zájezdové autobusy placený terminál BUS STOP s rezervací příjezdu a Sedlecká kostnice prodává vstupenky na konkrétní datum a čas,“ řekla dále. V případě Prahy zmiňuje směřování návštěvníků i mimo historické centrum a kampaň enjoy respect prague propagující ohleduplné chování.
Destinační management (DMO) nejnavštěvovanějšího českého pohoří Krkonoše nyní začíná sledovat svoje indikátory udržitelnosti na základě jednotného evropského systému ETIS. Na základě nich by měl moci cestovní ruch řídit efektivněji, bez čehož by podle firmy TravelBakers, která s DMO Krkonoše na konceptu udržitelnosti řízení pracuje, pohoří brzy narazilo na limity návštěvnosti.
Náznaky toho lze vidět už nyní. Mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný v srpnovém rozhovoru pro Seznam Zprávy upozornil na fenomén pozorování východu slunce ze Sněžky. Podle něho nimi návštěvníci ruší přírodu v době, kdy si zaslouží odpočinek.
Více lidí než před covidem‑19. Tak by se daly slovy stručně popsat statistiky, které v rámci cestovního ruchu sleduje Olomoucký kraj. Pandemickou krizi, kdy byl sektor jedním z nejohroženějších, se tedy překonat podařilo.
Opačný problém na východě Evropy
Evropa se však nepotýká pouze s nadměrným turismem – velká část východní Evropy nyní zažívá úplný opak. Tamní turistický sektor se po pandemii nedokázal plně zotavit především vlivem války na Ukrajině.
Přišel totiž o běžné návštěvníky z řady Rusů a Ukrajinců, turisté z ostatních částí světa se navíc cestování do tohoto regionu z bezpečnostních důvodů vyhýbají. Strach přiživují četné dronové incidenty, které podle vyjádření parlamentního tajemníka lotyšského ministerstva hospodářství Jurģise Miezainise pro server Euronews vždy vyvolají vlnu rušení rezervací na hotelech a akcích.
Odliv turistů zasažené státy dovedl k tomu, aby Evropskou komisi požádaly o podporu v rámci připravovaného víceletého finančního rámce (MFF) pro období 2028-2034, upozornil dále Euronews. Skupina sedmi států zároveň v dopise Tzitzikostovi a komisaři pro kohezi Raffaelu Fittovi požaduje, aby potřeby zemí ovlivněných blízkostí k ozbrojeným konfliktům byly zohledněny i v připravované strategii EU pro udržitelný turismus.
Evropská komise původně plánovala strategii předložit ve druhém čtvrtletí tohoto roku, k tomu však nedošlo. Následně se očekávalo její vydání ještě během tohoto léta, současně plánovaný termín však nejspíše bude znám po konci letní pauzy v institucích EU. Je možné, že nové požadavky skupiny východoevropských států vydání opět oddálí.
EU nemá v oblasti cestovního ruchu pravomoc předkládat vlastní legislativní návrhy, může však koordinovat činnost členských států. Výsledná implementace strategie tedy bude záviset na nich.
Rumunsko zničilo dron s výbušninami u plynového projektu Neptun Deep. Von der Leyen incident označila za „hybridní válku“ a varovala před kampaní hrozeb.