Česká vláda zrušila strategické komunikační platformy o Evropské unii, takzvaná Eurocentra. Dosud fungovaly v krajských městech a pomáhaly vzdělávat, organizovat diskuse i kulturní události. Co je nahradí, zatím vláda neřekla.
Dvacet let fungující koncepce komunikace o Evropské unii v Česku skončila. Na rušení Eurocenter jako první upozornil portál iRozhlas.cz. V polovině srpna pak na jednání vlády plán předložila vedoucí úřadu vlády a pravá ruka premiéra Andreje Babiše (ANO) Tünde Bartha.
„Už není potřeba, aby v každém kraji byla kamenná pobočka a spoustu úředníků, když jsme úplně v jiné době,“ řekl k rušení Eurocenter premiér. Skončit mají na začátku ledna příštího roku.
Eurocentra přitom byla integrální součástí vzdělávání a informování o činnosti Evropské unie a roli Česka v ní v posledních dvaceti letech. Na každé pobočce měla jednoho až dva pracovníky. Centra organizovala debaty, akce, nebo přednášky, ať už pro širokou veřejnost nebo děti na školách. Podílely se například na evropských hospodských kvízech, soutěžích pro školy, besedách pro seniory i každoročních Dnech Evropy v regionech. Ty jsou jak připomínkou vstupu Česka do Evropské unie, tak oslavou existence evropského projektu.
Nevíme, proč nás budou rušit
Portál iRozhlas.cz citoval koordinátora libereckého eurocentra Martina Fišera. Rozhodnutí vlády ho znepokojilo.
„Naše činnost je hrozně široká. Dělám tady už 15 let a za ty roky jsem obešel stovky škol. Myslím, že tady v kraji jsem byl na velké většině. (…) Něco se tu za těch 20 let vytvořilo, dlouholetá praxe a budování kontaktů a teď se to prostě utne, (…) bohužel budeme zrušení k 1. lednu 2027,“ řekl veřejnoprávnímu portálu Fišer.
Dodal taky, že se o zrušení eurocenter mělo uvažovat už v první polovině roku, kdy se rušila lidskoprávní agenda na Úřadu vlády, ale bez vysvětlení se od ní ustoupilo. Vysvětlení z Úřadu vlády ostatně nepřišlo ani při aktuálním rušení eurocenter.
„Z jakého důvodu nás budou rušit, nevíme. V červenci se k nám na online hovor připojil David Král (vrchní ředitel sekce pro evropské záležitosti na Úřadu vlády, pozn. red.) a řekl, že má na nás asi 15 minut, a oznámil zrušení, aniž by řekl proč,“ citoval Fišera portál iRozhlas.cz.
Bývalý europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa, dnes IT vývojář a člen strany Volt Česko, spočítal, že Eurocentra organizovala zhruba 1300 akcí ročně. Na tyto akce přitom dostávaly asi 10 milionů korun.
„Když se deset milionů vydělí třinácti sty, vyjde necelých osm tisíc korun na jednu akci. V té částce jsou mzdy, nájmy, provoz a cesty. Nevím, kolik stojí zásah srovnatelného počtu lidí na sociálních sítích, a upřímně to neví ani nikdo jiný, protože zásah na síti a hodina ve třídě nejsou totéž. Ale osm tisíc korun za akci není číslo, které by samo o sobě křičelo po škrtu,“ napsal ve svém blogu Peksa.
Obracím se na Evropskou komisi
Podnět týkající se rušení českých Eurocenter dostala i Evropská komise. Obrátil se na ní český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL/EPP). „Obracím se na Komisi. Vláda nejdřív bourá a až pak přemýšlí. Máme zde 20 let budovanou síť, zkušené lidi a kontakty se školami, knihovnami, univerzitami, městy a kraji. Místo konkrétní alternativy slyšíme jen obecné fráze o modernější komunikaci a sociálních sítích,“ uvedl Zdechovský v tiskové zprávě.
Eurocentra vznikla po roce 2004 jako součást komunikační strategie po vstupu Česka do EU. Za úkol měla přiblížit dění v institucích široké veřejnosti a rozšířit vědomosti obyvatelů tehdy nového člena Unie o úloze a vlivu Česka v uskupení. A taky o pozitivních aspektech, které by členství mělo přinést.
Přesun do on-line prostoru
V současnosti fungují dva paralelní komunikační kanály o Evropské unii v Česku. Kromě Eurocenter, které provozuje odbor při Úřadu vlády, existuje ještě síť Europe Direct. Tu financuje přímo Evropská komise.
Podle portálu iRozhlas.cz je existence komplexní evropské komunikace v ohrožení, jelikož podle návrhu vládního dokumentu není zřejmé, jestli bude pokračovat i Europe Direct. Ve třech městech, konkrétně v Liberci, Karlových Varech a Jihlavě, jsou totiž pobočky Europe Direct provozovány právě prostřednictvím regionálních Eurocenter. Program Europe Direct loni dostal novou finanční podporu, která by měla trvat až do roku 2030. Většinu prostředků, 555 tisíc eur, na jejich provoz poslala Evropská komise. Česko se podílí částkou 30 tisíc eur.
Vláda v této fázi plánuje „modernizovat a aktualizovat aktuálně platnou koncepční strategii“. Co to znamená a jak to bude vypadat, není dosud zřejmé. Plán na náhradu Eurocenter by se měl objevit do začátku prosince.
„Kamenné pobočky s jedním nebo dvěma úředníky nejsou v roce 2026 ten nejlepší nástroj, se kterým nejefektivněji můžeme dosahovat dobrého zásahu,“ okomentovala už dříve plán vlády Milena Hrdinková, poradkyně premiéra pro záležitosti Evropské unie.
Komunikaci o EU chce podle ní vláda přesunout do on-line prostoru a víc se zaměřit na sociální sítě a moderní technologie.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Eastern Flank EU Reporting (EFER), na kterém spolupracují redakce Delfi (Litva), Delfi (Lotyšsko), Espress (Rumunsko), EUBrief (Slovensko), Faktabaari (Finsko), Focus Europe Poland (Polsko), Napunk (Slovensko), Pro News Bulgaria (Bulharsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu EastFlank.eu. Více informací najdete zde.