4 min

Zámek Jezeří hostil Beethovena i Goetha. Rudá armáda ho zdevastovala, stát chtěl zbourat. Jedna žena to změnila

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

V polovině osmdesátých letech zmizelo Jezeří z úředních map. Státní pánev si žádala uhlí, a zámek měl ustoupit.

Zámek Jezeří hostil Beethovena i Goetha. Rudá armáda ho zdevastovala, stát chtěl zbourat. Jedna žena to změnila

Zdroj: Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Obsah článku

Kdo dnes vyrazí z Mostu šestnáct kilometrů na sever, projede Horním Jiřetínem, mine Černice a po serpentinách vystoupá k bráně barokního sídla, které stále stojí. Stojí díky řetězci okolností, občanskému odporu a třiceti letům jedné kastelánky, Hany Krejčové. Rok 2026 přináší zlom: Krejčová odchází a správu přebírá její dlouholetý zástupce Miroslav Přibyl. Příběh Jezeří ale zdaleka nekončí, protože obnova pokračuje a divadelní sál zůstává uzavřen minimálně do sezony 2028.

Kde Beethoven hrál a Goethe obdivoval krajinu

Lobkowiczové vtiskli Jezeří jeho monumentální barokní tvář a proměnili panské sídlo v kulturní středisko evropského formátu. Kníže František Josef Maxmilián z Lobkowicz, jeden z nejvýznamnějších Beethovenových mecenášů, trávil s dvorem a kapelou část roku právě v Čechách. Účetní doklad z lobkowiczkého rodinného archivu, publikovaný historikem Jaroslavem Mackem a citovaný Wiener Beethoven-Gesellschaft, dokládá, že v první polovině srpna 1804 se na Jezeří uskutečnilo rané neveřejné provedení nové Beethovenovy symfonie, pozdější „Eroiky“. Šlo o komorní událost pro aristokratické publikum, nikoli veřejný koncert, přesto mimořádný hudební moment.

Johann Wolfgang von Goethe zavítal na zámek prokazatelně 9. září 1810, během lázeňského pobytu v severních Čechách. Česká divadelní encyklopedie IDU ho uvádí jako hosta Jezeří a regionální pamětní stopa potvrzuje jeho výjezd odtud na nedaleký Hasištejn.

Jak konfiskace, vojáci a uhlí málem smazaly celé panství

Řetězec zkázy začal dvojí konfiskací. Nacisté zabavili lobkowiczký majetek roku 1939, komunistický režim jej podruhé zabral po únoru 1948. Podle oficiální rodové chronologie ztratili Lobkowiczové veškerý nemovitý majetek v Čechách.

Po roce 1950 obsadila zámek stočlenná vojenská posádka pod ministerstvem národní obrany. Pozůstalý inventář naházeli do kaple, interiéry znehodnotili účelovými přestavbami, zbylý mobiliář rozkradli nebo zničili. Později někdo vytrhal asi 150 metrů čtverečních parket a odvezl je k využití jinde. Následovalo období bez jakékoli ostrahy, další vlny devastace při nezdařených „rekonstrukcích“ a postupný rozpad. V publicistice se tyto škody často zkracují na „Rudou armádu“, primární prameny NPÚ však konkrétní viníky pojmenovávají obecněji jako vojenskou a státní správu.

Nejhorší rána přišla v osmdesátých letech. Památka byla oficiálně určena k likvidaci, protože měla ustoupit rozšiřování velkolomu Československé armády. Zámek mizel z map. Ještě 19. října 2015 vláda ve svém usnesení výslovně přiznávala, že prolomení těžebních limitů na dole ČSA by pravděpodobně vedlo ke zbourání Horního Jiřetína a Černic. Proto limity tehdy ponechala. Jezeří viselo na vlásku desítky let.

Třicet let kastelánky, která přišla do zarostlé ruiny

V roce 1996 se objekt vrátil do státní správy a Martin Lobkowicz, vědom si finančních limitů rodu, zámek daroval státu. Téhož roku nastoupila Hana Krejčová, rodačka ze zaniklých Albrechtic pod Jezeřím. Podle její vlastní vzpomínky zaznamenané projektem Paměť národa šlo o zarostlý objekt bez oken, kde „nebylo nic“. Budova v krajině skoro nebyla vidět.

Krejčová zavedla nepřerušenou, soustavnou péči. Otevřela zámek návštěvníkům, prosazovala citlivou obnovu a dovedla Jezeří k pozici výrazně navštěvované památky v Ústeckém kraji. Klíčem nebyla velká jednorázová investice, ale tři desetiletí trpělivé práce; oproti předchozím dekádám, kdy se na zámku střídaly resorty, správci i záměry a nikdo nezůstal dost dlouho na to, aby cokoli dotáhl. Filmové štáby si syrové prostředí oblíbily: Jezeří se objevilo v seriálech Pustina, Svět pod hlavou, Cirkus Bukowski i ve filmu Hastrman.

Od roku 2026 je na oficiálním webu zámku veden jako kastelán Miroslav Přibyl, zatímco Krejčová figuruje v roli koordinačního pracovníka. Přibyl veřejně deklaruje, že chce navázat na filozofii své předchůdkyně a zachovat autenticitu i „syrovost“ Jezeří, nedělat z něj naleštěnou tuctovou památku. Posun lze čekat spíš v provozních detailech a návštěvnickém komfortu. V říjnu 2026 ho NPÚ zve na vlastní akci „Hovory s kastelány“, což potvrzuje, že nová veřejná tvář zámku už funguje.

Co dnes návštěvník na Jezeří skutečně uvidí

Hlavní komentovaný okruh provede patnácti místnostmi včetně hlavního schodiště. Návštěvník spatří prostory v syrové původnosti času, stopy po vojenském obsazení, zbytky barokních maleb pod přemalbami. Právě v tom spočívá zvláštní síla Jezeří: památka své trauma neskrývá, vystavuje ho.

Samostatný okruh přízemím a sklepy nabízí stříbrnici, pokoje kapucínů, oratoř kaple, lovecké instalace, hlavní nádvoří a sklepení. Obnovený divadelní sál je kvůli rekonstrukci zázemí a hlavních chodeb uzavřen, jeho opětovné zpřístupnění v běžné prohlídkové trase se plánuje na sezonu 2028.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Veronika Holečková

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

V zděděné komodě seděla falešná zadní lišta. Za ní ležely zlaté mince za 300 000 Kč, bratr druhý kus prodal za 800 korun

Studentka koupila zaprášené hodiny na bleším trhu za 350 korun. Messingový strojek a malba na ciferníku prozradily stáří i cenu přes 165 000 Kč

Studentka z Tårnby zaplatila na kodaňském bleším trhu 350 dánských korun, v přepočtu asi 1 169 Kč. Hodinář...

Český archeolog nechal AI prohledat guatemalskou džungli. Objevil staré mayské město staré 2 800 let

Český archeolog Ladislav Šilhán s kolegy vytáhli z guatemalského pralesa objev, ke kterému by bez...

České korunovační žezlo a jablko jsou napodobeniny z 16. století. Originály leží ve Vídni, vrátit je nelze kvůli právnímu triku Habsburků

Svatováclavská koruna v trezoru Pražského hradu pochází z dílny Karla IV. Žezlo a jablko, které ji...

Vokovice leží pár minut od metra, ale ráno tu budí ticho. Klid vysvětluje urbanistický plán z roku 1922, který omezil výšku zástavby

Vokovice v Praze 6 si uchovaly měřítko zahradního města uprostřed metropole, která kolem nich za sto let...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Zámek Jezeří hostil Beethovena i Goetha. Rudá armáda ho zdevastovala, stát chtěl zbourat. Jedna žena to změnila

„Mohl to být megaprůšvih.“ Ohrozil Macinka sám sebe v rozhovoru s „Pauknerem“?

„Opilý Ráž, hanba, fuj.“ Koncert Elánu vyvolal pořádnou bouři

Dlouholetý spor o zavěšení toaletního papíru má jasné rozuzlení. Správně má směřovat lícovou stranou k člověku

Zemřel básník, publicista a signatář Charty 77 Milan Ohnisko

Brána do pekla v Turkmenistánu po 50 letech pohasíná. Její úplné uzavření paradoxně uškodí celému podnebí