4 min

Za květnovými osvoboditeli kráčeli i bezohlední únosci československých občanů

Sdílet

Dennívýzva

Rudá armáda osvobodila většinu území Československa, nicméně sovětský vůdce Stalin sledoval na rozdíl od Američanů ryze politické cíle.

Zdroj: Securitytech

V těchto dnech si připomínáme 81. výročí osvobození naší země. Nicméně Stalin sledoval kromě osvobození i jiné cíle, nechal unášet prostřednictvím vojenské kontrarozvědky SMĚRŠ Sovětskému svazu nepohodlné československé občany, například generála Sergeje Vojcechovského, Augustina Vološina a mnohé další.

Rudá armáda osvobodila většinu území Československa, nicméně sovětský vůdce Stalin sledoval ve střední a jihovýchodní Evropě na rozdíl od Američanů ryze politické cíle. Osvobození naší země mu pak vhodně posloužilo i k vyřizování účtů s nepohodlnými lidmi, většinou meziválečnými ruskými exulanty či vyhraněnými bojovníky proti bolševikům, kteří se uchýlili před perzekucí do Československa.

Za Rudou armádou v rámci 1., 2. a 4. ukrajinského frontu pochodovaly i oddíly vojenské kontrarozvědky SMĚRŠ. Organizace, jež vznikla z posvěcení Stalina v roce 1943, měla přesné instrukce, koho na osvobozeném území zatknout, bez ohledu na to, jestli se jedná například o československé občany. Jednalo se vesměs o lidi, kteří stáli v opozici stalinskému režimu, a jež mohli překážet plánované sovětizaci území, které osvobodila Rudá armáda v letech 1944-1945. Dočasně všemocná kontrarozvědka se však neomezila jen na Československo, ale aktivně zatýkala i v dalších státech osvobozených Rudou armádou.

Generál, který vadil Stalinovi

Jednotky SMĚRŠ začaly iniciativně operovat na československém území několik dní po osvobození. 11. května 1945 odvlekly zhruba tisícovku mužů ruské národnosti, které nezachránilo ani československé občanství. Jejich osud byl předem daný, poprava či nucený pobyt v gulazích, Jedním z mužů, kteří padli do osidel oddílů SMĚRŠ, byl 12. května 1945 československý armádní generál, legionář, který bojoval proti bolševikům, a odpůrce Mnichovského diktátu Sergej Vojcechovský.

Vojcechovského odvleklo na sovětské území speciální komando v ulici Konviktská. Zemřel v roce 1951 v nechvalně známém gulagu Ozerlag. Dlužno dodat, že pro něho neudělala vláda a prezident Edvard Beneš vůbec nic, Sovětský svaz byl hlavním spojencem Československa a jeho osvoboditelem, kritické hlasy tak byly tudíž prakticky utlumeny. Nicméně dlužno konstatovat, že se ojedinělé protesty přece jen proti únosům československých občanů ozvaly, a to ústy generála Bohumila Bočka, který poukazoval na to, že jsou svévolně odvlékáni českoslovenští občané do Sovětského svazu. Boček požadoval zjednání nápravy, leč marně. Stejně jako ministr zahraničí Jan Masaryk, který orodoval též za československé občany, jež nedobrovolně skončili na sovětském území.

Vojcechovský nebyl jediným

Dalším uneseným československým občanem byl také Augustin Vološin, duchovní, učitel, politik a prezident Karpatské Ukrajiny. Krátce po osvobození Prahy, 13. května 1945, byl Vološin unesen komandem SMĚRŠ do Moskvy. 71letý muž zemřel ve vězení Butyrka údajně na infarkt, pravděpodobně v důsledku tvrdých výslechů a mučení.

Jiným nedobrovolně odvlečeným mužem na sovětské území byl strýc publicisty a překladatele Vladimíra Bystrova Nikolaj, který byl vyhraněným odpůrcem bolševiků a bělogvardějec. V roce 1921 odešel do Československa a v roce 1936 mu bylo uděleno československé občanství. Dne 20. května si na něho počíhalo komando SMĚRŠ. To jej odvleklo do Moskvy, kde byl odsouzen na 10 let odnětí svobody mimo jiné za svou činnost v protisovětských exulantských organizacích. Stejně jako Vojcechovský zažil peklo gulagu Ozerlag, na rozdíl od generála však měl štěstí a přežil. V roce 1955 byl propuštěn a mohl se setkat se svou rodinou. Pracoval jako překladatel, zemřel o 12 let později.

Neunikl ani odborník na Dostojevského

Alfred Bem byl významný filolog literární historik a kritik, odborník na na Fjodora Michajloviče Dostojevského. V roce 1922 se usadil v Praze, kde založil Společnost Dostojevského, aktivně se angažoval v kulturním a společenském životě. Dne 16. května 1945 jej zatkly na základě vyfabrikovaného obvinění jednotky SMĚRŠ. V případě Bema však chybí potřebná dokumentace, jaký byl jeho další osud. Pravděpodobné je, že skončil v jednom z mnoha gulagů, mohl být i popraven.

Počet odvlečených osciluje mezi 215-250. Z tohoto počtu se do Československa vrátilo jen 68 lidí. Oficiální politická reprezentace se za unesené v inkriminované chvíli ve zjitřené poválečné době nepostavila, úřady zcela selhaly. Prezident Beneš ani nekomunistické strany si nechtěly Sověty v žádném případě rozhněvat.

SMĚRŠ zanikl v roce 1946 spojením se sovětským ministerstvem státní bezpečnosti, výsledkem jeho práce však bylo mnoho lidských tragédií a zmařených životů. Společným jmenovatelem ve všech případech unesených pak byla naprostá bezohlednost sovětské vojenské kontrarozvědky a krutost při výsleších.

Zdroj: Tereza Stonišová: Perzekuce Čechoslováků sovětskou kontrarozvědkou SMERŠ aneb Československo jako suverénní stát? Bakalářská práce, Vladimír Bystrov: Únosy Československých občanů do Sovětského svazu v letech 1945-1955

Autor/Licence fotografie: Plukovník Vojcechovský u Argajaše, neznámý autor, Public Domain

Reklama

Další články z Securitytech

Tento článek byl publikován ze zdrojů Securitytech

Web se zaměřuje na témata spojená s bezpečností, moderní technikou a obrannými technologiemi. Čtenáři zde najdou články o vojenské výzbroji, bezpečnostních systémech, kyberbezpečnosti i technologických inovacích, které ovlivňují současný svět.Obsah propojuje technické informace s vysvětlením...

Za květnovými osvoboditeli kráčeli i bezohlední únosci československých občanů

Rusové hrozí Evropě tvrdou odvetou. Litevci museli do krytu

Ani Madeta, ani Olma. Nejlepší značka másla zaskočila i samotné odborníky

Schillerová hladila studenta po noze a utěšovala ho, ať nebrečí. Lidé mluví o nejhorším videu české politiky

Diváci netušili pravdu. Hanu Zagorovou v hologramu „oživila“ Jana Švandová

Londýn se utopil v červené. Vysněný titul Arsenalu slavil i pes