Lenka píše, že kdyby mohla vrátit čas, udělala by spoustu věcí jinak. Jak se to jenom stane, že člověk přijde o miliony i přátele? Přečti si její příběh.
Článek vznikl na základě e-mailu čtenářky, která se na naši redakci obrátila s prosbou o zveřejnění svého příběhu. Na její žádost bylo jméno v článku změněno. Použitá fotografie je ilustrační. (pozn. redakce).
Nemohla jsem tomu uvěřit
„Bylo mi čtyřiatřicet let, když jsem vyhrála v loterii několik milionů korun. Los jsem koupila víceméně náhodou, když jsem šla z práce domů. Dodnes si pamatuji ten okamžik.
Seděla jsem v kuchyni, několikrát kontrolovala čísla a byla přesvědčená, že jsem se spletla. Pak jsem volala do práce manželovi. Plakali jsme štěstím a slibovali si, že konečně budeme žít klidněji a dopřejeme dětem všechno, co jsme jim dřív nemohli dopřát.
O výhře se dozvědělo víc lidí, než mělo
Na začátku jsme to chtěli utajit. Jenže člověk se potřebuje s někým podělit o radost. Řekla jsem to sestře, ta své kamarádce a během pár týdnů o naší výhře věděla půlka města.
Najednou se nám začali ozývali lidé, o kterých jsme roky nevěděli. Spolužačky, vzdálení příbuzní i bývalí kolegové. Každý chtěl na kávu nebo se ‚jen tak‘ sejít, protože jsme se přece dlouho neviděli. Dnes už vím, že většina z nich nechtěla vidět mě. Šlo jim o peníze.
Výhra tě nemusí změnit. Ale nejspíš ti ukáže, kdo jaký je.
Neuměla jsem říkat ne
Kamarádce jsem půjčila dvě stě tisíc na podnikání. Bratranci další stovky tisíc na nové auto. Kamarád slíbil, že mi půl milionu vrátí do půl roku. Dodnes nevrátil ani korunu. Když jsem někomu odmítla půjčit, byla jsem najednou ta zlá.
Slyšela jsem věty jako: Vždyť to ani nepoznáš. Tobě těch pár desítek tisíc chybět nebude. Nejvíc mě bolelo, že lidé přestali vidět mě. Viděli jen účet, o kterém si mysleli, že nikdy nemůže být prázdný.
O peníze jsme přišli. A o přátele také
I my s manželem jsme začali víc utrácet. Koupili jsme si nové auto, pořídili větší dům, dali výpověď v práci a začali jezdit na drahé dovolené. Měla jsem pocit, že si to přece můžeme dovolit. Jenže peníze mizely mnohem rychleji, než jsme předpokládali.
Část jsme špatně investovali, část rozdali a část jednoduše utratili. Asi po roce jsem zjistila, že z milionů zůstalo pár desítek tisíc. A s penězi zmizela i většina ‚přátel‘, které jsme ve svém životě měli. Telefon přestal zvonit. Na oslavy nás přestali zvát ti samí lidé, kteří ještě před pár měsíci tvrdili, že jsme jejich nejlepší přátelé.“
Dnes bych udělala jedinou věc jinak
Lenka říká, že výhry nelituje. Lituje ale toho, jak s ní naložila. „Kdybych mohla vrátit čas, neřekla bych to vůbec nikomu. Peníze totiž nezměnily jen můj život. Změnily lidi kolem mě. Dnes už zase oba pracujeme, máme obyčejný život a vlastně jsem za to ráda,“ uzavírá svoje vyprávění bývalá milionářka.
Jak by ses zachovala ty? Dokázala bys výhru utajit i před těmi nejbližšími, nebo by ses o ni chtěla podělit? Napiš nám do diskuze pod článek!
Autorský článek + výpověď čtenářky