3 min

Vláda tvrdě útočí na Pavla, ale sama nemá nikoho lepšího, koho by na Hrad posadila

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Útočit na prezidenta bez vlastního kandidáta je jako vyhlásit válku bez armády, průhledný manévr, který víc prozrazuje o útočníkovi než o cíli.

Vláda tvrdě útočí na Pavla, ale sama nemá nikoho lepšího, koho by na Hrad posadila

Zdroj: Pražský hrad

Obsah článku

Česká vládní koalice ANO–SPD–Motoristé vede od ledna 2026 soustavnou palbu na Petra Pavla. Macinka mu vzkazuje, ať se věnuje kladení věnců. Babiš ho označuje za člověka v kampani. SPD ho odsuzuje v oficiálních stranických usneseních. A přitom po měsících této ofenzívy nedokáže koalice vyslovit jediné jméno člověka, který by měl být lepší. Není to prezidentský souboj. Je to politická fikce, ve které chybí hlavní postava.

Antikampaň bez kandidáta je laciný trik

Normální předvolební boj má logiku: nejdřív řeknete, kdo jste, pak řeknete, proč je soupeř horší. Vládní koalice toto pořadí obrátila. V lednu 2026 Babiš, Macinka i Okamura společně prohlásili, že koalice by měla nabídnout společného kandidáta na Hrad. Znělo to jako plán. Jenže ve stejném okamžiku dodali, že seriózní debata o jménu začne „až na začátku roku 2027″ a kandidát „nemusí být politik“. Mezitím spustili ostrou střelbu na Pavla.

A pak přišel červenec 2026. Babiš změnil tón a podle CNN Prima News začal tvrdit, že vláda společného kandidáta „neřeší“. Z lednového plánu zbyla prázdná skořápka. Útok pokračoval, nabídka zmizela. Kdo tohle považuje za standardní politiku, měl by si přečíst definici negativní kampaně ještě jednou.

Tři psy pustili na jednoho, a každý kouše jinam

Zajímavé je, jak si koaliční strany rozdělily role, aniž by to kdokoli přiznal.

Motoristé a Macinka jedou osobní konflikt. Macinka v lednu 2026 veřejně radil prezidentovi, aby se choval méně jako „slon v porcelánu“, a v soukromých zprávách, které Hrad následně zveřejnil, psal o „maximalistických krocích“ a boji „bez skrupulí“. Pavel reagoval ostře, označil to za pokus o vydírání a avizoval právní kroky.
SPD obstarává identitární a historickou palbu. V oficiálním usnesení z května 2026 strana odsoudila Pavla kvůli záštitě sudetoněmeckého sjezdu i kvůli údajné podpoře evropské federalizace. Nejde o výroky jednotlivců, je to přijatá stranická linka.
ANO a Babiš rámují Pavla jako politického hráče v kampani, který „plní příkazy“. Premiér tak posouvá prezidenta z pozice nadstranického arbitra do pozice soupeře, aniž by sám oznámil, že kandiduje.

Směr je stejný, styl se liší. Výsledek? Koordinovaná demolice bez stavebního plánu.

Čísla říkají něco jiného než koaliční rétorika

Zatímco koalice útočí, průzkumy ukazují, že Pavel zůstává favoritem. Podle výzkumu STEM/MARK z jara 2026 by 53 % lidí Pavla volilo nebo zvažovalo volit. Spontánně ho lidé zmiňovali jako prvního kandidáta s velkým náskokem. Jediný, kdo mu reálně „dýchal na záda“, byl sám Babiš, tedy muž, který v červenci tvrdil, že kandidáta neřeší.

A tady je číslo, které by mělo koalici znepokojit víc než cokoli jiného: 62 % respondentů spontánně nejmenuje žádného jiného kandidáta. To není jen Pavlova síla. To je personální vakuum na straně vyzyvatelů. Koalice nemá koho nabídnout, a voliči to vědí dřív než ona sama.

Samozřejmě, do voleb v roce 2028 zbývá dost času a preference se mohou změnit. Prostor pro pozdní silnou osobnost existuje. Ale prostor a osobnost jsou dvě různé věci.

Když ani Klaus nevidí šanci

Snad nejtvrdší verdikt nad koaliční strategií nevynesl žádný opoziční politik ani komentátor, ale Václav Klaus. Bývalý prezident v rozhovoru pro MF Dnes v červenci 2026 řekl, že Pavel mandát „stoprocentně“ obhájí a že se smysluplný protikandidát prakticky nemůže vyprofilovat. Doslova varoval, že by šlo jen o „okrajové bytůstky“, které s Pavlem beznadějně prohrají.

Když vám tohle říká člověk, který rozhodně nepatří k Pavlovým fanouškům, je to signál, který by koalice měla brát vážně. Klaus nepopisuje Pavlovu neporazitelnost, popisuje prázdnotu na druhé straně. A ta prázdnota není náhoda. Je důsledkem strategie, která vsadila všechno na destrukci a nic na konstrukci.

Řečnická otázka na závěr: koho vlastně koalice přesvědčuje? Pavlovy voliče určitě ne. Nerozhodnuté? Ti chtějí slyšet jméno a příběh, ne jen nadávky na úřadujícího prezidenta. Zbývají vlastní voliči, a právě to je podstata celé operace. Antikampaň bez kandidáta není prezidentský boj. Je to mobilizační nástroj pro vlastní základnu, zabalený do celofánu státnického zájmu.

Zdroj: Kontext24

Autor: Vojtěch Havelka

Reklama

Další články z Kontext24

Takhle Motoristé zacházejí s těmi, kteří jim nejdou na ruku: Novináři, kteří jim nejsou po chuti, nemohou na jejich tiskovky

Novináři, těšte se, vzkazuje Babiš do médií. Chystá kontroly, a to je teprve začátek

Premiér, který z vládní tiskovky přirovnává české redakce k ruským dezinformačním webům, nepotřebuje...

Schillerová se chvástá, jak pomohla seniorům z bryndy a vrátila jim jejich peníze. Přitom jde jen o zlomek důchodců

Prodávat opravu vlastního systémového selhání jako velkorysou pomoc je politická fikce, kterou Alena...

Turek jako legenda, které se ostatní klaní? Bývávalo, teď už je motoristický prezident akorát pro smích

Když si musíte nechat od vlastní asistentky veřejně potvrdit, že jste v práci výjimečný, něco se pokazilo.

Generace, na kterou vláda zapomněla: Senioři a mladí dárky dostali, na ekonomické tahouny země ale nikdo nemyslí

Česká politika umí být štědrá, ale jen k těm, kdo se jí vyplatí. Třicátníci a čtyřicátníci, kteří tahají...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kontext24

Kontext24.cz přináší publicistické články, komentáře a analýzy zaměřené na domácí i zahraniční politiku, ekonomiku a společenské události. Nezaměřuje se pouze na samotné zprávy, ale především na jejich širší souvislosti, dopady a možné scénáře dalšího vývoje.Vedle aktuálních témat se věnuje také...

Vláda tvrdě útočí na Pavla, ale sama nemá nikoho lepšího, koho by na Hrad posadila

„Zastavte ruské safari na civilisty.“ Zelenskyj ukázal děsivé video

Sparta - Lyon 2:1. Letenští otočili zápas s favoritem a nakročili k postupu

Jana Plodková ukázala tvář, kterou z filmů neznáte. Sláva ji svazuje, nejraději utíká do ticha

10 důvodů, proč život začíná po padesátce. A nemá to nic společného s věkem

Botox může herečce vzít víc než vrásky. Kdo mu podlehl, kdo ho odmítá a kdo zákroku lituje?