Věstonická venuše poletí do vesmíru. Pomůže prozkoumat stejnojmennou planetu

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Věstonická venuše byla objevena před sto lety. Významné jubileum pravěká soška už oslavila, nyní ji čeká nevšední mise. Poletí do vesmíru. Češi se totiž rozhodli, že Věstonickou venuši vyšlou na skutečnou planetu Venuši. Otisk ikonické sošky ponese přístroj evropské sondy EnVision, který bude analyzovat chemické složení atmosféry planety a pomůže zodpovědět otázky o její minulosti.

Věstonická venuše poletí do vesmíru.

Zdroj: Brněnská Drbna - zprávy z Brna a Jihomoravského kraje

Věstonická venuše poletí do kosmu. Konsorcium brněnských firem vedených TRL Space totiž uspělo v tendru Evropské kosmické agentury (ESA) a získalo zakázku za 2,6 milionu eur, což je v přepočtu přibližně 65 milionů korun. Jejím předmětem je vývoj a výroba klíčového vědeckého přístroje, který bude analyzovat chemické složení atmosféry Venuše a pomůže zodpovědět otázky o její minulosti.

Technologie navíc ponese symbolický prvek, a to siluetu Věstonické venuše. Pravěká soška letos oslavila sto nalezení. Je to i pocta předkům, řekl autor návrhu Václav Havlíček. Vypuštění sondy se plánuje na prosinec 2031.

Mise EnVision, na níž se brněnské firmy budou podílet, je připravovaná ve spolupráci s americkou NASA. Vědcům má pomoci pochopit, proč se Venuše, planeta podobná velikostí i svým složením Zemi, proměnila v extrémně nehostinný svět. Sonda má za úkol prozkoumat souvislosti mezi geologickou aktivitou a chemickým složením atmosféry a přispět k pochopení odlišných vývojových cest obou planet.

Čeští inženýři a výzkumníci se podílejí na vývoji infračerveného spektrometru VenSpec-H. „Je to důkaz, že máme know-how, které obstojí i v nejprestižnějších mezinárodních misích. Účast na misi EnVision navíc ukazuje, že se Česko dokáže zapojit do komplexních projektů s globálním dopadem a být v nich spolehlivým a respektovaným partnerem," uvedl Václav Kobera, ředitel Odboru kosmických aktivit a nových technologií a inovací v dopravě z ministerstva dopravy.

Brněnská firma má na starost také vývoj elektroniky zařízení. Elektronická deska ponese otisk siluety Věstonické venuše. „Je možné, že i naše předky Venuše jako objekt nějak fascinovala a my se tam nyní konečně podíváme, byť symbolicky prostřednictvím elektroniky. Často se na vědecké mise dává symbolika či vzkazy a nám přišlo zajímavé dát tam kus naší kultury. Je to i pocta předkům," sdělil Havlíček.

Reklama

Další články z Brněnská Drbna

Trvalo to patnáct let. Ve Veselí nad Moravou skončila obnova náměstí Míru

Varhany v Besedním domě čeká velký úklid. Varhanáři čistí čtyři tisíce píšťal

Pět pater, tři manuály a na čtyři tisíce píšťal. Varhany v brněnském Besedním domě teď čeká důkladná...

Invazivní dřevina má namále. Je ideální čas na likvidaci pajasanu žláznatého

Konec léta je ideální doba na vypuzení agresivní asijské dřeviny. Pajasan žláznatý trápí zemědělce,...

Řidiči na D1 pod dohledem. Policisté hlídali přestupky pomocí dronu

Šestnáct odhalených přestupků za šest hodin. Při čtvrteční kontrolní akci na dálnici D1 rozdali...

Malí primáti s obrovskými kukadly. Brněnské komby mají dvě mláďata

O dva upovídané primáty s obrovskýma očima se rozrostla jedna z novějších expozic v brněnské zoo. Po roce...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Brněnská Drbna

Články z Brněnské Drbny přinášejí aktuální zpravodajství z jihomoravské metropole a jejího okolí – od politiky přes dopravu, kulturu, školství až po bezpečnostní a společenská témata. Obsah se zaměřuje na události, které přímo ovlivňují každodenní život místních obyvatel, ať už jde o nové...

Věstonická venuše poletí do vesmíru. Pomůže prozkoumat stejnojmennou planetu

Ukrajinského vlastizrádce zabila luxusní společnice. Málem unikla

„Nejtěžší bylo překonat samu sebe.“ Dominika shodila 65 kilo a její proměna dojímá

Sucho řeší i Pavel. Rýpl si kvůli němu do Babiše i Macinky

Nultá léta volají zpět. Jeden ikonický trend spodního prádla se vrací v nové podobě

Nemocnice, která nikdy nepřijala jediného pacienta. Přesto se v ní umíralo