V takové chvíli bychom možná nejraději nedělali vůbec nic. Jenže právě tady přichází překvapivá zpráva, pohyb může být jedním z nástrojů, který pomůže tělu některé následky nedostatku spánku odvrátit. Neznamená to, že si můžeme dovolit pravidelně spát čtyři hodiny a všechno potom zachránit cvičením. Spánek je pro organismus nenahraditelný. Ukazuje se ale, že pokud se spánku nedostává, fyzická aktivita může tělu pomoci zvládnout část toho, co mu nedospaná noc způsobuje.
Když tělo několik nocí pořádně nespí
Velmi zajímavý experiment provedl tým vedený Nicholasem J. Sanerem. Vědci sledovali čtyřiadvacet zdravých mladých mužů. Účastníci byli rozděleni do tří skupin. Jedna normálně spala, druhá měla po dobu pěti nocí pouze čtyři hodiny odpočinku v posteli a třetí skupina měla stejně omezený spánek, ale zároveň absolvovala tři intenzivní intervalové tréninky. To, co se stalo po pěti nocích, je důležité. U lidí, kteří spali málo, se zhoršila schopnost organismu zpracovávat glukózu. Tělo hůře zvládalo cukr, který se po jeho přijetí dostává do krve. Současně se zhoršila funkce mitochondrií ve svalech a zpomalily se některé procesy spojené s tvorbou svalových bílkovin. Změnily se také denní rytmy organismu. To všechno se přitom odehrálo během pouhých pěti nocí.
Jenže pak přišlo něco ještě zajímavějšího. U skupiny, která měla stejně málo spánku, ale zároveň cvičila, se tyto nepříznivé změny neobjevily stejným způsobem. Vědci konkrétně zjistili, že negativní změny v tom, jak dobře buňky vyrábějí energii, a v tvorbě svalových bílkovin, které pozorovali u skupiny bez cvičení, u skupiny se třemi intervalovými tréninky nezaznamenali. To je možná nejdůležitější poselství celé studie. Zdá se, že pohyb pomohl tělu zabránit některým konkrétním negativním změnám, které jinak při nedostatku spánku nastaly.
Proč by měl pohyb něco takového dokázat? Jedním z důvodů jsou mitochondrie. Zjednodušeně si je můžeme představit jako malé elektrárny uvnitř našich buněk, které pomáhají vyrábět energii. Právě jejich fungování se při nedostatku spánku může zhoršovat. Studie ukázala, že pět nocí výrazně omezeného spánku vedlo u sledovaných mužů ke zhoršení mitochondriální funkce. U skupiny, která během stejného období cvičila, se však tento pokles neprojevil. Pohyb tak mohl fungovat jako určitá ochranná brzda. Nedostatku spánku nezabránil, ale pomohl organismu lépe odolávat některým jeho následkům.
A není to jediná oblast, kde se něco podobného ukazuje. Na to, jak nedostatek spánku působí na mozek se zaměřili Ye Zhao a jeho kolegové ve studii publikované v roce 2023 v časopise Neuroscience & Biobehavioral Reviews. Autoři spojili výsledky třiadvaceti výzkumů a zkoumali, zda může fyzická aktivita zabránit některým negativním účinkům nedostatku spánku. Výsledky byly zajímavé, cvičení podle jejich analýzy dokázalo zabránit zhoršení kognitivních funkcí a také některým projevům úzkostného chování způsobeným nedostatkem spánku. Tady je ale potřeba dodat důležitou věc. Tato metaanalýza byla provedena na hlodavcích, nikoli na lidech. Její výsledky tedy nemůžeme jednoduše převést na člověka. Přesto ukazují velmi zajímavý biologický směr, pohyb může organismus před některými důsledky nedostatku spánku chránit.
Pohyb pomáhá tam, kde spánek nestačí
Nedostatek spánku není jen otázkou toho, že jsme druhý den ospalí. Organismus během spánku pracuje na celé řadě procesů, které přes den potřebujeme. Pokud spánku dlouhodobě ubývá, může se to projevit na metabolismu, fungování mozku, náladě i dalších tělesných procesech.
Právě proto je tak zajímavé, že pohyb dokáže některé z těchto změn částečně vyvažovat.
Pohyb nemusí pomáhat pouze ve chvíli, kdy jsme se špatně vyspali. Může zároveň přispívat k tomu, aby byl náš spánek kvalitnější. Přehledová studie z roku 2025 shrnuje poznatky o vztahu mezi fyzickou aktivitou a spánkem. Autoři uvádějí, že pravidelný pohyb souvisí s lepší kvalitou spánku, delší dobou spánku a lepším průběhem některých jeho fází. Pohyb může podle přehledu pomáhat také lidem s nespavostí. Pohyb tedy může vytvářet zajímavý začarovaný kruh, tentokrát ale v dobrém slova smyslu. Pravidelná fyzická aktivita může podporovat kvalitnější spánek a kvalitnější spánek zase pomáhá člověku lépe fungovat a mít více energie na pohyb.
Autoři přehledu upozorňují také na několik mechanismů, kterými může cvičení spánek ovlivňovat. Patří mezi ně například snížení stresu, změny tělesné teploty nebo působení na biologické rytmy organismu. Je ale důležitá hranice, kterou bychom neměli přehlédnout. Pohyb není náhradou za spánek.
Pokud člověk dlouhodobě málo spí, nemůže si jednoduše říct, že všechno napraví cvičením. Výsledky výzkumu ukazují spíše něco jiného, pokud se nedostatku spánku nejde vyhnout, fyzická aktivita může být jedním z nástrojů, který pomůže zmírnit některé jeho následky, ale spánek nenahradí.
Zdroje: PubMed, NIH, PubMed, NIH, Nature, Psychiatry and Psychotherapy
Související články