7 min

Ve stínu slavné rodiny: Složitý osud a utajené rány nejmladší Masarykovy dcery

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Z pěti dětí prvního československého prezidenta patřila k těm méně známým, přestože stála u samotného zrodu republiky. Většinu svého dospělého života totiž strávila v zahraničí, nejdříve po boku otce v době první světové války, později hlavně ve Švýcarsku jako vdaná paní a matka dvou synů, jejichž ztráta v průběhu půl roku se stala největší tragédií jejího života…

Olga Masaryková

Zdroj: neznámý (unknown), Public domain, via Wikimedia Commons/ upraveno pomocí AI

Olga Masaryková (1891-1978), které doma říkali Olinka, Olůvka či Olovo, přišla na svět jako poslední, všemi milované a hýčkané dítě Masarykových. Moc se toho o jejím dětství nepíše, možná jen to, že byla ve vzpomínkách své starší sestry zdravá, veselá a krásná holčička. Tatínka, jehož byla mazlíčkem, si v dětství moc neužila. Ten se už v té době kromě své akademické kariéry stále více angažoval politicky.

Jako studentka se bláznivě zamilovala a v roce 1913 se ve svých dvaadvaceti provdala za o sedm let staršího právníka Vendelína Halíka. Žádné další informace o něm nejsou známy, snad jen to, že se Masarykovým toto manželství vůbec nezamlouvalo. Ostatně TGM se nelíbil ani jeden z partnerů jeho dětí, na každém něco „našel“. Kdyby si ale sáhl do svědomí a vzpomněl si, jaký „dojem“ udělal na svého tchána před lety v Americe on sám… Tchán ho jako manžela své dcery nikdy nepřijal.

c2f415442d526-obrazek.jpg.webp
Olga Masaryková
Foto: neznámý (unknown), Public domain, via Wikimedia Commons/ upraveno pomocí AI

Ani ne po roce bylo jasné, že manželství nebylo dobrým nápadem, brzy následoval rozvod a Olžin návrat domů. V tehdejší konzervativní společnosti šlo o skandál, o kterém se raději nemluvilo, a rozvod byl držen v tajnosti.

Když Tomáš Garrigue Masaryk v prosinci 1914 odjížděl do tajného zahraničního exilu bojovat za vznik Československa, jediná Olga odjela s ním. Teď si tatínkovy přítomnosti užila požehnaně. Oficiálně ale TGM doprovázel dceru na léčení do Švýcarska. Olga se tam nejen „vyléčila“, ale také zamilovala. Do lékaře Henri Revillioda. Dlouho se tradovalo, že to byl Olžin psycholog. Ostatně – i ona trpěla depresemi, rodovým dědictvím po matce Charlottě. Jenže Henri Revilliod nebyl psycholog, ale urolog jejího otce. Ani teď tatíček nejásal! Henri byl ženatý a o osmnáct let starší.

Zatímco zbytek rodiny v Praze trpěl pod dohledem rakouské policie - matka byla hospitalizována, sestra Alice vězněna a bratr Herbert zemřel na skvrnitý tyfus - Olga doprovázela svého otce po celou dobu jeho čtyřletého válečného exilu jako jeho osobní sekretářka a asistentka. Společně postupně navštívili a působili v mnoha evropských zemích. Delší dobu žili v Ženevě a v Londýně, kde Olga pracovala pro odbojovou Národní radu českoslovanskou. Odtud pak odjela do Ameriky, kde fungovala jako tajemnice tamní pobočky Národní rady. Pomáhala organizovat krajanská hnutí a shánět podporu pro vznik nového státu. V prosinci 1918 doprovázela otce, už nově zvoleného prezidenta, při jeho triumfálním návratu vlakem zpět do nově vzniklé republiky.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Naše historicky první „první dáma“ byla vzdělaná a noblesní. Žádost nemajetného snoubence jejího otce přímo pobouřila

V roce 1920 se konečně dočkala i štěstí v osobním životě. Provdala se za Henriho Revillioda. Z Olgy Masarykové se stává Olga Revilliodová. Henri totiž rok předtím ovdověl, a tak Masarykovi, zejména otec, rezignovali. Ostatně co jim zbývalo? Vždyť Olga byla dospělá, táhlo jí na třicet. Snad z ní nechtěli mít starou pannu jako z Alice! Konečně pochopili, že by se jí mohli přestat věčně plést do života.

Manželství, které bylo hned po svatbě obdařeno dvěma rozkošnými synky – Herbertem (1921) a Leonardem (1922) - je ale šťastné! Dědeček Masaryk vnuky miluje a oni milují jeho. Občas jezdí za nimi do Švýcarska, ale častěji přijíždějí oni sem, hlavně o prázdninách či o Vánocích, do Lán či Topolčianek, letního sídla TGM. Naposledy ho navštívili před jeho smrtí v roce 1937. Po pohřbu TGM už do Československa nepřijeli nikdy.

4dd1b14c35dd8-obrazek.jpg.webp
TGM vystupuje z vlaku, po jeho levé straně dcera Olga.
Foto: Josef Jindřich Šechtl, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons

Na začátku války se synové stěhují i s matkou ze Švýcarska do Velké Británie a začínají studovat na univerzitě. Brzy pak přijede i jejich otec. Pak postihnou rodinu tragédie. Mladší Leonard jako pilot RAF zahyne v srpnu 1944 při cvičném letu spolu s dalšími sedmi piloty, když se ve vzduchu střetnou dva britské bombardéry. Byla to nešťastná náhoda? Už tehdy se objevily nejrůznější dohady…

Ještě záhadnější je smrt staršího Olžina syna. Herbert, který je nadaným houslovým virtuosem, umírá v únoru 1945 na následky střelné rány do břicha. Byla to nešťastná náhoda, sebevražda nebo vražda? Některé oficiální zprávy hovoří i o zvláštní infekční chorobě. Zbraň se podle oficiální verze nikdy nenašla a manželé Revilliodovi se k synově smrti odmítali veřejně vyjádřit. Lišila se realita a oficiální vysvětlení?

cc5ee6f9b4f08-obrazek.jpg.webp
Pan president v kruhu rodinném: zleva vyslanec Jan Masaryk, Anna Masaryková, pan president, dr. Alice Masaryková a Olga Revilliodová-Masaryková
Foto: See page for author, Public domain, via Wikimedia Commons

Spekulace skvěle v závěru své knihy Vnuci prezidenta T. G. Masaryka, vydané roku 2009, zpracovává historička Libuše Paukertová-Leharová, vnučka Františka Udržala, prvorepublikového předsedy vlády a dlouholetého ministra národní obrany, která se s Olgou Revilliodovou velmi dobře znala, setkávala se s ní v exilu v Ženevě a pomáhala jí. Její maminka byla totiž Olžinou přítelkyní z mládí. Autorka tu klade celou řadu velmi zajímavých otázek, na něž nezná odpověď. Je však přesvědčena, že se nejednalo o nešťastnou náhodu a už vůbec ne o sebevraždu…

cb353e1ffcaee-obrazek.jpg.webp
Foto: Se souhlasem Akropolis

Oba vnuci prezidenta Masaryka byli nesmírně nadaní, ovládali perfektně češtinu, francouzštinu i angličtinu a v poválečném uspořádání se s nimi počítalo pro vysokou politiku. Právě jejich obrovský potenciál a slavné jméno však budily obavy. Prezident Edvard Beneš se jejich politického vlivu obával, neboť se sám dostával pod stále silnější tlak Sovětského svazu. Spekulace o tom, že záhadná a rychlá úmrtí obou bratrů na konci války nemusela být náhoda, ale mohlo jít o chladnokrevnou práci sovětské tajné služby NKVD, se objevují dodnes, i když má řadu oponentů a část historiků se k nim vyjadřuje dost skepticky.

Olga tedy během půl roku přišla o své dva milované syny. Její deprese, k nimž měly sklon všechny Masarykovy děti, nabírají na síle, už se s nimi trvale potýká do konce života. Po válce několikrát navštívila Československo, ale po tragické a nevyjasněné smrti Jana Masaryka v roce 1948 už sem nezavítala.
Další osudovou ránu utrpěla Olga v roce 1956, kdy ovdověla po smrti svého milovaného manžela Henriho Revillioda. Zůstala v Evropě sama a její pohled se stočil k Americe, kde v emigraci žila její starší sestra Alice.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Ottla Davidová, nejoblíbenější sestra Franze Kafky: Zachránila dcery i manžela, sama holocaustu neunikla

Vztah těchto dvou žen byl v mládí komplikovaný – praktická matka a zároveň mondénní žena Olga si jen těžko hledala společnou řeč s asketickou intelektuálkou a „starou pannou“ Alicí. Exil a samota je však nakonec spojily. Po manželově smrti začala Olga létat za sestrou do USA. Přestože netvořily klasickou společnou domácnost, staly se jedna pro druhou nejbližším člověkem. Společně založily Masarykův publikační fond a Olga byla pro slábnoucí a téměř slepou Alici tou největší oporou. Když už síly obou starších dam nestačily, Olga osobně dohlížela na to, aby bylo o Alici v seniorském sanatoriu v Chicagu dobře postaráno, a stala se jejím jediným pevným poutem se světem, což Alice, která tam zemřela v roce 1966, velice oceňovala.

Pak se Olga vrátila do Evropy a její životní pouť končí v roce 1978 v anglickém Sussexu. Bylo jí 87 let. Přesně v tolika letech zemřel její otec a rovněž i sestra Alice… Tou dobou o ní už v Československu nikdo nic nevěděl, vždyť tu trvale žila jen krátce - v letech 1891 až 1914. Přesto to byla pozoruhodná a noblesní žena, jako ostatně v rodině Masaryků každý...

Zdroj info: Vlastní texty o rodině Masarykových ve 100+1 Historie a speciálech, Paukertová-Leharová Libuše: Vnuci prezidenta T. G. Masaryka, 2009, Paukertová-Leharová Libuše: V exilu s Olgou Masarykovou-Revilliodovou, 2007

Související články

Reklama

Další články z Žena-in.cz

Když s partnerem žijete spíš jako bratr a sestra. Je možné, aby takový vztah zůstal šťastný?

Letenka za láskou? Více než polovina lidí vyráží na dovolenou s novým plánem

Dovolená může být příležitostí nejen k odpočinku a poznávání neznámých míst, ale také k novým osobním...

3 minuty, které mohou změnit váš trénink. Proč je pauza mezi sériemi důležitější, než si myslíte

Když se mluví o silovém tréninku, většinou řešíme, kolik zvedneme, kolik uděláme opakování nebo jak často...

Pět ezo věcí, které zní jako nesmysly. Věda ale ukazuje, že na některých něco je

Možná jste už někdy slyšeli radu, abyste si povídali se svým tělem, chodili naboso po trávě nebo si každý...

Přítel mi určuje, kdy smím na toaletu: Překvapivě intimní praktika není pro každého

Ve světě intimity existuje nepřeberné množství praktik, které stojí na vzájemné důvěře, komunikaci a...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Žena-in.cz

Články ze Žena-in.cz přinášejí osobitý, často velmi otevřený pohled na ženský svět v celé jeho šíři – od vztahů, rodiny a domácnosti až po aktuální společenská témata nebo osobní zkušenosti. Jejich silnou stránkou je autenticita, blízkost a schopnost otevřít i citlivá témata s lidskostí, empatií...

Ve stínu slavné rodiny: Složitý osud a utajené rány nejmladší Masarykovy dcery

Sportovní tragédie na Vueltě. Fenomenální Pogačar musel odstoupit, i když jasně vedl

Neobvyklé jméno a vlna emocí: Gabriela Soukalová se pochlubila novorozenou dcerkou

Poslední mejdan pro Luďka. Rodina Hrzala nechce černý pohřeb a prosí hosty o jediné

Zamilovaný Jiří Ployhar ukázal sebe i o téměř třicet let mladší partnerku v plavkách

Naprosto vědecký pohled na zcela lidskou potřebu: Proč prdíme – a co s tím má společného obyčejná chůze