Kdo v srpnu ryje záhon nebo přesazuje trvalky, narazí na ně skoro jistě: tlusté, měkké, bělavé larvy svinuté v půdě. Reflex říká „zahubit“. Jenže mezi ponravami existují zásadní rozdíly. Některé druhy systematicky ničí kořeny trávníku, jahod i mladých stromků. Jiné tiše zpracovávají tlející listí v kompostu a zahradě prospívají. Správná otázka proto nezní „čím to postříkat“, ale „co přesně mám v ruce a odkud to pochází“.
Škůdce, nebo pomocník? Záleží na druhu V českých zahradách se reálně potkáte se třemi skupinami škodlivých ponrav. Chroust obecný, listokaz zahradní a chroustek letní, v lidovém podání „červnový chroust“. Všechny tři mají jedno společné: jejich larvy žerou živé kořeny. Začínají jemnými kořínky, postupně přecházejí na silnější a u větších kořenů ohlodávají kůru. Rostlina ztrácí schopnost přijímat vodu a živiny, žloutne, vadne. U listokaze bývá průběh překvapivě rychlý, celá nadzemní část může zkolabovat během jedné sezóny.
Na druhé straně stojí larvy zlatohlávka zlatého a nosorožíka kapucínka. Ty se živí výhradně rozkládajícím se materiálem, tlejícím dřevem, listím, kompostem. Kořenům se nevěnují. Podle portálu AOPK je nosorožík v kompostu dokonce indikátorem přírodě blízké zahrady. Automaticky likvidovat všechno bílé v půdě znamená zbavovat se i užitečných druhů.
Jak ponravu poznat přímo na záhonu Profesionální entomolog určí druh pod lupou. Zahradník v terénu si ale vystačí se třemi vodítky:
Místo nálezu. Larva v kořenové zóně trávníku nebo záhonu, v blízkosti vadnoucích rostlin → vysoká pravděpodobnost škodlivého druhu. Larva v kompostu, pilinách, trouchnivějícím pařezu → spíš zlatohlávek nebo nosorožík.Pohyb. Položte larvu na rovný povrch. Larva zlatohlávka se pohybuje charakteristicky vlnivě po zádech. Larvy chroustů a listokazů lezou na břiše, na boku, ale po zádech ne.Velikost a kontext. Nápadně velká larva v kompostu s dřevní složkou často patří nosorožíkovi kapucínkovi. Menší larvy přímo u poškozených kořenů ukazují spíš na chroustka nebo listokaze. Žádný z těchto znaků není stoprocentní sám o sobě. Dohromady ale dávají dost spolehlivý terénní klíč, který zabrání zbytečnému zásahu, i zbytečnému otálení.
Proč sucho roku 2026 škody zviditelňuje Ponravy nemusí být letos nutně početnější než loni. Chybí celostátní monitoring, který by to potvrdil. Co ale ČHMÚ dokumentuje , je výrazně se prohlubující sucho: duben a květen 2026 přinesly u hlubokých vrtů nejhorší stav podzemních vod od roku 1991.
A právě tady vzniká zrádná kombinace. Rostlina s poškozenými kořeny normálně ještě nějakou dobu přežívá, dokud má v půdě dost vody. V suchém roce se ale projevy kořenového poškození urychlí. Trávník, který by jinak vypadal jen mírně prořídlý, se dá odchlípnout jako koberec. Jahodník, který by přežil, najednou usychá za pár týdnů. Sucho neznamená víc ponrav. Znamená, že škody od ponrav uvidíte dřív a ostřeji.
Zdroj fotografie: Foto: Pixabay Srpen jako okno pro zásah, pokud víte, do čeho jdete Když identifikace potvrdí škodlivý druh v kořenové zóně, srpen je stále použitelný termín pro biologický zásah. Nejúčinnější dostupnou metodou jsou entomopatogenní hlístice, konkrétně druh Heterorhabditis downesi, v Česku prodávaný pod názvem Nemamax.
Podmínky aplikace podle oficiálního návodu výrobce:
Teplota půdy minimálně 8 °C, ideálně 12–25 °C Aplikovat brzy ráno nebo navečer, nikdy na přímém slunci Po aplikaci zalít 1–2 litry vody na metr čtvereční Udržovat půdu vlhkou 3–4 týdny po ošetření Doporučený termín pro chrousty: červen až září, tedy na mladé larvy v horní vrstvě Orientační cena: balení na 10 m² stálo 179 Kč, na 100 m² pak 993 Kč. Důležitá poznámka: v e-shopu BIOCONT byl Nemamax v létě 2026 veden jako vyprodaný. Kdo plánuje zásah, měl by dostupnost ověřit přímo u prodejce, případně hledat alternativní distributory.
Co se týče lidových rad, kávová sedlina a česnek se v diskuzích objevují pravidelně. Robustní podklad pro jejich účinnost proti ponravám se nám ale nepodařilo dohledat. Kávová sedlina má své místo v kompostu a jako střídmý mulč, ne jako léčebný prostředek na půdní larvy.
Definitivní řešení neexistuje, regulace ano Vývoj ponrav trvá roky. U chrousta obecného 3–4 roky, u chroustka 2–3, u listokaze jeden rok. Dospělí brouci mohou znovu přilétnout a naklást vajíčka. Jednorázové vyřešení problému proto není reálné, jde o dlouhodobou regulaci.
Příroda přitom nabízí vlastní kontrolní mechanismy. Ptáci, ježci, jezevci a krtci aktivně loví ponravy v půdě. Krtek, kterého mnozí zahrádkáři vnímají jako nepřítele trávníku, je podle Rostlinolékařského portálu ÚKZÚZ užitečný hmyzožravec, který se larvami škodlivého hmyzu živí. Rozrytý trávník kolem krtčích hromádek bývá paradoxně první signál, že pod povrchem je co lovit.
Než sáhnete po jakémkoli zásahu, otočte larvu na záda. Pokud se vlní pryč, nechte ji být.
Zdroj: Chalupáři-Zahrádkáři
Autor: Zdeňka Pavelková