2 min

Těžba kaolinu ano, větrníky ne. V obcích na severu kraje skončila referenda

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Obyvatelé Staré Červené Vody na Jesenicku a obce Hynčina na Šumpersku během dnešního dne hlasovali v místních referendech. Lidé ze Staré Červené Vody se vyslovili pro zahájení těžby kaolinu, naopak v Hynčině tamní obyvatelé odmítli stavbu pěti větrných elektráren.

Těžba kaolinu ano, větrníky ne. V obcích na severu kraje skončila referenda

Zdroj: Hanácká Drbna - zprávy z Olomouce a Olomouckého kraje

Ve Staré Červené Vodě se ze 496 oprávněných voličů referenda zúčastnilo 269. Těžbu kaolinu podpořilo 169 z nich, proti bylo 97 lidí. Zastupitelstvo obce už v minulosti připravilo změnu územního plánu a nechalo si připravit příslušné smlouvy s těžaři. Na základě výsledků referenda by tak oba dokumenty měli zastupitelé schválit.

„Až se bude těžit, tak největší benefit bude v tom, že budeme mít z každé vytěžené tuny nad rámec dobývacích poplatků deset korun. Máme tam i přímé benefity za schválení územního plánu a za podpis veřejnoprávní smlouvy, kterou již máme sestavenou. A to bude okolo pěti milionů za schválení územního plánu a pět milionů za podpis smlouvy,“ vysvětlil starosta Miroslav Frencl. Podle něj se přitom roční příjmy obce dnes pohybují okolo 22 milionů korun.

Ročně by se mělo v obci u hranic s Polskem vytěžit přes 450 tisíc tun kaolinu. Dobývací prostor má plochu téměř 42 hektarů. Podle společnosti Vidnavský kaolin, která má v obci těžbu provádět, vznikne v regionu více než 200 pracovních míst. Z ložiska by se měla vytěžená surovina přemisťovat do místa zpracování pomocí krytého dopravního pásu a dál potom pouze nákladními vlaky. Projekt tak počítá i s obnovou místní železnice.

Opačné výsledky ale přineslo referendum v obci Hynčina na Šumpersku. Obyvatelé hlasovali o tom, zda má obec podporovat na svém území výstavbu větrných elektráren a zda má zastupitelstvo učinit veškeré možné kroky k zabránění stavby větrníků. V referendu mohlo hlasovat 189 oprávněných voličů, odevzdaných obálek zaznamenali úředníci 124. „U otázky číslo jedna bylo pro ano 23 platných hlasů a pro ne 97 hlasů. U otázky číslo dvě bylo pro ano 96 hlasů a pro ne 25 hlasů," uvedla zapisovatelka u místního referenda Hana Winklerová.

Až pět větrníků chtěla u obce vybudovat firma TCN energie. Obec měla mít podíl v podniku a z provozu elektráren by do svého rozpočtu dostala nejméně 18 milionů korun ročně. Zastupitelstvo chtělo ale podle starosty Petra Zajíčka nechat rozhodnutí o projektu jen na občanech.

Firma už postavila tři větrné elektrárny v sousedním Maletíně, vzniknout by jich tam mělo ještě dalších sedm. Investoři do větrné energie soustředili v posledních letech pozornost v rámci Olomouckého kraje hlavně na podhůří Nízkého Jeseníku a Jesenicko. V některých obcích ale naráží právě na odpor části obyvatel.

Během loňského října proběhla referenda o výstavbě elektráren také v Bernarticích, Kobylé nad Vidnávkou a Velké Kraši na Jesenicku a v Domašově u Šternberka nedaleko Olomouce. Ve prospěch větrníků tehdy vyznělo pouze referendum v Domašově.

Reklama

Další články z Hanácká Drbna

Tento článek byl publikován ze zdrojů Hanácká Drbna

Články z Hanácké Drbny přinášejí aktuální dění z Olomouce a celého Olomouckého kraje. Věnují se událostem, které přímo ovlivňují život v regionu – od komunální politiky, dopravy a školství až po kriminalitu, kulturu, sport nebo zajímavé osobnosti a iniciativy. Hanácká Drbna osloví čtenáře, kteří...

Těžba kaolinu ano, větrníky ne. V obcích na severu kraje skončila referenda

Horší než nedostanek benzinu. Just z Moskvy o útocích na ruský Amazon

Polární liška ušla z Norska do Kanady 4.350 kilometrů. Redakce má podezření, že šla na fotbal a Haalandovi věřila dřív než všichni ostatní

Krajky, pouta i dominance. Erotické snímky staré přes sto let překvapí svou odvahou

Matka nechala kočárek před obchodem a dítě zmizelo. Šestitýdenního Tadeáška našla až pozorná matrikářka

Kitum: Jeskyně, kam chodí sloni pro sůl, ukrývá smrtelné nebezpečí. Věda dodnes nezná přesnou cestu nákazy